Ministerstvo financí ve čtvrtek navrhlo úřadům, aby vyňaly z evropského financování projekty, které vyšetřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nebo jsou předmětem správního či trestního řízení.

Týká se to i padesátimilionové dotace pro Čapí hnízdo, kvůli které obvinila česká policie premiéra Andreje Babiše (ANO) a žádá o jeho vydání Poslaneckou sněmovnu.

Ministerstvo financí tak navrhuje přijmout doporučení, která Evropská komise zaslala do ČR v polovině prosince.

"Ministerstvo financí se proto dnes obrátilo na úřady Regionálních rad pěti regionů soudržnosti (ROP Jihovýchod, ROP Moravskoslezsko, ROP Střední Čechy, ROP Střední Morava a ROP Severovýchod) a ministerstvo životního prostředí s návrhem akceptovat dopis Evropské komise," uvedl úřad v tiskové zprávě.

Ministerstvo financí uvedlo, že Evropská komise navrhla vyjmout 44 projektů ze šesti programů. V případě ROP Severovýchod jde o pět projektů, u ROP Jihovýchod o tři projekty, u ROP Střední Čechy o dva projekty, u ROP Moravskoslezsko o jeden projekt, u ROP Střední Morava o 19 projektů a u Operačního programu Životní prostředí o 14 projektů k vyjmutí.

Z Operačního programu Doprava byly vyňaty dva projekty ještě před obdržením dopisu od komise.

Vyjmutí fakticky podle mluvčího MF Michala Žurovce znamená, že na jednotlivé projekty bude pohlíženo jako na národní dotace. Jednotlivé projekty byly již předfinancovány ze státního rozpočtu, a fakticky tak nenastane změna financování. Vyjmutí projektů umožní, aby ČR od komise obdržela maximální možnou sumu peněz, kterou pro příslušný operační program mohla z EU obdržet. "Po příjemcích dotace v případě prokázání protiprávního jednání bude prostředky vymáhat poskytovatel dotace," uvedl.

Pokud by Česká republika s návrhem komise nesouhlasila, vystavuje se podle ministerstva financí možnému riziku snížení poskytnutých peněz, což by negativně ovlivnilo státní rozpočet.

"Případné rozhodnutí o vynětí či nevynětí sporných výdajů z evropského financování žádným způsobem nezasahuje do probíhajícího trestního řízení na národní úrovni ani nemá vliv na případná budoucí správní řízení o odebrání dotace příjemci ze strany poskytovatele dotace," uvedl úřad.

Posouzení, zda byly porušeny podmínky poskytnutí dotace, je podle ministerstva financí plně v kompetenci poskytovatele dotace. Ten v takovém případě zahájí správní řízení nebo se připojí jako poškozená osoba s nárokem na náhradu škody v trestním řízení.

"Případné vynětí z evropského financování v uvedených případech nijak nepoškozuje Českou republiku a její fiskální zájmy. Jedná se o běžný postup, který byl naposledy využit například u Operačního programu Doprava," dodalo ministerstvo financí.

Vyjmutí z evropského financování podle ministerstva financí umožní definitivní účetní a finanční uzavření operačních programů minulého programového období ze strany Evropské komise a úplné proplacení peněz vyhrazených z rozpočtu EU příslušným operačním programům.

V kauze Čapí hnízdo bylo obviněno 11 lidí, vedle Babiše i předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

Projektem se zabýval OLAF, závěrečnou zprávu zaslal ministerstvu financí, které ji dosud nezveřejnilo. Ministryně financí Alena Schillerová ve středu uvedla, že považuje za klíčové stanovisko Městského státního zastupitelství v Praze, které zveřejnění zprávy nedoporučilo, protože by to mohlo ohrozit trestní řízení. Rozhodnutí o případném zveřejnění vydá ministerstvo do konce tohoto týdne.

Z informací, které o zprávě OLAF shromáždil server Neovlivni.cz, podle něj vyplývá například to, že v žádosti o dotaci byly nepravdivé údaje. OLAF je prý přesvědčen, že Čapí hnízdo patřilo ve skutečnosti do Babišova holdingu Agrofert, a nikoli jeho dětem. Porušeny byly údajně právní předpisy ČR i Evropské unie. Podle zprávy OLAF neměla farma na dotaci nárok, tvrdí server. EU má prý dotaci vymáhat zpět a české policii doporučuje OLAF případ důsledně vyšetřit.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova Agrofertu. V prosinci 2007 se přeměnila na stejnojmennou akciovou společnost s akciemi na majitele. Jediným akcionářem byla akciová společnost ZZN Pelhřimov. Podle vyšetřovatelů však ke změně nebyl ekonomický ani podnikatelský důvod.

Kvůli změně nebylo možné dohledat majitele firmy, která tak získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert.