Do Francie bych nejel, svěřil se Donald Trump loni během své prezidentské kampaně. A dodal, že "Francie už není Francií". Současný americký prezident tvrdil, že ji imigranti z muslimských zemí změnili k nepoznání. "A Paříž už taky není, co bývala," dodal Trump.

Šéf Bílého domu měl během své čtvrteční a páteční návštěvy Francie možnost přesvědčit se, jestli měl pravdu, nebo přeháněl. V průběhu čtvrteční večeře si Paříž spolu s manželkou Melanií prohlédl z pořádné výšky: z luxusní restaurace Jules Verne ve druhém patře Eiffelovy věže. Podle francouzských médií zvolil Emmanuel Macron toto místo záměrně, právě kvůli Trumpovým dřívějším nelichotivým výrokům o Paříži. Mimochodem, u stolu spolu seděly manželské páry, jež spojuje stejný věkový rozdíl, jen v opačném gardu. Melania Trumpová je o 24 let mladší než Trump, Macronova žena Brigitte zase o 24 let starší než Macron.

Americký a francouzský prezident momentálně patří mezi nejvýraznější politiky na světě. Macron slíbil, že vrátí prezidentskému úřadu ve své zemi tradiční důstojnost a pompu. Choreografie jeho veřejných vystoupení otevřeně odkazuje na bývalého vůdce protinacistického odboje a pozdějšího silného prezidenta Charlese de Gaulla i velké francouzské krále minulých staletí. Trump se zase při svých projevech nebo komunikaci na  Twitteru chová jako žádný jiný americký prezident v historii. Podle kritiků je to jednání nedůstojné prezidenta.

Zatímco Macron si po svém zvolení a vítězství v parlamentních volbách užívá mezi Francouzi vysoké popularity, s Trumpovým počínáním ve funkci hlavy státu je většina Američanů nespokojená.

Cesta do Evropy teď pro Trumpa může být vítaným odvedením pozornosti od skandálu, kterému čelí doma. Amerika zkoumá, jestli věděl o snaze svého syna Donalda juniora získat od Rusů kompromitující materiály na svou protikandidátku Hillary Clintonovou.

Trump v pátek bude spolu s Macronem přihlížet velké vojenské přehlídce na pařížském bulváru Champs Élysées. Macron chce ukázat, že myslí vážně svůj slib vrátit francouzské vojenské výdaje na úroveň dvou procent hrubého domácího produktu. Americký prezident něco takového požaduje po všech členských zemích Severoatlantické aliance.

Dalším tématem schůzky je boj proti terorismu, například ohledně postupu vůči Islámskému státu. Ten sice ve svých baštách v Sýrii a Iráku utrpěl drtivé porážky, jeho sympatizanti by se však mohli pokusit o odvetné útoky v Evropě. Oba státníci zmínili i boj proti změnám klimatu. Poté co Trump stáhl americký podpis pod pařížskou klimatickou dohodou, Macron ho tvrdě kritizoval.

Když se oba muži v květnu setkali poprvé, vzájemně si tiskli ruce tak tvrdě, až jim zbělely klouby. Macron pak veřejně prohlásil, že to udělal schválně. Chtěl tak předejít případnému pokusu Trumpa svého partnera během stisku ruky ponížit, jak to americký prezident "provedl" japonskému premiérovi Šinzóu Abemu. Trump reagoval na Macronovo vyjádření popuzeně.

Macron ovšem následně udělal vůči Trumpovi vstřícný krok, když mu osobně zavolal a pozval ho na návštěvu Francie na 14. července, tedy na výročí dobytí Bastily, hlavní francouzský svátek. Letos je oslava spojená i se stým výročím zásahu amerických vojáků do první světové války na straně dohodových mocností, k nimž patřila i Francie.

Trump proto navštívil americký vojenský hřbitov v Suresnes a památník americkým letcům v Marnes-la-Coquette. Vyhnul se přitom trapasu, který před pár dny způsobil jeho hlavní ekonomický poradce Gary Cohn. Když mluvil o Trumpově návštěvě Francie, tvrdil, že Macron Trumpa pozval "na sté výročí dobytí Bastily". Tu přitom Pařížané dobyli v roce 1789.