reklama

Česku velké investiční projekty zatím chybí

Čtěte více: Evropské fondy | investice
  • Zatímco malí a střední podnikatelé v České republice úspěšně využívají prostředky se zárukou z Evropského fondu pro strategické investice, velké investiční akce v objemu 25-50 milionů eur se nedaří najít.
  • Inspirací by mohlo být například Slovensko, které svůj velký projekt v rámci Investičního plánu pro Evropu už má.
jarvis_59d635fe498e2987e15dc1ce.jpeg Sousední Slovensko už svůj velký projekt v rámci Investičního plánu pro Evropu má. Obchvat Bratislavy má hlavnímu městu ulevit od častých dopravních zácp a komplikací. Foto: Cintra

Evropský kontinent zasáhl v letech po hospodářské krizi propad investiční aktivity. Evropská komise proto v roce 2015 přišla s investičním plánem pro Evropu, který má od začátku jasný cíl: povzbudit dlouhodobý hospodářský růst a konkurenceschopnost v Evropské unii. Jeho jádrem je Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který využívá prostředky z veřejných zdrojů, mimo jiné z rozpočtu EU, aby rozproudil soukromé investování v Evropě. Problém totiž podle autorů plánu nespočívá v tom, že by se v evropské osmadvacítce nenacházel dostatek finančních prostředků, ale potenciální investoři z řad firem nebo bank se je kvůli vysokému riziku obávají pouštět do oběhu.

Fond EFSI spravuje Evropská investiční banka (EIB), která poskytuje dlouhodobé úvěry a záruky kvalitním a udržitelným investičním projektům a subjektům ze soukromého i veřejného sektoru. Díky fondu EFSI může banka EIB financovat či garantovat větší počet projektů, zejména těch s vyšší mírou rizika. Ty by totiž za běžných okolností na financování nedosáhly.

"Záruka z fondu EFSI nabízí českým podnikům totéž co ostatním v celé EU, tedy přístup ke zvýhodněnému financování skupiny EIB. Záruka z EFSI institucí nám umožňuje pustit se do úvěrování projektů i bez dostatečného zajištění, s delší splatností, s méně bonitním zákazníkem a v riskantnější oblasti," vysvětluje hlavní přínosy fondu ředitelka kanceláře Evropské investiční banky v České republice, která sídlí v Praze, Hana Nylander Kaloudová.

Malým a středním podnikům se daří, "vlajková loď" ale stále chybí

Finanční podporu zprostředkovávají domácí banky, které zajišťují kompletní servis. Velkou výhodou je to, že administrace financování je ve srovnání s "klasickými" unijními dotacemi jednodušší − pro zařazení do programu mnohdy stačí pouze dodání několika informací navíc k běžnému podnikatelskému úvěru.

Kritéria pro schválení investičních projektů jsou navíc poměrně široká, avšak projekty musí vždy splňovat důležitou podmínku: jít ruku v ruce s prio­ritami Evropské unie. Mezi hlavní preferované oblasti tak patří především infrastruktura, životní prostředí a výzkum, inovace a rovněž podpora malých a středních podniků. "Vítané jsou také investice do zdravotnictví, vzdělávání, dopravy, energetiky nebo digitální ekonomiky," dodává k tomu Nylander Kaloudová.

Podporu se zárukami z fondu EFSI mohou české subjekty využívat již více než rok. A jaký je mezi nimi o spolupráci zájem? Zatímco malí a střední podnikatelé v České republice prostředky se zárukou z EFSI úspěšně využívají, velké investiční akce se nedaří najít. "Českým subjektům se zdroje zaručené z EFSI čerpat daří, ale ne v takovém rozsahu, jak bychom si přáli," říká k tomu Nylander Kaloudová. Dodává, že zatím jde převážně o zprostředkované obchody přes české banky, například Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit nebo Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, které se zaměřují na podporu malých a středních podniků. "Vlajková loď" přímého úvěru se zárukami fondu EFSI pro velkou investiční akci typu stavby metra, letiště či univerzity, jejíž objem dosahuje 25−50 milionů eur, tu ale pořád chybí.

Ve stopách Slovenska

Česká republika v tom zaostává za podobně velkými evropskými zeměmi, jako jsou třeba pobaltské státy, Portugalsko nebo sousední Slovensko, které už svůj velký projekt v rámci Investičního plánu pro Evropu (takzvaného Junckerova plánu) má. Evropská investiční banka tu se zárukou Evropského fondu pro strategické investice pomáhá financovat projekt obchvatu Bratislavy, který má slovenskému hlavnímu městu ulevit od každodenních dopravních zácp a komplikací. Jde o takzvaný PPP projekt, který umožňuje, aby stát využíval k zajištění veřejné infrastruktury a veřejných služeb zdroje a zkušenosti soukromých investorů. Po splacení investice a vypršení smlouvy pak zrekonstruovanou stavbu převezme.

"Není to tak, že by v případě Česka velké investiční projekty neexistovaly. Existují, ale jsou financovány z dotací evropských strukturálních a investičních fondů. Na nás se s žádostí o spolufinancování velkého investičního projektu nikdo neobrací," říká k tomu ředitelka pražské kanceláře EIB Nylander Kaloudová.

Další důvody pro zatím nulový počet velkých investičních projektů v Česku mohou podle ekonomů představovat i roztříštěnost investičního prostředí v České republice a problémy spojené s novelou stavebního zákona, která měla přípravu investic zjednodušit a urychlit, či se zákonem o veřejných zakázkách. "Musím dodat ještě jedno. Žádný zásadní investiční projekt, který by mohl využívat záruky z Evropského fondu pro strategické investice, se neobejde bez politické podpory," doplňuje Nylander Kaloudová.

Poptávka po financování ze strany Evropské investiční banky však podle ní v budoucnu poroste. "S tím, jak půjdou nahoru úrokové sazby v bankách, výhoda našeho financování bude zřetelnější. Už nyní, tedy v době extrémně nízkých úrokových sazeb, jsou naše sazby, hlavně ty na delší splatnosti, velmi zajímavé," uzavírá.

jarvis_59d635ff498e2987e15dc1d2.jpeg
Sousední Slovensko už svůj velký projekt v rámci Investičního plánu pro Evropu má. Obchvat Bratislavy má hlavnímu městu ulevit od častých dopravních zácp a komplikací.
Vizualizace: Cintra

lb
Přeposlat
Diskuse
reklama

Plzeňský hejtman vítal Zemana kritikou, odsoudil jeho slova o Krymu. S lidmi, kteří dělají ostudu Česku, neobědváme, přidali se zastupitelé

Konec boomu hypoték? Poprvé za pět let jich po prázdninách ubylo, přesto může být letošek nadále rekordní

Volební deník Petra Honzejka, díl 17.: Jak Kalousek zavelel k útoku na ODS a piráty a proč se mu to může vymstít

Gott nebo Jágr budou v zahraničí propagovat méně známé regiony Česka. Projekt CzechTourismu vyjde na 22,5 milionu

Sloupek Martina Malého: Volič mezi svobodou a jistotou

reklama