reklama

Na výzkum léku pro podvyživené děti získal český vědec milion korun. Pomoci má bakterie z oliv či zelí

  • Český vědec Martin Schwarzer chce vyvinout přípravek pro léčbu podvýživy.
  • Využít k tomu chce druh bakterie, která podporuje růst. Poznatek zatím otestoval na myších.
  • Na další bádání získal milion korun od Nadačního fondu Neuron.
jarvis_59d50b09498e2987e1516f39.jpeg Začít růst. Martin Schwarzer chce z bakterie vyvinout lék na podvýživu. Foto: Nadační fond Neuron

Ambiciózní výzkumný cíl si klade mladý český vědec Martin Schwarzer. Badatel chce vyvinout přípravek, který by dětem ze zemí třetího světa trpícím nutriční podvýživou pomohl růst.

Kvůli nedostatku bílkovin jejich těla nedosahují srovnatelné velikosti s lidmi, kteří mají proteinů dostatek.

"Nejenže lidé jsou kvůli nedostatku bílkovin zakrslejší, mohou zaostávat i intelektuálně, protože k vývinu potřebují bílkoviny i mozkové buňky," upozorňuje sedmatřicetiletý Schwarzer, který pracuje v Laboratoři gnotobiologie Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

Schwarzerův výzkum se však nachází teprve v samých počátcích. K rychlejšímu získání nových poznatků se mu tak bude hodit milion korun, který na začátku října získal od Nadačního fondu Neuron. Ten se dlouhodobě věnuje podpoře české vědy.

Neuron Impulzy 2017

Kategorie do 40 let

◼ Martin Schwarzer (biologie): růstový přípravek pro děti trpící podvýživou
◼ Viliam Lisý (computer science): algoritmus pro hry s neúplnou informací
◼ Lukasz Cwiklik (chemie): vývoj očního čipu a kontaktních čoček s hojivými látkami
◼ Petr Cígler (chemie): výzkum vláken miRNA v živé buňce
◼ Tomáš Koblas (medicína): výzkum nové léčby cukrovky
◼ Mohamed Megahed (společenské vědy): dokumentace poslední neprozkoumané pyramidy
◼ Václav Kučera (matematika): vytvoření trojrozměrné varianty Mandelbrotovy množiny
◼ Kamil Olejník (fyzika): vývoj nového prostoru pro umístění tranzistorů

Kategorie do 33 let

◼ Petr Kašpárek (biologie): Je růst vlasů řízen proteázami?
◼ Kateřina Falk (fyzika): vývoj nové elektronové krátkopulzní difrakce
◼ Maksym Opanasenko (chemie): návrh inteligentních zeolit-polymerových kompozitů
◼ Vítězslav Kala (matematika): polotělesa v teorii čísel a geometrii
◼ Dáša Bohačiaková (medicína): klinicky využitelné neurální kmenové buňky
◼ Martin Lang (společenské vědy): rituální chování jako prostředek ke snížení úzkosti
◼ Pavel Hubáček (computer science): limity efektivních algoritmů pomocí kryptografických metod

Schwarzer patří mezi 15 talentovaných výzkumníků, mezi něž fond letos rozdělil celkem devět milionů korun v grantové soutěži Impulsy. Peníze fond věnoval například na výzkum léčby cukrovky či syndromu suchého oka.

Naplnit mladému badateli jeho záměr má pomoct jeden druh bakterie nazvané Lactobacillus plantarum.

Jde o bakterii takzvaného mléčného kvašení, která se vyskytuje například v kyselém zelí nebo v olivách.

Schwarzer věří tomu, že by podvyživeným savcům mohla zajistit růst. Milion korun od Neuronu hodlá využít k tomu, aby tuto hypotézu potvrdil.

Opřít se může o výsledky svých dosavadních experimentů s myšmi. Hlodavce rozdělil do dvou skupin: organismus myší v první skupině zbavil všech bakterií nacházejících se ve střevech, ale myším ve skupině druhé je ponechal. Oba vzorky následně přestal krmit bílkovinami. Zatímco myši bez bakterií přestaly úplně růst, vývoj hlodavců s bakteriemi se zpomalil.

Když však myším bez bakterií dal Lactobacillus plantarum, začaly růst podobně jako druhá skupina. "Zatím však nevíme, proč tato bakterie na myši takto působí," upozorňuje Schwarzer.

Pracuje ale s předpokladem, že bakterie podporuje tvorbu enzymů, které štěpí bílkoviny. "To máme potvrzené u larev mouchy octomilky," dodává.

Proteiny obsažené ve stravě umí díky nim larvy lépe využít.

Vlastnost podpořit růst živočicha však experimenty zatím prokázaly pouze u vzorků, které obsahovaly pouze bakterii Lactobacillus plantarum, ale žádné jiné. V další části bádání chce proto Schwarzer testovat, zda bakterie ovlivní i růst myší, jimž z těla neodstranil ostatní bakterie. "Tím zjistíme, jestli bakterie bude fungovat v podmínkách připomínajících skutečný život," popisuje.

Pokud se všechny hypotézy potvrdí, výsledky bádání lze podle Schwarzera využít k vyvinutí léku či doplňku stravy na podporu růstu. Nemusí být určeny pouze pro děti z rozvojových zemí, pomohly by také alergikům, kteří se musí vyhýbat některým potravinám bohatým na bílkoviny. Na pulty lékáren se však nedostanou dřív než za deset let.

Jakub Horáček
Přeposlat
Diskuse
reklama

Spojuje průzkumy a sázkařské kurzy. ČSSD slábne, stoupá SPD a piráti. Babiš asi nesestaví vládu sám, říká

Banky ve třetím čtvrtletí zpřísnily podmínky úvěrů na bydlení, i tak ve zbytku roku čekají zvýšení poptávky

Nastala nová éra astronomie. Vědci poprvé pozorovali zdroj gravitačních vln v místě, kde splynuly neutronové hvězdy

Česká měna je už téměř na úrovni jako před intervencemi. Na konci příštího roku může euro stát 25 korun, odhadují analytici

Narcos a další seriály Netflixu přilákaly za čtvrt roku 5 milionů uživatelů. Tržby vzrostly meziročně o třetinu

reklama