Aktuální číslo časopisu Ekonom
Markéta HronováPadesátiletý Tomáš Fábera se učil hodinářem prakticky od svých čtyř let. Začal jeho dědeček, po něm řemeslo převzal jeho otec a nyní se k němu vrátil i on sám. Vyučit se hodinářem jako mladý nemohl, jeho otec byl nepřítel režimu. Vystudoval tedy obor elektrikář, ale v hodinách se vrtat nikdy nepřestal.
Před pár lety si dálkově doplnil výuční list v oboru hodinář v Jihlavě, jediné škole v Česku i na Slovensku, která hodinářské řemeslo vyučuje. A od té doby se mu daří stále lépe. "Udělal jsem si jméno. Zrovna jsem si domluvil zakázku v Itálii, opravuji hodiny pro jednu Angličanku. Do Německa dodávám pravidelně," popisuje s tím, že za ním často lidé jezdí i proto, aby jim řekl, jaký kousek objevili u svých příbuzných na půdě.
Fábera nepochybuje o tom, že řemeslo má zlaté dno. "Uživím se moc dobře, to rozhodně ano," říká. Jenže mladí lidé ani jejich rodiče v to zřejmě nevěří, protože učňovské školy vychovávající řemeslníky bojují o každého žáka. Zájem o ně je malý.
15. 9. Monopol obecné školy končí
22. 9. Jak vybrat školku
29. 9. Studovali jsme jinak
6. 10. Co dělá školu vyhlášenou
13. 10. Proč Čechům nevoní řemeslo
20. 10. Kdo je český učitel
I proto hodinářský mistr zatím nesehnal nikoho, kdo by mu v řemesle pomáhal. S manželkou nemohou mít děti, tak nemá syna, který by po něm řemeslo převzal. Ve škole v Jihlavě zatím neuspěl. "Když mladí zjistí, že hodinář musí umět dobře matematiku, fyziku, metalurgii a ještě být extrémně zručný, většinou vycouvají," popisuje úskalí Fábera.
V novém průzkumu agentury Ipsos pro Asociaci malých a středních podniků o postavení řemeslníků polovina respondentů věří, že je studovat řemeslo pro mladé atraktivní, druhá polovina lidí tomu nevěří. 56 procent mladých lidí do 25 let odpovědělo, že studium řemesla vůbec nezvažovalo, 22 procent jej zvažovalo jen chvíli, 12 procent si nakonec řemeslný obor vybralo.
Když se řekne řemeslo, lidem se nejčastěji vybaví kovář, truhlář, sklář a zedník. Přitom obor sklář se v Česku vyučuje už jen na jedné škole, není o něj zájem. Ukázal to průzkum Vnímání řemesel v srpnu 2016, který dělala agentura Ipsos pro Asociaci malých a středních podniků. Podle něj 94 procent lidí věří, že se člověk, který vystuduje řemeslo, může mít dobře.
Při výběru řemeslníka lidé nejvíce dbají na to, zda je spolehlivý, odvádí rychlou a kvalitní práci za dobrou cenu a zda má zkušenosti z oboru.
84 procent zákazníků bylo s prací vyučených řemeslníků spokojeno. 10 procent z nich uvedlo, že za účtovanou cenu dodali výbornou kvalitu. Lidé nejčastěji využívají instalatéry, automechaniky, elektrikáře a zedníky.
51 procent dotázaných souhlasilo s tvrzením, že si lidé považují řemeslníků, protože si sami neumí zajistit drobné opravy v domácnosti. Zároveň ale 57 procent lidí souhlasí s tím, že lidé řemeslníky pohrdají, protože je považují za méně vzdělané a kultivované. Polovina populace si myslí, že studium řemesla by mohlo být pro mladé lidi zajímavé, a věří, že si dobrý řemeslník může přijít na dobré výdělky a že je třeba na to mladé lidi upozornit.
56 procent mladých do 25 let podle průzkumu ani neuvažovalo o tom, že by šlo na učební obor. Proč? 63 procent lidí chtělo mít maturitu nebo vysokou školu, 35 procent nechce pracovat manuálně a venku, 28 procent mělo obavy z nízkých výdělků a 26 procent mělo obavy z prostředí a špatných vztahů na učilišti.
Na denní studium na hodináře na Střední průmyslovou školu technickou a automobilní v Jihlavě letos přijali deset žáků, loni pět. "Lepší se to. Deset studentů, to už je pro nás dobré číslo. Na dálkové studium ale máme pořadníky na tři roky dopředu, přestože se za něj platí třicet tisíc," popisuje garant oboru hodinář Jaromír Ondráček. Až starší lidé zjistí, že v opravě starých a luxusních hodinek je budoucnost.
Učni školu nedokončí
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
