Sytým, znělým zvukem trumpety Ibrahima Maaloufa vyvrcholil jeden z posledních dnů proslulého švýcarského Montreux Jazz Festivalu. Maalouf sóloval na trubku i klavír – a v jeho melodických linkách bylo možné slyšet hudební vlivy z Blízkého východu.

Trumpetista se narodil v libanonském Bejrútu, vyrůstal však v Paříži, kam jeho rodina uprchla před občanskou válkou v Libanonu.

„První koncert jsem tu hrál před jedenácti lety v Montreux Jazz Cafe. Když skončil, byl jsem tak unavený, že jsem ve dvě ráno odešel spát,“ řekl publiku šestatřicetiletý Maalouf.

„Druhý den jsem zjistil, že ve dvě ráno do kavárny přišel jamovat Prince a zůstal až do pěti. To je životní lekce. Jinými slovy dnes spát nejdu,“ dodal.

Na festivalu uvedl skladby ze svého dva roky starého alba Red & Black Light včetně titulní písně, kompozice Elephant's Tooth či skladby Improbable. Publikum vyzval, aby s ním melodie zpívalo a houpalo se nebo rovnou skákalo do rytmu.

„Byla to spíš show než koncert,“ okomentoval vystoupení kuvajtský fanoušek Mohammad Ashkanani. „Ale Maalouf je skvělý hudebník. Koupil jsem si dvě jeho desky, obě jsou skvělé,“ dodal návštěvník, který na festival do Montreux jezdí takřka každoročně už čtyřicet let.

„Vždy je tu špičková hudba. A já prostě miluji jazz,“ dodal.

Ve skladbě True Sorry trumpetista na pódium pozval pětatřicet švýcarských hudebníků, kteří se k němu připojili.

„To bylo mimořádné, hrát s ním pro tři tisíce lidí v publiku,“ uvedl čtyřiadvacetiletý saxofonista Damien Limat, student jazzové školy ve švýcarském Lausanne, který se koncertu zúčastnil.

Ibrahim Maalouf, který v Montreux prvně vystoupil roku 2006, na pódium letos přišel po veteránovi místní přehlídky – kytaristovi Georgi Bensonovi. Ten na švýcarském festivalu nyní hrál již pětadvacetkrát.

Kytaristu a zpěváka na scéně Stravinského auditoria uvedl Quincy Jones, někdejší spoluředitel festivalu a především producent Bensonova hitu z roku 1980 zvaného Give Me The Night.

Benson, jenž je držitelem deseti sošek Grammy, na festivalu pravidelně vystupuje od roku 1986.

Podobnou oporou přehlídky v Montreux býval jen klavírista Ray Charles, který však zemřel již před třinácti lety.

Benson, jenž je ve svých čtyřiasedmdesáti letech muzikantsky stále ve formě, stejně tak i jeho medový hlas, v Montreux hrál milostné balady – včetně písní Kisses in the Moonlight a The Greatest Love of All, kterou kdysi natočila i dnes již nežijící Whitney Houstonová.

Své vystoupení Benson završil hity Give Me The Night s skladbou Oh Broadway, ve které sólo na bicí zahrál perkusista Khari Parker.