teto1.jpgZáviš si napoprvé nechal propíchnout osm dírek do uší. Rok nato následoval piercing do nosu a prsních bradavek a poté si věnoval k narozeninám svůj první jizvený obrázek. „Hrozně jsem se bál, ale pak jsem zjistil, že ten strach je třikrát větší než bolest při samotném zákroku. Když jsem šel domů, cítil jsem se nadopovaný energií,“ popisuje pocity bezprostředně po zákroku. „Hned ten den jsem věděl, že to chci zkusit znova.“


Existují hmatatelné důkazy, že tetování i piercing mají historii delší než tisíc let, kdy se jimi zdobily mnohé národy. Ovšem v poměrně nedávné době, zhruba před padesáti lety, se stali znakem bizardní odlišnosti, alternativního způsobu života a experimentálního přístupu k sexualitě. Změnu ovzduší svět zaznamenal teprve na začátku devadesátých let, kdy se piercingem a tattoo motivy začali odlišovat i nejrůznější kulturní a hudební osobnosti. Právě módní a hudební svět předznamenal nové estetické trendy. Se starou generací začala mizet tabu vůči těmto výstřelkům. Na konci devadesátých let nastal boom aplikace body piercingu a tetování, s nímž se tyto estetické praktiky staly běžně uznávanou módou. Ale...


Každodenní chleba zevšední

Pierceři a tatéři z pražského studia Hell jsou proslulí svou show, při které se navzájem věší na řeznické háky a živě si aplikují teto3.jpgextrémní druhy piercingů. „Hellshow se nestane stereotypem asi nikdy. Ačkoli jsou některé prvky stejné, třeba použití háků a ohně, různé styly provedení této show nám umožňují předvést a zejména prožít pokaždé něco nového. Běžné piercingy, ani jejich aplikace pro nás už dávno nejsou důvodem k vzrušení, takhle se ale dá pořád vyprodukovat spousta adrenalinu,“ dodávají.


Do podobně nekomerčních studií míří zákazníci s neobvyklým přáním. Studia navíc „vrtochy“ zákazníků podporují řadou nejrůznějších slev. Lidé si nechávají propíchnout a potetovat i méně viditelná a intimní místa, posledním trendem je tzv. šněrovačka, která se na několika místech těla zachytí pomocí piercingu a aplikuje se na několik dní, ne-li hodin. V tomto případě nejde o to, aby se nositel šperku trvale ozdobil, jde o ten pocit. Obdobné je to např. i u věšení se za kůži na háky, kdy jde primárně právě o prožitek. Tento akt lze přirovnat k adrenalinovým sportům, jejichž smyslem je vystavit tělo extrémní, nikoli však fatální zátěži.


Menší větší praktiky“

Kromě klasického piercingu a tetování se k nám dostávají i další způsoby bodyartu, které jsou již úzce spojeny se sadomasochistickými praktikami.


Jde například o jizvení, kdy se jednodušší obrázek předkreslí na kůži a ta se postupně v jeho tvaru vytrhává. Po zahojení zůstane na těle jizva, která je určitě méně nápadná než tetování, ale může být stejně efektní.


Další takovou metodou je branding, neboli vypalování. To je klasické cejchování žhavým tělesem, tedy způsob, kterým se dříve označoval dobytek, nebo společensky nežádoucí ženy.

teto2.jpg

V poslední době se rozmáhá také poptávka po implantování šperků pod kůži, kdy je běžný piercingový šperk zaveden pod kůži. Výsledkem je plastický výstupek na povrchu těla.


teto.jpg„Branding je oblíbenou sado/masochistickou praktikou, která kombinuje bolest s tradičním principem trvalého označení majetku, jen místo původního skotu se jedná o člověka. Implantáty bych ale přiřadil spíš k chirurgii. Jizvení je, co se výsledku týče, obdoba tetování, jen možnosti jsou omezenější a méně detailní. Při vlastním procesu jizvení dochází k podstatně většímu prožitku bolesti spojené s nutností překonat více sama sebe. To lze chápat jako rituál,“ říká k tomu piercer Míla. Přesto přiznává, že určitá přání zákazníků odmítá. Hlavně ze zdravotních, ale i etických důvodů. Najdou se totiž i zájemci o jizvení bičem, zákazníci chtějí provést obřízku, nebo tetovat motivy skinheads.


Adrenalin, který člověk cítí před aplikací své ozdoby se dá srovnat s minutou před skokem bungee jumping. Jenže když si člověk skočí desetkrát, přestane to na něj zabírat. Překonávat zevšednění v případě piercingu, tetování a jiných aplikací vede buď k tomu, že už na těle není prázdné místo, nebo k vyzkoušení dočasných praktik.


Záviš má dnes dva zajizvené obrázky, čtyři propíchaná místa a chystá se k prvnímu tetovanému motivu. Na otázku, zda-li touží po další ozdobě, nebo má chuť opět zažít ten stres, neodpovídá jednoznačně: „Ta bolest a nervy jsou až příjemně nepříjemné, ale jde taky o výsledek, který se stává součástí mého já. Můj symbol mě vyjadřuje a já nechci mít další jen proto, abych si zvýšil adrenalin. To si mohu jít skočit s padákem, nebo si nechat dát „na zadek“ od přítelkyně. Je to spojení všeho se vším a kdo to nezažije, nepochopí.“


Autorka studuje VOŠ Publicistiky, foto: Bleščák