Dlouhá léta patřil Eduardo Cunha mezi nejmocnější politiky Brazílie. Loni dokonce zrežíroval ústavní žalobu, tedy impeachment, proti tehdejší prezidentce Dilmě Rous­seffové. Zákonodárci ji pod Cunhovým dohledem sesadili z funkce kvůli manipulacím se státním rozpočtem. Jenže jen pár dnů po pádu Rousseffové skončil i sám Cunha, který do té doby předsedal dolní komoře brazilského parlamentu − Poslanecké sněmovně. Dohnaly ho korupční skandály. Ve vězení si nyní odpykává 15letý trest za braní úplatků.

Krátce po svém odsouzení Cunha pohrozil, že má kompromitující materiály na vysoce postavené politiky. Jedním z nich by podle médií mohl být i prezident Michel Temer. Cunha hrozí, že jej stáhne s sebou.

Největší gangster v historii

Stín podezření provázel Cunhu takřka po celou dobu jeho politické kariéry. Byl chráněncem bývalého brazilského prezidenta Fernanda Collora de Mella, kterého kvůli korupci zákonodárci v impeachmentu sesadili v roce 1992. Cunha ale tehdy obžalován nebyl.

Potíže ho doprovázely i později. Například v roce 1998 začal pracovat v úřadu pro bytovou výstavbu v Riu de Janeiru. Vydržel tam ale jen půl roku. Byl odvolán, protože dával zakázky neexistujícím firmám nebo spřáteleným podnikům bez vypsání veřejné soutěže.

Přesto na mocenském žebříčku obratný politik stoupal výš a výš. Cunha nakonec skončil jako předseda dolní komory brazilského parlamentu a vypracoval se na jednoho z nejvlivnějších politiků za Stranu brazilského demokratického hnutí (PMDB). Podezření z braní a rozdávání úplatků ale neustále rostlo.

Přelomový byl pro Cunhu loňský rok. Policie ho začala vyšetřovat v souvislosti s vůbec největším korupčním skandálem v brazilské historii, který se týkal polostátní ropné společnosti Petrobras. Zapletli se do něj vysoce postavení politici i manažeři předních stavebních firem.

Jak korupční chobotnice v Petrobrasu fungovala? Podnik dával zakázky spřáteleným firmám, jako třeba byla stavební společnost Odebrecht. Ty ale opravdovou cenu projektů uměle "přifukovaly". Kauza se zapsala do historie pod názvem "automyčka", protože peníze z úplatků pak firma vyprala přes malé podniky, jako jsou benzinové stanice nebo právě myčky aut. Takto vyvedené peníze pak putovaly k vrcholově postaveným manažerům, politikům i jejich stranám na financování předvolebních kampaní. Odhaduje se, že Petrobras na úplatky vydal až pět miliard dolarů.

Bezpečnostní složky v souvislosti s úplatkářstvím v Petrobrasu obvinily na 200 lidí. V Brazílii není dne, aby média nepřinesla další zprávu o korupci v této největší brazilské firmě a někdejší pýše brazilského hospodářství. Peníze od Petrobrasu inkasoval i Cunha. Ten část z nich ukryl na tajná konta ve Švýcarsku.

Poté co policie loni požádala o jeho vydání, Strana práce tehdejší prezidentky Rousseffové při něm nejprve stála. Pak ale pod tlakem nespokojené veřejnosti otočila a souhlasila s tím, aby Cunha přišel o poslaneckou imunitu.

Ve stejný den, kdy Cunha pozbyl prezidentčinu podporu, prohlásil, že podpoří ústavní žalobu proti ní. Stal se pak jedním z hlavních strůjců jejího sesazení. Rousseffová tehdy čelila obvinění z manipulace se státním rozpočtem, což ale do té doby nebyl v Brazílii nijak významný přečin − dopouštěli se ho i její předchůdci v úřadě. Nikdy ale za to nečelili impeachmentu. Stoupenci Rous­seffové proto tvrdí, že Cunha se snažil jak pomstít, tak odvrátit pozornost od vlastního skandálu.

Svůj post Cunha opouštěl v slzách a se slovy o nevině. "Pokusil se ze sebe udělat oběť. Bylo to politické divadlo," poznamenal k tomu Ricardo Ismael, politolog z univerzity Pontifícia Universidade Católica v Riu de Janeiru. Za korupci, praní špinavých peněz a daňové úniky byl Cunha odsouzen na 15 let za mříže. To byl jeden z nejvyšších trestů za podobné činy od přechodu Brazílie k demokracii v roce 1985.

Cunha v posledních měsících své politické kariéry patřil mezi nejméně populární politiky v Brazílii. Negativně ho v průzkumech vnímalo 90 procent lidí. Stal se symbolem beztrestnosti, rozšířeného úplatkářství a chamtivosti.

Fernando Haddad, bývalý starosta Sao Paula, ho označil za "největšího gangstera v historii země". Média ho pak často přirovnávala k "arcimanipulátorovi" Franku Underwoodovi ze seriálu Dům z karet.

Bude mluvit?

Brazilští politici zapletení do korupce se obávají, že Cunha výměnou za nižší trest poskytne policii klíčové informace o korupční chobotnici v Petrobrasu a dalších brazilských firmách.

"Právě Cunha stojí na vrcholu kriminální politické pyramidy," uvedl pro americký list Washington Post profesor práva Michael Mohallem z vysoké školy Fundação Getúlio Vargas.

Cunha nyní podle brazilských médií čeká na plánovanou výměnu vrchního státního prokurátora v Brazílii, ke které dojde během několika málo měsíců. A pak by mohl začít spolupracovat s úřady. Obavy z takového vývoje má i prezident Michel Temer, který loni ve funkci nahradil odvolanou Rousseffovou.

Temer se podobně jako Cunha také dlouhodobě potýká s podezřením z braní i poskytování úplatků. Například letos na jaře unikla do médií tajně pořízená nahrávka ze schůzky Temera a vlivného podnikatele Joesleye Batisty, šéfa masozpracovatelského koncernu JBS. Na ní Temer schvaluje, aby Batista uplatil právě Cunhu. Úplatek měl zajistit Cunhovo mlčení.

Prezident ale zatím všem obviněním unikl. Letos v létě se za něj v hlasování postavil brazilský Kongres, který ho vyšetřovatelům nevydal. "Cunha by ale z rukávu mohl vytáhnout svoji poslední kartu a ukončit Temerovo prezidentství," domnívá se politolog Is­mael. To ale nejsou jediné Temerovy starosti.

Minulý týden ho policie obvinila z maření spravedlnosti a účasti na zločinném spolčení. O Temerově vydání ale musí opět hlasovat parlament. Aby byl předán policii, musí být pro dvě třetiny poslanců. Hlasovat budou příští měsíc.