reklama

PENÍZE podle Leoše Rouska: U zrodu významné a skandálem opředené úrokové sazby LIBOR stál řecký bankéř, který se letos dožívá 91 let

Newsletter
Čtěte více: Peníze Leoše Rouska | LIBOR | hyperloop | Uber
  • Téměř před půl stoletím vznikla nejdůležitější úroková sazba na světě, známá jako LIBOR. Za sazbu, která se před pěti lety stala hrdinkou jednoho z největších finančních skandálů na světě, vděčí finanční svět Řekovi Minosi Zombanakisovi.
  • Praha musí lépe prodávat své přednosti, aby se vyrovnala Varšavě ve snaze přilákat investice mezinárodních bankovních institucí.
  • Warren Buffett má rád čerpací stanice a odpočívadla pro nákladní dopravce.
Minos Zombanakis Minos Zombanakis Foto: Profimedia

Top chart

  • Koruna láme rekordy. Vůči euru je nejvíce posilující měnou na světě.

  • Nemovitostní firma CPI Property Group si z Londýna přivezla 15 miliard korun. Je to více, než očekávala. Firma upsala sedmileté dluhopisy, takzvané euroobligace, s úrokem 2,125 procenta ročně.

  • V módě si odjakživa konkurují Francouzi a Italové. Poslední výsledky módních firem ukazují, že pokud jde o ziskovost, mají nyní v zápase Francie proti Itálii navrch francouzské značky.

  • Zemřel karikaturista Vladimír Renčín. Jeho humor nejen o ekonomice bude chybět.

  • Jak se žije v sousedství nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, který si na Křivoklátsku postavil rozlehlé sídlo.

Za vznikem skandálem opředené referenční sazby LIBOR stojí řecký bankéř  

Evropané vděčí Řekům za to, že jejich antičtí předkové položili základy evropské civilizace. Dnešní finanční svět ovšem vděčí jednomu Řekovi za to, že téměř před půl stoletím vymyslel nejdůležitější úrokovou sazbu na světě, známou pod zkratkou LIBOR. Ta se ale před pěti lety stala hrdinkou jednoho z největších finančních skandálů.

"Byl jsem víceméně tím, jestli mi prominete jistou míru neskromnosti, kdo tohle všechno začal," řekl v telefonickém rozhovoru s reportéry agentury Reuters v roce 2012 bývalý londýnský investiční bankéř Minos Zombanakis, který si tou dobou již užíval důchodu ve své rodné vsi na řeckém ostrově Kréta.

V roce 1969 stanul Zombanakis, jenž se tehdy už několik let pohyboval ve světě velkých financí, v čele nově otevřené londýnské pobočky americké banky Manufacturers Hanover. Záhy se pustil do jednání s několika dalšími bankami o tom, jak společně připravit půjčku ve výši 80 milionů dolarů pro tehdejšího vládce Íránu, šáha Rezu Pahlavího. V té době trápila i rozvinuté země, jako byla Velká Británie, rostoucí inflace, která se blížila až k 10 procentům ročně. O to složitější byla situace v zemích jako Írán. Zombanakis si s problémem poradil tak, že úrok, jejž íránský panovník za půjčku platil, se průběžně měnil podle vývoje inflace a podmínek na finančních trzích. Zombanakis šáhovu úrokovou míru nazval Londýnskou mezibankovní nabízenou sazbou (anglicky London Interbank Offered Rate nebo zkráceně LIBOR).

V současnosti je LIBOR úrokovou sazbou, od níž se odvíjí ocenění hypoték, komerčních půjček a cenných papírů v celkové hodnotě přesahující 300 bilionů dolarů, spočítala agentura Bloomberg.

Slabinou sazby LIBOR se však stalo to, že jde o průměr odhadovaných úroků, za které jsou banky ochotné jiným finančním institucím půjčit své peníze. LIBOR tudíž nestojí na reálných transakcích. V roce 2012 se ukázalo, že někteří makléři ve velkých bankách toho zneužili a několik let se sazbou manipulovali s cílem vydělat na spekulacích, jejichž zisk závisel na pohybech úroků na devizových trzích.

Kvůli těmto podvodům běžní klienti bank, včetně státních institucí, platili za své úvěry vyšší úroky. Několik finančních domů včetně britské Barclays, švýcarské UBS, německé Deutsche Bank a americké JPMorgan Chase, jejichž zaměstnanci se na manipulacích s LIBOR podíleli, zaplatilo tučné pokuty.

Nařčení z možných podvodů se nevyhnula ani českému finančnímu trhu, na kterém funkci podobnou LIBOR plní sazba PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate). Obavy, že by domácí banky se sazbou PRIBOR manipulovaly také, se nicméně ukázaly jako liché. Přesto došlo i v Česku ke změně. Správa výpočtu české referenční úrokové sazby přešla pod novou instituci. Ta je nezávislá na domácích bankách, jež k výpočtu PRIBOR poskytují své odhady. Do letošního léta sazbu spravovala Asociace finančního trhu České republiky, která sdružuje bankovní experty.

O PRIBOR se nyní stará česká pobočka mezinárodní finanční firmy Global Rate Set Systems (GRSS) sídlící na Novém Zélandu. GRSS již spravuje hlavní evropskou referenční sazbu EURIBOR.

Podle Zombanakise, který se letos dožívá 91 let, je hlavní příčinou diskreditace sazby LIBOR to, že slouží ke stanovení úroků pro příliš mnoho různých druhů úvěrů. "Rozjeli jsme něco, co bylo praktické a vhodné pro danou situaci. Nikdy jsme si nemysleli, že se to začne používat pro úroky z hypoték a další věci," uvedl pro agenturu Reuters.

Kdo investuje dost, aby zaujal

Říká se, že samochvála smrdí. Ale nemělo by to platit v případě sebepropagace v době, kdy různé finanční instituce zvažují, že kvůli brexitu opustí Velkou Británii. Jednou z nich je Evropský bankovní úřad (EBA), dohlížející na unijní finanční sektor. Přestěhovat by se mohl i do českého hlavního města, Praha ale musí více vychvalovat městskou síť mateřských školek a dostupnost lékařské péče. Tyto informace totiž zástupcům bankovní agentury chybí. Jinak se jim nicméně Praha zamlouvá. EBA je však žádaná i jinde. Ve hře o její nové sídlo jsou také Vídeň, Brusel, Paříž, Frankfurt nad Mohanem, Dublin, Lucemburk a Varšava.

Vzhledem k tomu, že do polského hlavního města stěhuje z Londýna část zaměstnanců americká banka JPMorgan Chase, má Praha opravdu co dohánět. Možná přišel čas, aby čeští politici zavítali do Polska pro rady ohledně toho, jak správně zaujmout bankéře.  

Kdo investuje do snů o dopravě budoucnosti a kdo do náklaďáků

V zemi, kde trvá 11 let postavit necelé čtyři kilometry dálnice, je dobré mít velkolepé vize o dopravních stavbách budoucnosti. Jednou z nich je superrychlá potrubní přeprava osob, takzvaný hyperloop. Cesta mezi Prahou a Brnem se díky ní má zkrátit na 10 minut. Jak dlouho ale bude trvat postavit zhruba 200 kilometrů dlouhé potrubí?

Legendární investor přezdívaný "Věštec z Omahy" se drží při zemi. Jeho investiční společnost Berkshire Hathaway kupuje vlastníka čerpacích stanic a odpočívadel pro nákladní vozy Pilot Travel Centers. Warren Buffett zjevně nevěří na budoucnost, v níž se po dálnicích budou prohánět pouze samořiditelná auta na elektřinu. Sází na to, že za volanty nákladních vozů poháněných naftou zůstanou lidé, kteří musí někde jíst a odpočívat, píše deník Wall Street Journal.

Co láká

Pražská burza spouští nové tržiště Start, na němž budou moci malé a střední firmy nabídnout investorům čtyřikrát do roka své akcie. Nebudou se na ně přitom vztahovat přísnější pravidla pro firmy, se kterými se obchoduje na hlavním burzovním parketu. Na straně investorů bude trh Start dostupný pouze movitějším lidem. Minimální objednávka akcií nabízených v kvartálních aukcích totiž bude činit zhruba 500 tisíc korun. Na novém trhu by se první firma mohla objevit už letos, myslí si šéf pražské burzy Petr Koblic. Projekt Start, který v jiné podobě burza zvažovala spustit již před několika lety, by mohl Burzovnímu paláci pomoci v době, kdy u některých zavedených titulů, jako je sázkařská firma Fortuna či textilka Pegas Nonwovens, hrozí, že z burzy odejdou. Koblic by také rád na burze uvítal akcie státní firmy Letiště Praha, pokud se vláda rozhodne k její privatizaci.

Kdo vyhrává

Německo-americká poštovní a přepravní společnost Deutsche Post DHL Group si navrhla vlastní dodávky s pohonem na elektřinu a začala je sama vyrábět. Firma v současnosti provozuje pod jménem StreetScooter flotilu několika tisíc vozů. Postupně zvažuje, že elektromobily nahradí všechny poštovní vozy, kterých má firma skoro 100 tisíc. Projekt StreetScooter potvrzuje, že se více než stoletá éra spalovacího motoru chýlí ke konci. Tradiční výrobci aut se budou muset přizpůsobit, nechtějí-li, aby jejich zašlou slávu připomínaly už jen muzejní exponáty.

Kdo prohrává

Spoluzakladatel alternativní taxislužby Uber Technologies Travis Kalanick přišel o část hlasovacích práv, která byla součástí jeho speciálních akcií firmy. Změny odhlasovala správní rada Uberu, i když do ní Kalanick jmenoval dva nové členy s cílem získat v radě větší vliv. Zrovnoprávnění hlasovacích práv mezi jednotlivými třídami akcií Uberu, jež omezuje Kalanickův vliv na firmu, bylo požadavkem japonské investiční firmy SoftBank Group. Ta slíbila do Uberu investovat až 1,25 miliardy dolarů, aby pomohla firmu připravit pro vstup na burzu. Současný ředitel firmy Dara Khosrowshahi plánuje akcie Uberu nabídnout na burze během dvou let.

Mimo byznys

Od uhlí k umění. Za tři roky se jedna ze zanedbaných budov na pražském Klárově promění v uměleckou galerii pod názvem Kunsthalle Praha. Ta se usídlí v bývalé Zengerově trafostanici vlastněné rodinnou nadací Petra Pudila a jeho ženy Pavly. Pudil je jedním z partnerů investiční společnosti BPD Partners, za kterou stojí také další dva bývalí manažeři Mostecké uhelné společnosti a Czech Coal Vasil Bobela a Jan Dobrovský. Snad brzy podobné zušlechtění a investice potkají i sousední budovu bývalého Klarova ústavu slepců, kde nyní sídlí Česká geologická služba.

Kunsthalle Praha. Foto: Lukáš Bíba.

Leoš Rousek
Přeposlat
Diskuse
reklama

Z pražských sídlišť by se mohly stát vyloučené lokality. Vzor pro uzdravování panelových ghett ukazuje Nizozemsko

Šokuje mě, když vidím lidi pracující ve fabrikách za 16 tisíc. Pro mnohé se toho od socialismu moc nezměnilo, říká Zaorálek

Koruna je tam, kde byla před intervencemi. Posilování ale může zarazit úspěch Okamury a komunistů

Vlk z Wall Street míří do Česka. Dravý byznysmen bude v Praze radit podnikatelům, jak dosáhnout větších obratů

Větší rozdíl mezi mzdami mužů a žen je v rámci EU už jen v Estonsku, ukázala nová studie

reklama