Česko by mělo do konce roku znát všechna místa kolem dálnic, důležitých silnic a železnic, kde je hluk vyšší, než povolují limity.
A podle této "hlukové mapy" by měl stát v budoucnu určovat, kde a jak rychle je potřeba postavit nový obchvat, tunel nebo třeba zvukotěsnou stěnu.
"V současné době už máme mapy pro 340 kilometrů železničních tratí," řekl nedávno hlavní hygienik Michael Vít. Smlouvy na mapování Prahy, Brna a Ostravy a 1400 kilometrů dálnic a silnic první třídy se teprve podepisují.
Jenže stále není zcela jisté, zda tato snaha uchrání Česko od trestu u Evropského soudního dvora, kam na stát před rokem podala stížnost Evropská komise. A to kvůli tomu, že Česko nepřijalo nařízení o snižování hluku. Vše začalo poté, co Václav Klaus vetoval zákon o hluku - kvůli "přílepku" o zákazu privatizace nemocnic.
A pak také kvůli osobnímu přesvědčení. "Snaha hluk beze zbytku odstranit je neslučitelná se samotnou podstatou svobodné společnosti," prohlásil prezident. Ministerstvo zdravotnictví nakonec sepsalo vyhlášku, která zákon nahrazuje. A proto podle šéfa legislativní rady vlády Cyrila Svobody soudní dvůr řízení nejspíš zastaví.
S tím ale někteří odborníci nesouhlasí. Například Ivo Vaněk z Národní hlukové observatoře tvrdí, že Česko nemá šanci uspět a že proti hluku potřebuje zákon. "Žádný takový se ale už nepřipravuje, " řekl místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Boris Šťastný (DOS).
