reklama

Fritovací olej z Číny jako příměs do paliva: Unipetrol začíná testovat novou biosložku pohonných hmot

Čtěte více: Unipetrol | výzkum | biopaliva | EU
  • Unipetrol tento týden zpracovává použitý potravinářský olej v rámci testu nové příměsi do nafty. Test je součástí širšího výzkumu aditiv nové generace.
  • EU bude nutit výrobce paliv postupně zvyšovat podíl biosložek takzvané druhé generace v palivech pro automobilovou dopravu.
  • Odborníci na rafinérský byznys si kladou otázku, zda bude český trh schopen dodat dostatek vhodných surovin pro příměsi nové generace.
Chempark společnosti Unipetrol. Chempark společnosti Unipetrol. Foto: HN - Lukas Biba

Unipetrol, největší česká rafinérská skupina, podniká první kroky k využití biosložek druhé generace, jejichž přimíchávání do paliv pro auta bude v budoucnosti vyžadovat Evropská unie. V rámci provozního testu zpracuje firma tento týden 730 tun použitého oleje od řetězců rychlých občerstvení, aby technologii vyhodnotila.

O testu řekl novinářům ředitel petrochemie Unipetrolu Milan Brejchal během prohlídky Chemparku Záluží u Litvínova. Chempark je největší konglomerát zařízení pro zpracování ropy v České Republice a Unipetrol v něm zpracovává hlavně ruskou ropu, která do areálu vede ropovodem Družba. Hlavním akcionářem firmy je polská skupina PKN Orlen.

Pro zkušební projekt – první tohoto druhu – vykoupila firma během tří letních měsíců 730 tun použitého potravinářského oleje. Ten je tento týden v Chemparku chemicky zpracováván a přimícháván ke standardní ropné surovině pro výrobu nafty. Více než polovina oleje pochází z Číny, zbytek se vykupoval v České republice od firem jako KFC, McDonald’s a dalších.   

Podle Brejchala a dalších manažerů Unipetrolu se firma už připravuje na novou legislativu EU, která bude po členských zemích chtít postupné navyšování podílu biosložek takzvané druhé generace v palivech pro automobilovou dopravu. Tato nová generace příměsí má postupně nahrazovat aditiva z řepkového oleje, kukuřice nebo cukrové řepy a ostatních potravinářských plodin. Místo nich má spíše využít zemědělských odpadů a tak méně konkurovat potravinářské produkci. Na seznamu surovin pro příměsi nové generace jsou například použité jedlé oleje, piliny, sláma nebo kukuřičné klasy, vinné kaly či skořápky ořechů.

"Současná evropská legislativa počítá s rostoucím zastoupením pokročilých biosložek. Unipetrol proto posuzuje možnosti začlenění pokročilých biopaliv do stávajících rafinérských celků," řekl Jiří Hájek, ředitel úseku vývoje a inovací ve výzkumně vzdělávacím centru Unipetrolu. Centrum má také sídlo v Chemparku.

Hájek řekl, že výhodou takto obohaceného paliva bude kvalitnější nafta, s vyšším takzvaným cetanovým číslem. Vyšší cetanové číslo znamená, že motor lépe startuje, má lepší výkon, tišší chod a jeho výfukové plyny obsahují méně nežádoucích zplodin. Problém je ale podle manažera v tom, že cena vstupní suroviny pro test s použitým olejem zatím výrazně převyšovala cenu nového rostlinného oleje, který je k dostání třeba v supermarketu.

Odborníci na rafinérské technologie z Unipetrolu také dali najevo pochybnost, zda bude na českém trhu pro nové biosložky dostatek odpadních surovin. "Jen sběr surovin pro tento provozní test nám trval několik měsíců a za pět dní jsme schopni je zpracovat. My ale budeme možná potřebovat takto jet celoročně," upozornil Hájek.

Zkoumáním možností zpracování nových biosložek se také zabývá výzkumně vzdělávací centrum Unipetrolu, které bylo modernizováno z evropských fondů. Výzkumníci zde testují zpracování těchto látek například v rámci mezinárodního projektu COMSYN, ve kterém jsou také zapojeny ústavy a firmy z Finska, Německa a Itálie. Cílem projektu je najít praktický a levný způsob výroby komponent pro paliva nové generace na bázi zkapalňování biomasy s použitím takzvané Fischer-Tropschovy syntézy.

Projekt zkoumá možnosti zpracování různých odpadů, včetně dřeva, slámy a dalších zemědělských zbytků. Odpad se chemickou reakcí převede na plyn (vodík a oxid uhelnatý) a kapalné meziprodukty mohou být využity ve stávajících ropných rafineriích, kde se smíchají s ropnými motorovými palivy.

Manažeři Unipetrolu také řekli, že pokud získají potřebné výzkumné granty, plánují experimentovat i s pěstováním vodních řas v otevřených nádržích s využitím oxidu uhličitého, který při rafinaci ropy vzniká.

Biopaliva se v Česku přimíchávají do motorové nafty od roku 2007 a do benzinu od roku 2008. V prosinci Evropská komise zveřejnila svou revidovanou direktivu k obnovitelným zdrojům energie, ve které prosazuje to, aby se od roku 2021 postupné upouštělo od biopříměsí první generace, které zatěžují zemědělskou produkci. Podle komise přispějí příměsi nové generace energetické nezávislosti a sníží emise skleníkových plynů. Také vytvoří pracovní místa a dlouhodobou alternativu fosilním palivům v Evropě.

Milan Brejchal, Unipetrol
Milan_Brejchal_Unipetrol.jpg
Marek Miler
Přeposlat
Diskuse
reklama

Babiše se Zaorálkem čeká stíhací závod. Během večera se utkají ve dvou superdebatách

Sanofi prodá divizi generik, její vlajkovou lodí je česká Zentiva. Cena se může pohybovat kolem tří miliard eur

Brněnskou společnost Moravia IT kupují za sedm miliard Britové. Firma patří v oboru k největším na světě, stojí za překlady Windows

Kdo chce zavést právo nebrat šéfovi telefon? A kdo chce snížit DPH na květiny? Zkuste si, jestli poznáte strany podle programu

Sídlo Goldman Sachs se kvůli brexitu zřejmě přesune z Londýna do Frankfurtu, naznačil na Twitteru šéf banky

reklama