V Galerii Václava Špály na pražské Národní třídě své obrazy vystavuje výtvarník Martin Velíšek. Přehlídka nazvaná Mlčení je rozdělena do tří částí, v nichž se téma různě projevuje. Potrvá do 3. září.

Obrazy v suterénu galerie odkazují k barokním zátiším označovaným jako vanitas, která jsou mementem – důrazně připomínají, že život končí smrtí.

Velíškova zátiší konstatují to samé, byť bez morálních apelů. Ukazují mlčení jako důsledek zkušenosti: že ačkoli každý zná úzkost ze života směřujícího ke smrti, nemůže ji s nikým sdílet.

Každý zobrazený účastník procesu zmaru, v tomto případě zvířata a plody stromů, hyne výhradně sám, jedinečným a osamělým způsobem, každé zahnívající jablko má jinou barvu, strukturu, tvar, každé zvíře má svůj vlastní jedinečný a osamělý skon.

Zároveň lze ale v těchto příbězích "mrtvé přírody" uvidět ještě něco jiného: je v nich velmi silným způsobem přítomná krása, tvrdí kurátorka výstavy Milena Slavická.

V přízemí Špálovy galerie jsou vystaveny obrazy prázdných židlí, stolů a pohovek, které věcně odkazují na nepřítomnost člověka. Z vnějšku budí dojem až strohé objektivity, uvnitř jsou ale plné chvění, pohroužené do stesku, mlčení a hluboké melancholie.

V prvním patře se pak nachází minimalistické kresby a objekty, jejichž mlčení je opět jiné. Odkazuje k aritmetice.

Na bílých emailových plochách jsou zobrazeny horizontální linie, které se skládají z tisíců čárek. Připomínají aritmetickou číselnou řadu vedoucí z kladného nekonečna do nekonečna záporného a obráceně.

"Minimalistické kresby a objekty ukazují, že události vznikají z ničeho a do ničeho se opět vrací, že zánik podněcuje vznik a naopak a že o příčinách takového dění se nelze nic dozvědět,“ uvedla kurátorka.

„Je to mlčení dané světu do vínku od počátku, rovnice sice jen o jedné, ale za to olbřímí neznámé, rovnice, která nemá být řešena," dodala.

Martin Velíšek se narodil roku 1968 v Aténách, vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze.


Oprava (4. 7.): Z článku jsme odstranili doplňující informace, které se vztahovaly k výtvarníkovi Martinu Velíškovi téhož jména. Za chybu se autorovi i čtenářům omlouváme.