Bývají talentované ženy chronicky skromné? Těžká úvaha, dokud se jich na jednom místě nesejde víc; pak je čím se zaobírat. Angličance Jane Austenové (1775−1817), jedné z nejslavnějších světových spisovatelek, nejspíš nic jiného nezbylo.

Byla předposledním z osmi dětí venkovského duchovního, který sice disponoval konexemi, ale hotovostí již méně, a její knihy se za jejího života uznání nedočkaly. Když zemřela, bylo jí 41 let, neměla manžela a o Sanditonu, jejím posledním, nedokončeném románu, slavný britský spisovatel E. M. Forster o 100 let později poznamenal: "S bolestí konstatujeme, že zde nasloucháme poněkud únavné staré panně."

Vypadá to jako dvojí porážka: autorská i osobní. Austenová však "vyhrála" za sebe a celé pokolení − ač se to bohužel nikdy nedozvěděla. Byla první ženou spisovatelkou, jíž za předchozí romány projevili uznání spisovatelé muži.

Britská spisovatelka Virginia Woolfová (1882−1941), představitelka literárního modernismu a hvězda londýnských intelektuálních kruhů, z nichž ji později vyhnala psychická choroba, respekt a chválu znalců okusila. Přesto ji čas od času zcela paralyzovaly pochyby o vlastních schopnostech. Mrazivá je v tomto ohledu například četba jejích Deníků: nejstrašnější soudy o jejím psaní nevynášeli kritikové, nýbrž ona sama.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se