reklama

O pozemky vyvlastněné v 50. letech, kde stojí pražské sídliště, bojuje už třetí generace rodiny Hlaváčových

Panorama
Čtěte více: půda | restituce | Ústavní soud
  • Advokát Marek Hlaváč bojuje za to, co stát rodině stále dluží.
  • Chce pomáhat i dalším restituentům, kteří se ani za 27 let po pádu komunistického režimu nedočkali odškodnění.
  • "Naším cílem je omezit nové křivdy, které by původním majitelům vznikly tím, že se nenaplní zákon o půdě," říká v rozhovoru pro HN.
Advokát Marek Hlaváč. Advokát Marek Hlaváč. Foto: HN - Zbyněk Pecák

Na dvanáctipatrové věžáky, které na začátku 60. let minulého století vyrostly na sídlišti v pražských Malešicích, se osobně přijel podívat i tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov.

Původně ovšem byla na tomto místě pole a hospodařila na nich rodina Hlaváčových. Stát jí v 50. letech pozemky sebral, dodnes se ale s původními majiteli důstojně nevyrovnal.

Jeho děda ještě jezdil s traktorem po malešických polích, vnuk Marek Hlaváč vystudoval práva a bojuje za to, co stát rodině stále dluží. Chce také pomáhat dalším restituentům, kteří se ani za 27 let po pádu komunistického režimu nedočkali odškodnění.

HN: Restituce tedy předurčily vaši profesi?

Přesně tak. V roce 1993 jsem začal chodit do první třídy na základní škole, rok předtím dědeček požádal o navrácení zabavené půdy. Když se pak do této agendy zapojil táta, měl černé vlasy. Dnes je má už bílé. Já jsem mezitím stačil vystudovat práva a založit si svoji advokátní kancelář. Dědeček se zákonem garantované satisfakce bohužel nedožil, ani můj otec už nemá sílu se restitucím věnovat. Vše jsem převzal já.

Stát se stále nevyrovnal s 45 tisíci restituentů. Nemáme půdu, tvrdí pozemkový úřad, loni přitom prodal skoro tisíc hektarů

HN: Jaké pozemky vaší rodině patřily?

Byly to velké rozlohy v Malešicích. Před druhou světovou válkou měla rodina celkem 70 hektarů, po válce přibližně 50. Dnes na našich polnostech stojí sídliště, na části jsou průmyslové areály, částečně i spalovna.

HN: Dostali jste místo zastavěných polí nějaké náhradní pozemky?

Vůbec nic, i když jsme o ně samozřejmě žádali. Dědeček zkusil ve veřejné nabídce získat tři náhradní pozemky, ale neúspěšně.

Neměl šanci v konkurenci spekulantů, kteří skoupili restituční nároky od původních majitelů. Tedy těch, kteří už ztratili naději, že jim stát něco vrátí.

HN: Státní pozemkový úřad ovšem tvrdí, že restituenti o nabízené pozemky mnohdy nemají zájem. Proč si nerozeberou ani to málo, co jim stát nabídne?

To je oblíbená argumentace. Pozemkový úřad uvádí čísla o počtu a výměře pozemků, ale už nic neříká o jejich kvalitě. Často jsou zatíženy nějakým břemenem, o nájmu nemluvě. Ukáže se třeba, že někdo má právo odebírat vodu ze studny na dotyčném pozemku. Mnohdy jsou to kousky půdy bez přístupu. Z náhradního pozemku by se tak stalo jen břemeno pro restituenta.

HN: Do takzvané restituční tečky zbývá necelý rok. Pak už stát nebude vydávat vůbec žádnou půdu. Věříte, že do té doby aspoň nějakou získáte?

Nabídky jsou v posledních letech mizivé. Zdaleka to není jen problém Prahy, že nejsou pozemky pro restituenty. V roce 2005 jich stát nabídl nejvíc, jenže do té doby nám státní úředníci vyřídili rozhodnutí pouze o necelých 50 procentech odňatých pozemků. Poslední rozhodnutí, kterým vám stát buď uzná, nebo neuzná žádost o vydání nemovitosti, jsme dostali letos v lednu. Přitom žádost podal dědeček v roce 1992!

HN: Jak je možné, že vše se tak vleče?

To je otázka, na kterou by měl odpovědět stát, respektive jeho úředníci. Na pozemkovém úřadu se vyměnilo šest referentů, kteří řešili náš případ. Úřad klidně tři roky z nepochopitelných důvodů nerozhodoval.

Žádná překážka, že by například běželo dědické řízení, přitom neexistovala.

HN: Restituentům nezbývá než se domáhat spravedlnosti u soudů. Jak jsou úspěšní?

Řekl bych, že soudy jsou spíše na straně oprávněných osob. Ale ty se musí domáhat svého práva. Soudy daly lidem rámcový návod, jak postupovat, jak hodnotit majetkový nárok a jak ho uplatnit. Státní pozemkový úřad eviduje nějakou výši restitučních nároků, ale ne vždy je správně evidovaná.

HN: Co to znamená?

Většinu pozemků eviduje jako zemědělské, ale mnohdy šlo o parcely stavební nebo určené k zastavění. Rozdíl v jejich ocenění je pak značný. Státní pozemkový úřad se ovšem tvrdošíjně brání tomu, aby nároky přecenil, čímž oprávněným osobám vzniká újma. I proto se soudí.

Přestože Nejvyšší soud v této věci již mnohokrát vynesl zásadní rozsudky, pozemkový úřad se jimi odmítá řídit.

HN: To je i váš případ?

Ano, nesouhlasíme s výší nároku, kterou nám stát stanovil. Před třemi lety, kdy bylo rozhodnuto o většině našich restitučních nároků, jsme se začali soudit. Spor dodnes není uzavřený. A to se soudy snaží restituční věci vyřizovat přednostně. Chápou, že 25 let čekání na náhradu újmy je nekonečně dlouhá doba.

HN: Co vás vedlo k založení Spolku pro ochranu zájmů restituentů?

Naše rodina má dlouhodobé zkušenosti a obdobných případů je celá řada. Navzdory tomu schválily tato vláda a parlament restituční tečku.

Stát na ni oprávněné osoby nijak neupozornil. Považujeme to za snahu zbavit se zodpovědnosti, kterou na sebe začátkem 90. let vzal.

Snažíme se tedy zvednout výstražnou ceduli a správně pojmenovat, jak se stát zachoval. Udělal tečku, privilegovaně si určil, jak se bude vypořádávat s restituenty. Všechny zbývající žadatele a jejich nároky odsoudil pouze k finanční náhradě. Nám to přijde neférové.

HN: O co se spolek bude snažit?

Naším cílem je omezit nové křivdy, které by původním majitelům vznikly tím, že se nenaplní zákon o půdě. Ten měl napravit křivdy z minulosti.

HN: V čem konkrétně chcete restituentům pomáhat?

Radou, dát jim jednoduchý návod a vysvětlit, na co mají šance. Někdo třeba zdědí domek a restituční nárok na 50 tisíc korun. Ve skutečnosti to však nemusí být oněch 50 tisíc, ale mnohonásobně víc. Tedy podaří-li se přecenit nárok stanovený dle ceny zemědělského pozemku ve výši 2,50 koruny za metr čtvereční na stavební. To už je metr za 250 korun.

HN: Takový servis asi nebudete poskytovat všem?

Samozřejmě se nemůžeme sejít se všemi restituenty, kterých je asi 45 tisíc. Individuální konzultace nabídneme v případě, kdy je potřeba nároky analyzovat. Doporučíme advokáty, kteří se na restituce dlouhodobě zaměřují. Chceme také pořádat semináře, aby lidé dostali důležité informace. Spolek bude organizovat i odborné konference pro advokáty. Chceme pomoci takzvaným prvorestituentům, tedy lidem, které stát připravil o majetek, a jejich dědicům. S těmi, kteří restituční nároky nakoupili, spolek spolupracovat nezamýšlí.

HN: A co když vás někdo bude podezřívat, že jde o to, přihrávat advokátům nové klienty?

Ti mají práce dost. Spíše jde o to, že lidé běžně nevědí, na koho se obrátit. My jim odborníky na restituce doporučíme, ale nikoho nevnucujeme.

Táňa Králová
Přeposlat
Diskuse
reklama

Babiše se Zaorálkem čeká stíhací závod. Během večera se utkají ve dvou superdebatách

Sanofi prodá divizi generik, její vlajkovou lodí je česká Zentiva. Cena se může pohybovat kolem tří miliard eur

Brněnskou společnost Moravia IT kupují za sedm miliard Britové. Firma patří v oboru k největším na světě, stojí za překlady Windows

Kdo chce zavést právo nebrat šéfovi telefon? A kdo chce snížit DPH na květiny? Zkuste si, jestli poznáte strany podle programu

Sídlo Goldman Sachs se kvůli brexitu zřejmě přesune z Londýna do Frankfurtu, naznačil na Twitteru šéf banky

reklama