Narodila se v Africe indickým rodičům, dětství strávila se třemi staršími bratry v Zimbabwe a na konci 70. let se přestěhovala do Velké Británie. Od té doby žije v Londýně, kde vystudovala práva. Dnes patří Nilema Bhakta-Jonesová k nejvýznamnějším právničkám v londýnském City. Počátkem letošního roku založila a vede společnost Alacrity, která se pomocí on-line portálu snaží zlepšovat vztahy mezi právníky a jejich klienty.

"Naším cílem je dát obě strany dohromady a především vylepšit komunikaci mezi nimi," říká Bhakta-Jonesová, která vystoupila na konferenci Innovative Legal Services Forum, pořádané mediálním domem Economia.

Nápad na vytvoření nové služby měla už před několika lety. Pracovala v té době jako ředitelka právního oddělení v britské mediální společnosti Ascential, kde vedla síť právníků po celém světě. "Vadilo mi, že vždy trvalo až čtyři týdny, než jsem dostala zprávu, jak se u mých podřízených v zahraničí práce vyvíjí. Nikdy jsem nedostala potřebné informace včas, abych si mohla sednout se svým šéfem a projednat to," popisuje Bhakta-Jonesová. "Pak to akorát vypadalo, že já sama nezvládám svou práci," dodává.

Nilema Bhakta-Jo­nesová (47)

Britská právnička vede technologickou společnost Alacrity, která se snaží zlepšit vztahy mezi právníky a jejich klienty. Přes 11 let vedla celosvětové právní oddělení ve společnosti Ascential. Nilema byla v roce 2013 zařazena do žebříčku Hot 100 časopisu Lawyer či v roce 2016 do žebříčku nejvýznamnějších britských podnikových právníků "Legal Business GC Powerlist".

Klientům Alacrity pomáhá už třeba s výběrem právníka na základě jeho zkušeností. "Lidé často nevědí, jestli se k nim dostal správný typ právníka, který by jim co nejvíce vyhovoval. Pokud to ten správný není, může to vést k neúspěšné spolupráci," říká Bhakta-Jonesová. Klient dostává pomocí on-line platformy oznámení, jak práce pokračuje. Dozví se, jestli právník svou práci stíhá nebo zda dodržuje rozpočet.

Za rok z Evropy do USA

"Největším problémem mezi právními firmami a jejich klienty bývá nedostatečný kontakt. Když jsme se ptali asi čtyřiceti právníků, všichni nám řekli, že postrádají aktivní vztah mezi oběma stranami," vysvětluje britská právnička. "Často se stávalo, že právníci odvedli skvělou práci, ale nesplnili očekávání svých klientů," říká.

V případě, že právníci využívají Alacrity, vytvoří na konci spolupráce s klientem společně hodnoticí zprávu, ve které popíší, jak se jejich záležitost podařila. "Právníci tak vidí, jak si vedli a kolik vydělali. Mohou si proto stanovit, co přesně by bylo dobré příště zlepšit," vysvětluje zakladatelka společnosti.

Od únorového startu už Alacrity spolupracuje přibližně s 40 významnými advokáty a firmami ve Velké Británii. "Chceme se dál rozvíjet a za rok plánujeme být i ve Spojených státech," oznamuje své plány výkonná ředitelka.

Právníci podle ní selhávají v tom, že nedrží krok s novými technologiemi. Říká, že nestačí na jejich vývoj jen reagovat. "Advokátní kanceláře sice do nových technologií investují, snaží se ale jen zjistit, co přinesou jim samotným. Nemyslí už na to, co by mohly přinést celé společnosti," míní právnička. Problém vidí také v tom, že zavedené firmy zkoušejí třeba 20 nových technologií naráz, místo aby se soustředily na jednu, která jim skutečně přinese užitek.

Bhakta-Jonesová o sobě říká, že chtěla dělat práci, při níž by mohla dát hlas lidem, kteří ho nemají. Hodně ji ovlivnila společnost v Africe, kde vyrůstala. Lidé, kteří ji obklopovali, byli podnikaví a nebáli se po světě cestovat za novými příležitostmi. "Vyrůstala jsem mezi lidmi, kteří obdivovali Gándhího nebo Nelsona Mandelu. Oba jsou teď pro mě životními vzory kvůli tomu, co dělali. Moje máma dokonce osobně mluvila s Gándhím, když ještě žila v Indii," vzpomíná právnička.

Cesta kolem světa

Její názory ovlivnila i roční cesta kolem světa, na niž se s manželem před 15 lety vydala. "Řekla jsem si, že když to neuděláme teď, neuděláme to nikdy," popisuje, jak navštívila každý kontinent kromě Antarktidy. Bála se prý toho, že po návratu nesežene práci. Svého rozhodnutí ale nelituje. "Co jsem se tehdy o světě naučila, mě provází při jednáních dodnes. Jsem schopná vést diskusi s člověkem jakékoliv národnosti. Navíc mi to rozšířilo pohled na svět," tvrdí.

Při své práci se také zasazuje za větší zapojení žen do právnické profese. Právniček už je po světě podle ní hodně, je ale potřeba je v práci udržet.

"Prostředí, v němž by lidé chtěli pracovat, nespočívá v tom, urvat je k smrti během 80 hodin týdně. Ženy s dětmi také chtějí pracovat a pár hodin denně mohou být opravdu produktivní," říká Bhakta-Jonesová. Zkušenější ženy mají prý o svých osudech mluvit.

Během různých pracovních setkání se právnička setkala s názory mladých žen, které si většinou myslely, že jejich starší a úspěšné kolegyně se na svoji pozici dostaly jednoduše. "Většina z nás si přitom prošla hodně trnitou cestou. Mladé ženy musí slyšet a vidět, že mají šanci něčeho opravdu dosáhnout," komentuje právnička. Při svých začátcích se v právnických kruzích setkala s diskriminací kvůli barvě pleti a také kvůli tomu, že je žena.

Snaží se proto mladé právničky, ale i jejich mužské protějšky podpořit. Podle ní by se neměly zavedených lidí v branži bát. Musí ale vědět, čeho chtějí dosáhnout. "Pokud mohu dát někomu naději, někoho inspirovat, udělala jsem dost," říká právnička z Afriky.