Společnost Paulinino Limited prodá své akcie petrochemického holdingu Unipetrol firmě PKN Orlen. Paulinino Limited, za kterou stojí česko-slovenská investiční skupina J&T, je největším minoritním akcionářem Unipetrolu, vlastní 20,03 procenta. Polský státem kontrolovaný koncern PKN Orlen nabízí za akcii Unipetrolu 380 korun.

"Vyhodnotili jsme nabídku jako přiměřenou," uvedl Pavel Muchna, který Paulinino Limited navenek zastupuje. Podle něj se druhý největší akcionář Unipetrolu při rozhodování zaměřil na finanční zdraví firmy, výhled marží a cen ropy. Právě rostoucí cena ropy, která se letos vzrostla na více než 60 dolarů, a pokles rafinérských i petrochemických marží podle Muchny přispěl k rozhodnutí pětinový podíl v Unipetrolu prodat.

"Tak příznivé makro podmínky, jakými se petrochemický sektor těšil mezi roky 2015 a 2017, spolu s nízkou cenou ropy bude velmi složité dlouhodobě udržet," uvedl Muchna.

Druhá společnost Entris, rovněž spojená s J&T, která zastupuje akcionáře vlastnící tři procenta akcií Unipetrolu se o prodeji definitivně rozhodne do konce týdne. "Rozhodnutí Paulinina ale naše kroky předurčuje. Spíše řešíme otázku dalších investic, které z tohoto kroku vyplývají," řekl Michal Šnobr z Entris.

Pro J&T a její spoluinvestory nabídka představuje zhodnocení více než 16 miliard korun. Kromě toho akcionáři v posledních dvou letech získali také dividendy. Při výplatě 8,30 korun z loňského zisku téměř osm miliard korun, to pro skupinu kolem J&T znamenalo příjem zhruba 300 milionů korun, předloni pak při dividendě 5,52 korun zisk přes 200 milionů.

J&T svůj podíl v Unipetrolu navyšovala postupně. První balík akcií ve výši šest procent získala v roce 2007 od podnikatele Karla Komárka za tři miliardy korun. K tomu, že ovládá téměř čtvrtinu akcií Unipetrolu, se investorská skupina kolem J&T přihlásila na jaře 2014.

Akcie rafinérské firmy se do té doby obchodovaly nejvýše za necelých 180 korun za kus. Přes hranici 200 korun se akcie opět dostala například letos v únoru. Aktuálně se akcie Unipetrolu na pražské burze pohybují kolem hranice 377 korun. Unipetrol byl letos nejrychleji rostoucím titulem na pražské burze. Svoji hodnotu akcie zhodnotily více než dvojnásobně.

Své akcie Unipetrolu zatím neprodá Tomáš Hájek, který podle svých slov zastupuje přes 100 minoritních akcionářů, kteří vlastní asi půl procenta firmy. "Za férovou cenu považujeme 450 korun za akcii. Pokud by došlo k vytěsnění pod touto cenou, budeme se soudit o dorovnání," řekl ve středu. K vytěsnění minoritních akcionářů již zcela jistě dojde a posudková cena, za kterou budou vykoupeni, by reálně měla být kolem 500 korun za akcii, dodal. Dohoda PKN s Paulininem byla podle něj předjednaná.

PKN Orlen chce získat 90 procent 

Nabídka PKN Orlen na odkup akcií začíná 28. prosince a končí 30. ledna. Vypořádání transakce je plánované na 23. února příštího roku. Polský petrochemický koncern si vyhradil právo od transakce odstoupit, pokud se mu nepodaří získat podíl 90 procent, který umožňuje vytěsnit zbylé menšinové akcionáře a stáhnout akcie z burzy. Šéf celého Orlenu Wojciech Jasiński loni v dubnu v rozhovoru pro HN zdůraznil, že polský koncern považuje český Unipetrol za strategickou investici. Poláci firmu získali při privatizaci v roce 2005.

Majitel rafinerií v Litvínově a Kralupech nad Vltavou již třetí rok po sobě vydělává kolem osmi miliard korun ročně. Od letošního třetího čtvrtletí už se firma může spoléhat i na stabilní provoz svých rafinerií, které v předchozích dvou letech postihly dlouhodobé výpadky kvůli vážným haváriím. Za tu předloňskou v Litvínově, jež byla největší v historii firmy, navíc Unipetrol v roce 2018 ještě dostane od pojišťoven zhruba 2,8 miliardy korun.

O tom, že PKN Orlen chce vykoupit menšinové akcionáře už letos v červnu psal polský server Puls Biznesu, který uvedl, že se vedení Orlenu rozhodlo ukončit dlouhodobé spory, jež vyvrcholily na červnové valné hromadě, kterou do nočních hodin protáhlo zodpovídání otázek, které minoritní akcionáři pokládali vedení firmy.

Spory se vedly hlavně o výši dividendy a loňský nákup chemičky Spolana Neratovice. Proti této transakci menšinoví akcionáři výrazně protestovali, protože jsou s podnikem spojeny investice ve výši nejméně tři miliardy korun.