Česká republika by měla v zahraničí používat i jednoslovný název Česko, shodli se na čtvrteční schůzce na Pražském hradě vrcholní ústavní činitelé. Novinářům to po jednání řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Do příslušné databáze OSN mají být přidány překlady a vznikne tak jasný výklad toho, jak krátký název Česko používat ve světových jazycích. V angličtině je správnou variantou výraz Czechia.

Činitelé považují pro zvládnutí migrační krize za klíčové zachování a ochranu schengenského prostoru, shodli se na schůzce na Hradě. Vedle migrace hovořili prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a další vrcholní představitelé země také o zapojení ČR v NATO, zahraničních misích českých vojáků. Jedním z hlavních témat byla migrace a spolupráce Evropské unie s Tureckem na základě nedávno uzavřené dohody mezi EU a Ankarou. 

Česko by mělo nyní podat takzvanou verbální nótu OSN, v níž požádá o uvedení překladů. Slovo Česko se pak bude v šesti jazycích překládat jediným možným správným způsobem. "Dohodli jsme se s premiérem, že tu věc potvrdí vláda, ale ministerstvo už začne pracovat, aby to sdělilo příslušným orgánům," řekl po jednání novinářům Zaorálek.

Je to otázka týdnů, maximálně dvou nebo tří měsíců, uvedl šéf diplomacie. "Byla shoda, že by ministerstvo o tom mělo informovat, aby ty názvy byly v databázích, protože dochází k deformacím a zkomoleninám," vysvětlil Zaorálek. Ocenil, že se věc konečně začala řešit.

V databázi OSN má každý stát oficiální politický název, volitelně může připojit také zkrácenou geografickou verzi. U obou názvů jsou pak uvedeny i překlady do šesti oficiálních jazyků OSN – angličtiny, francouzštiny, arabštiny, čínštiny, ruštiny a španělštiny. Česko má v seznamu pouze překlady dvouslovného pojmenování, pro užívání praktičtější jednoslovný překlad chybí.

Proti názvu se dopoledne vyslovila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). "Nechci, aby si naši zemi pletli s Čečenskem, máme za miliardu koupeno logo Czech Republic. To hodlám prosadit," napsala na Twitteru. Serveru Echo24.cz ministryně řekla, že meziresortní skupina, kterou vede, dává přednost zachování dvouslovného označení Czech Republic jako jediného povoleného.

Předsedkyně spolku Matice Slezská Jana Novotná Galuszková ve čtvrtek řekla, že její prvotní reakce na název Czechia byla odmítavá, a navíc jí pojmenování nezní libozvučně. Nicméně když se nad výrazem zamyslela, zeptala se i na názory lidí ve svém okolí a přečetla si nejrůznější komentáře, názor změnila.

"Najednou jsem to začala vidět jinak. Jestli tady ta potřeba je, a já si myslím, že je, aby jednoslovný název byl, a samozřejmě je potřeba mít příslušný ekvivalent v anglickém jazyce, asi jinou variantu nevidím," uvedla Novotná Galuszková. Dodala, že z pohledu jednotlivých částí země – Bohemia, Moravia a Silesia – je výraz Czechia i foneticky doplňuje.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Politická strana Moravané považuje prosazení pojmu Czechia za protiústavní útok na identitu Moravanů. Podle předsedy strany Ondřeje Hýska evokuje pouze Čechy a nerespektuje ostatní země, které stát tvoří – tedy Moravu a část Slezska. Cílem je označovat vše u nás za české, nic za moravské a slezské, a to i v angličtině, uvedl Hýsek.

Ministerstvo v názvu vychází z posudku Ústavu pro jazyk český, který označuje za správný právě výraz Czechia, který se do angličtiny dostal z latiny, podobně jako Slovakia pro Slovensko nebo Indonesia pro Indonésii.

Praktické důsledky úpravy v seznamu OSN budou podle Zaorálka vidět na sportovních i jiných mezinárodních akcích, projeví se také při propagaci České republiky nebo označení českých výrobků. Na možnost volby mezi dlouhým a krátkým názvem budou upozorněny i všechny úřady.

Řešila se i migrační krize

Ústavní činitelé na společné schůzce řešili také migrační krizi. Shodli se, že pro její zvládnutí je klíčové zachovat a ochránit schengenský prostor. Ve společném prohlášení také uvedli, že partnerem, který hraje zásadní úlohu ve zvládání migračního proudu, je Turecko. Evropská unie musí být podle českých představitelů schopna zajistit důslednou ochranu vnější hranice především vlastními prostředky, proto vítají vznik evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Politici se také shodli, že bude pokračovat dosavadní zapojení ČR do zahraničních operací a mezinárodních uskupení. "Zabývali jsme se tím, kam bude ČR posílat jednotky a vojáky v nejbližších dvou letech, protože se chystá materiál pro vládu a Parlament," řekl Zaorálek. Jedná se podle něj o Afghánistán, Mali, Golanské výšiny a další místa.