reklama

Ústav pro studium totalitních režimů funguje deset let. Nyní se ale podle kritiků snaží zkoumání komunistických zločinů utlumit

  • Ústav pro studium totalitních režimů funguje deset let.
  • Za tu dobu přispěl ke zkoumání doby nesvobody, trvale se ale bojuje o to, jakým způsobem bude zkoumat především období komunismu.
  • Provoz ústavu stál už přes 1,5 miliardy korun.
Bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Foto: HN - Radim Beznoska

Těžko si představit bizarnější pokus o utajení podoby, než když černý obdélník, známý z policejních fotografií, překryje oči na kresbě Panny Marie a malého Ježíše na pohlednici z Lurd. Pohlednici dostal kdysi od svého francouzského kontaktu československý student, který se chystal na roli komunistického rozvědčíka v západní Evropě. Historikovi Pavlu Žáčkovi pomohla ilustrovat, jak přehnaně dříve úřady anonymizovaly materiály, které si historici či badatelé vyžádali.

Pomohla také k otevření archivů a založení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kterému ale i po deseti letech schází jasná shoda politiků na tom, jak by bádání v totalitní minulosti mělo vypadat.

Zatím svůj mandát nedokončil žádný řádně vybraný ředitel ústavu, rada postupně a z různých důvodů odvolala Pavla Žáčka, Jiřího Pernese i Daniela Hermana. Nyní ústav vede Zdeněk Hazdra, který si pozici krátce vyzkoušel již po Pernesově konci v roce 2010.

1,5 mld.

korun už přibližně stál daňové poplatníky Ústav pro studium totalitních režimů za deset let provozu.

Kritika poměrů v ústavu byla patrná i na výroční konferenci v Senátu, jíž se účastnili z většiny kritici současného fungování ústavu z okruhu jeho zakladatelů i bývalých a současných řadových pracovníků.

"Dnes je ústav béčkem Ústavu pro soudobé dějiny," zalitoval s odkazem na nízký počet vydávaných odborných publikací první ředitel ústavu Pavel Žáček.

Kritice čelila i poradkyně ředitele ústavu, francouzská historička Muriel Blaiveová, podle níž otevření archivů namísto o zlém totalitním režimu a odporu lidí proti němu ukazuje na "neustálý proces vyjednávání mezi komunistickými vládci a obyvateli
Československa".

Myšlenkový svět současné vedoucí garnitury ústavu je zcela odlišný. Podle Ondřeje Matějky, náměstka současného ředitele, bylo předchozí vedení z doby Žáčka a Hermana aktivistické a ústav zpolitizovalo.

"Vedení ústavu vždy rádo využilo mediální a politický potenciál, který v Česku má víření emocí proti exponentům minulého režimu," tvrdí Matějka a dodává, že ústav nyní po odborné stránce pracuje lépe, zdvojnásobil počet historiků bez zvýšení výdajů a posílil vzdělávací oddělení pro učitele. Takový výklad lidé z bývalého vedení ústavu i někteří současní zaměstnanci rázně odmítají.

Zkoumání nacistické a komunistické éry stálo za deset let daňové poplatníky přes 1,5 miliardy korun.

Levicová opozice se vznikem ústavu nesouhlasila, v Poslanecké sněmovně jej jen těsně nedokázala zastavit a téhož se marně domáhala u Ústavního soudu.

Nakonec ČSSD uspěla jinak, když v roce 2012 skrze většinu v Senátu prosadila do rady ústavu šéfku Národního archivu Emilii Benešovou, politologa Lukáše Jelínka blízkého sociální demokracii i levicového sociologa Michala Uhla.

Nesmlouvavý kurz skončil, stejně jako ředitel Herman, jehož odvolání Uhl zdůvodnil i tím, že současný ministr kultury za KDU-ČSL označuje komunistickou dobu za totalitu, přičemž podle Uhla se o tom má vést diskuse.

Nový směr chodu ústavu kritici vnímají jako snahu utlumit zkoumání komunistických zločinů.

Letos v lednu navíc jen těsná většina ústavních soudců zabránila návrhu, který by bádání v dějinách ochromil. Historikům hrozilo, že by směli do archivů nahlížet jen se souhlasem lidí, o nichž se v materiálech píše. Například agentů StB.

Další kolo boje o ústav začne za dva měsíce, až Senát bude volit nové radní. Mandát končí právě těm členům rady, kteří v roce 2013 stáli za odvoláním ředitele Hermana. Dostal i výpověď bez nabídnutí jiného pracovního místa, kterou nakonec soud označil za nezákonnou. Vzhledem k rozložení sil v Senátu už nebude výběr radních v rukou sociální demokracie.

Oprava 4. 10. 2017, 9:43: V původní verzi textu jsme chybně uvedli, že za nezákonné označil soud odvolání ředitele ÚSTR Daniela Hermana. Za chybu se omlouváme.

Jan Wirnitzer
Přeposlat
Diskuse
reklama

Češi mají v oblasti kryptoměn hned dvě světová prvenství. Vytvořili virtuální peněženku a bitcoinové "JZD"

Ministerstvo průmyslu zpřísňuje investiční pobídky. Levné montovny neplatící alespoň průměrnou mzdu mohou na podporu zapomenout

Babiš ani neví, kde Kostelec je, jinak by to tak nenechal, říkají místní. Volit budou ANO, i když na práci v masně Agrofertu si stěžují

Češi umí rozjíždět "byznys z vesmíru". Dostávají kosmické technologie do běžného života, říká manažer Evropské vesmírné agentury

Forbes: Trump se propadl v žebříčku boháčů o sto příček. Gates zůstává nejbohatším člověkem planety

reklama