Švýcarsko, které v současnosti vyrábí 40 procent své energie právě z jádra, zvažuje výstavbu další atomové elektrárny. Podle švýcarského ministra vnitra Pascala Couchepina je problém energetiky třeba řešit pragmaticky a hospodárně. "Kromě úspor spotřeby a alternativních zdrojů je třeba uvažovat i o nových jaderných elektrárnách," doplnil. Rakousko je tak se svou protiatomovou politikou stále osamělejší.
Možnost výstavby nové atomové elektrárny do roku 2030 nevyloučil ani ministr pro energetiku Moritz Leuenberger. Podle něj však Švýcarsko počítá s nedostatkem elektřiny z vlastních zdrojů již v roce 2020. Desetileté období do zprovoznění nové jaderné elektrárny by alpská země mohla podle některých návrhů překlenout za pomoci dočasných plynových elektráren. Tento způsob získávání energie je však velmi neefektivní a má v zemi mnoho odpůrců kvůli nadměrnému vypouštění emisí oxidu uhličitého.
Atomová energie má ve Švýcarsku hluboké kořeny. Již v roce 2003 odmítli občané ve dvou plebiscitech ukončení jaderné energetiky. Iniciativu Moratorium Plus, která usilovala o prodloužení zákazu výstavby jaderných elektráren, podpořilo pouze 41,6 procenta hlasujících, zatímco 58,4 procenta bylo proti. Iniciativu Proud bez atomu podpořilo dokonce jen 33,7 procenta.
Podle nejnovějšího průzkumu mínění však Švýcaři nejsou výstavbě nové jaderné elektrárně příliš nakloněni. S jejím postavením by souhlasila jen asi jedna čtvrtina dotázaných. Odpůrců plynových elektráren je však mnohem více.
Švýcarsko doposud čerpá 40 procent energie z jaderných elektráren a 60 procent z elektráren vodních. V oblasti vypouštění CO2 do ovzduší je tak vzorem pro ostatní.
