Český telekomunikační úřad se jen tak nedá a jak slíbil, tak odpověděl na kritiku, kterou kromě autora tohoto blogu napsal ještě Modest Kamojedov na svém Výzkumném ústavu čar a kouzel a též pan kolega Jiří Peterka na Lupě.

Páně Peterkův příspěvek patří mezi nejpřínosnější. Odkudsi - respektive z podobné zprávy novozélandského telekomunikačního regulátora (strany 26, 28 a 30) - se mu totiž podařilo získat data, která ukazují český mobilní oligopol v trochu jiném světle, než do kterého ho chce dostat ČTÚ. Česko tam v třicetihovorovém koši vyšlo jako páté nejdražší, stohovorovém jako druhé nejdražší a třísethovorovém jako suverénně nejdražší mezi zeměmi OECD.

Nicméně ČTÚ nelenil a po dotazech vydal tiskovou zprávu, kterou vše uvedl na pravou míru. Jeho vysvětlení je vskutku zajímavé.

Cílem ČTÚ bylo provést relativně rychlé porovnání tarifů všech českých dominantních mobilních operátorů na základě nových košů OECD s tarify uplatňovaných incumbenty v jiných evropských zemích.

ČTÚ proto pro zjednodušení posuzoval pouze nabídky jediného zahraničního mobilního operátora, která má nejvyšší tržní podíl (podle počtu uživatelů), a do srovnání zahrnul pouze základní tarify. Nebyly zohledněny nabídky nadstavbových balíčků k tarifům českých ani ostatních evropských operátorů, stejně tak nebyly zahrnuty balíčky služeb, které stimulují zákazníka k odběru více služeb, a obsahují často služby nesouvisející s voláním.

Je tak možné souhlasit s hodnocením Patricka Zandla na Lupě, že ČTÚ jasně odmítl výhrady autora tohoto blogu i dalších lidí, kteří se vyjadřovali k metodice průzkumu. Jeho cíl je jasný - porovnat pouze dominantní operátory a jejich holou nabídku bez jakýchkoli balíčků, které by mohly snížit cenu vybraného koše OECD třeba i na polovinu. To, že se takto žádný racionálně smýšlející zákazník nechová, je českému regulátorovi úplně jedno.

Kromě toho v tiskové zprávě ČTÚ nalézám rychle minimálně dva fauly. První je, že úřad nezahrnul tarif Click2h u francouzského operátora Orange a to z důvodu, že

v období zjišťování podkladů pro srovnání nebyl tento tarif uveden v ceníku této společnosti.

Prostým pohledem do ceníku této společnosti se dozvíme, že tarif má "Date de mise à jour 10 juin 2010", což, pokud mne má školní znalost francouzštiny zcela neklame, znamená, že byl dostupný od 10. června. Pokud srovnání trvalo od 1. září do 15. října, pak ho regulátor najít měl. To, že stránky Orange nepatří mezi zázraky přehlednosti, je pravda, ale úřad to neomlouvá.

Když ovšem zůstaneme u Orange, ČTÚ vyprodukoval další bezva perlu:

Neomezený tarif Origami Jet nebyl do srovnání zahrnut proto, že se jedná o balíček služeb, který kromě mobilní telefonní služby nabízí i přístup k internetu a 20 televizních kanálů. Jak je uvedeno výše, byly balíčky služeb vyloučeny ze srovnání, a to i v případě, že zákazník nakoupí balíček za nižší cenu.

Myšlenkové pochody úředníků, kteří raději zaplatí 11 315 korun za balíček bez internetu a televizních kanálů, než 2 445 za balíček, ke kterému jim operátor jakýmsi nedopatřením přibalí něco navíc, mi vskutku poněkud ucházejí.

Druhým faulem je "plivnutí" na novozélandské srovnání. Tvrzení ČTÚ, že není zřejmé, zda byla zohledněna tarifikace a zvýhodněná volání na vybraná čísla (selective discounts) a zda byli posuzováni dva operátoři za každou zemi (v grafech je totiž uveden pouze jeden) poněkud neobstojí před pohledem na grafy. Je na nich vidět, že například za Finsko v jednom koši vychází lépe Sonera a v druhém Elisa, za Česko je v jednom koši méně drahý T-Mobile a v druhém O2. Z toho vyplývá, že posuzováni byli dva operátoři s podílem dohromady větším než 50 % trhu a že tedy na rozdíl od ČTÚ na druhém konci světa metodiku dodrželi.

Navíc vzhledem k tomu, že u novozélandského srovnání je uveden jako zdroj "Teligen T-Basket" a nejsou u něj uvedeny u operátorů přesné ceny, což se shoduje s přísnými kritérii na zveřejňování dat od Teligenu, se dá očekávat, že novozélandský regulátor si srovnání nepytlíkoval na koleně, ale civilizovaně koupil právě od Teligenu.

Na závěr snad jen doufám, že pokud bude příště srovnávat ČTÚ ceny, pak vezme v úvahu standardní chování zákazníků (jakože je lepší zahrnout i balíčky služeb, pokud je s nimi koš OECD výhodnější a neodmítat nabídku služeb navíc, pokud sníží cenu tarifu na pětinu) a využije metodiky Teligenu, tedy firmy, která se srovnávání cen mezi operátory věnuje už asi deset let.