Snad spíš než dokumentárním filmem je snímek o zpěvákovi Richardu Müllerovi pozorováním raněného zvířete. A to s jeho souhlasem. Film třiatřicetiletého slovenského režiséra Mira Rema nazvaný Nepoznaný, který včera vstoupil do českých kin, sleduje stav zavalitého maniodepresivního muže "v teplácích" a vystavuje mu diagnózu.

Třesoucí se ruce, nepřítomný pohled, nejistá chůze, pomalá řeč: osoba zasazená do tohoto světa působí, že do něho naplno nepatří, že ho vnímá spíš jako onen svět. K dobru věci nenatočil Remo klasicky vystavěný příběh Müllerova života a kariéry, encyklopedická fakta tu nejsou podstatná.

Müllerova dcera Emma říká, že by si otec nejraději koupil dům na pláži, seděl tam v křesle na verandě, psal texty a pozoroval moře. "On už chce klid, ale nemůže ho mít, protože je na něm strašně lidí závislých," vysvětluje.

Kolem Richarda Müllera se neustále točí několik osob. Především jeho manažer Adnan Hamzić. Otvírá zpěvákovi dveře, když vystupuje z auta, podpírá ho, vychází-li po schůdcích na pódium, ručníkem mu otírá pot z čela. Když Müller ve filmu řekne, že se zpíváním skončí, Hamzić se vyleká. Také jemu by tím skončilo dobré bydlo. Richard Müller ale tady nekončil poprvé.

Prostřihy z archivních, často soukromých videí zabírají kdysi energického, vtipného Müllera polovičního objemu a zjitřené mysli. Záběry natočené pro film Nepoznaný vznikly před třemi lety během přípravy a konání turné k čistě vokální desce se sborem Fragile nazvané Hlasy. Kamera mnohdy dlouhé chvíle sleduje mlčícího, nepřítomně hledícího zpěváka, který sice neztratil nic z osobitosti výjimečného interpreta i autora, přesto se ztrácí.

Jen občas v něm zajiskří. Spíš ale zbývá volným tempem plující velrybí tělo. Duch se prodírá zpěvákovými hlasivkami ven, vpíjí se do papíru s texty, do hudby písní. Tam je přítomen skutečný Richard Müller, který "po schodoch" zběsile vyběhl do nejvyšších pater slávy a pak se zadýchal.

Režisér Remo snímá zpěváka a především jeho okolí spíš naturalisticky. Nevytváří iluzi o idolu zábavního průmyslu, neretušuje. Naopak některými detaily podtrhuje tu bez nadsázky hrůzu být v určitém věku a stavu tak slavným.

Mladé novinářky obklopují Müllera jako vosy kořist. Bzučí své plytké dotazy. "Jak se udržujete v kondici? Vypadáte čím dál lépe." Fyzicky přítomný zpěvák odpovídá to, co asi chtějí slyšet. Na požádání dvakrát za sebou do rozhlasu i televize popřeje posluchačům a divákům krásný nový rok. Automaticky, jako hračka na klíček. Přitom zůstává nad věcí. Tohle se ho netýká, i když je v tom procesu ústřední postavou.

Scéna s novinářkami a fotoreportéry patří k nejvýraznějším z celého filmového "pozorování". Opět delší záběry. Tentokrát na desítky fotografů a kameramanů, kteří při společenské akci míří na pózujícího Müllera. Vidíme balet objektivů. Klesání, stoupání, ostření ve střeleckých pozicích. Oběť v té chvíli není v obraze filmu Nepoznaný. Přesto se v té scéně vyjevuje o to víc.

Později režisér zařadí záběr, v němž Müller před novináři zvedá kompaktní disk se svým novým albem těsně k hlavě. Drží ho jako revolver u spánku. Náhodný neuvědomělý pohyb ruky? Zkreslení obrazem? Krutá hříčka?

Když po Müllerově koncertu kamera zabírá visící kapačku, kterou vozí spolu s brašnou léků zpěvákova asistentka, hříčka to už není. Nevidíme sice, do čí ruky kapalina teče, ale bezpečně to víme. Je to výmluvnější, než by byl popisný záběr.

Film

Richard Müller: Nepoznaný
Režie: Miro Remo
AČFK, česká distribuční premiéra 2. února

Závěr filmu vymáčkne trochu hollywoodského patosu, když se Müller v písni obrací k bohu, ale nedokáže "sáhnout na nebesa". Pro happy end však tady místo není. Naopak, současná Müllerova partnerka, topmanažerka Vanda Wolfová, matka jeho batolícího se syna, vysvětluje, že nebýt léků, hrozí člověku v manické fázi tři nejpravděpodobnější varianty smrti: prasklé plíce, autonehoda, selhání srdce. Taťkova srdce, jak oslovuje partnera při oslavách narozenin, když v náručí drží potomka.

Nejvíc toho ve filmu o Müllerovi řeknou jeho životní partnerky. Kromě Wolfové i někdejší manželka, televizní moderátorka Soňa Müllerová, a zpěvačka Iva Bittová, která kvůli vztahu s Müllerem poznala špínu bulváru.

Bittová je na svou povahu neobvykle otevřená. Popisuje začátek i nečekaně rychlý konec vztahu s tou "neuchopitelnou velkou hmotou", která jí imponovala. Pro celkový dojem z filmu je to mnohem podstatnější výpověď v porovnání s některými obvyklými frázemi lidí z česko-slovenské hudební scény v úvodu filmu.

První záběry dokumentu Nepoznaný totiž mohou diváka vylekat, že zase uvidí mluvící hlavy na pevném pozadí. Nakonec to ale vyzní jako varování: podívejte, takhle nudně by se už dokumenty točit neměly. Pak přijde střih ve způsobu filmařské práce a Miro Remo hodinu a půl předvádí jednu z možností, jak se točit mají.