V centru Paříže, nedaleko nejnavštěvovanějšího světového muzea Louvru, vznikne další prostor pro umění. Oznámil to osmdesátiletý podnikatel a jeden z nejbohatších Francouzů Francois Pinault, jemuž patří luxusní oděvní značky Yves Saint Laurent a Gucci nebo aukční síň Christie’s.

Pinault se rozhodl renovovat historickou budovu zvanou Bourse de Commerce, pod jejíž kupolí začne provozovat nové muzeum. Do něj umístí vlastní uměleckou sbírku, jež čítá přes 3500 děl od autorů, jako jsou Mark Rothko, Andy Warhol, Damien Hirst, Gerhard Richter, Jeff Koons či Cy Twombly.

Hodnota sbírky se odhaduje na 1,25 miliardy eur, v přepočtu 32 miliard českých korun, informovala agentura AFP.

Podle ní Pinault pro svá díla hledal nový domov několik let. Už vloni oznámil, že díla umístí do Paříže, teprve nyní však představil konkrétní projekt.

Přestavbu budovy zvané Bourse de Commerce, jež leží nedaleko pařížských Les Halles, dostane na starost pětasedmdesátiletý japonský architekt Tadao Andó. Držitel prestižní Pritzkerovy ceny za architekturu pod kupoli kruhové stavby umístí obří betonový válec.

Výsledek prý bude natolik úchvatný, že návštěvníci muzea zapomenou na všechny současné politické strasti, od nedávných teroristických útoků až třeba po brexit.

„Umění může léčit. Naše budova obnoví důvěru v budoucnost,“ řekl tento týden Andó.

Ten už s Pinaultem v minulosti spolupracoval na přestavbě historických paláců Punta della Dogana a Palazzo Grassi v italských Benátkách. V nich teď Pinaultova nadace provozuje muzea. S pařížskou institucí budou podle agentury AFP spolupracovat.

Pinault už v loňském rozhovoru pro deník New York Times hovořil o svém projektu podobně jako architekt. „Ve světle tohoto barbarismu vede jediná cesta vpřed,“ řekl Pinault v narážce na nedávnou vlnu teroristických útoků. Ocitoval spisovatele z 20. století Andrého Malrauxe, který řekl, že „umění je nejkratší cestou od člověka k člověku“.

Budova Bourse de Commerce v 18. století sloužila jako sýpka, později zde existovala takzvaná plodinová burza. Rekonstrukcí budovy z roku 1811 vznikla její současná podoba, kdy kruhovou stavbu zastřešuje masivní železná kupole. Například spisovatel Victor Hugo o ní svého času napsal, že připomíná „anglickou žokejskou čapku“.

V letech 1888 až 1889 budova prošla rekonstrukcí. V posledních letech v ní sídlila Pařížská obchodní komora.

Například britský list Guardian dnes o stavbě hovoří jako o jedné z architektonicky nejvýznamnějších v celé Paříži, dle některých je prý srovnatelná se slavnou katedrálou Notre-Dame.

Budova stojí v bezprostřední blízkosti někdejší tržnice Les Halles, kterou v 70. letech minulého století nahradilo kontroverzní nákupní centrum. Protože na místo vede také metro a železnice, denně skrze Les Halles projde až 750 tisíc lidí. Ti všichni budou potenciálními návštěvníky Pinaultova muzea.

Na snímku je návrh interiéru budoucího muzea Pinaultovy nadace v budově Bourse de Commerce.

Na snímku je návrh interiéru budoucího muzea Pinaultovy nadace.
Foto: Collection Pinault, Tadao Ando Architect & Associates

Nadace Francoise Pinaulta si budovu pronajme na padesát let výměnou za to, že do její rekonstrukce investuje zhruba 50 milionů eur, v přepočtu 1,3 miliardy korun. Dohodu Pinault uzavřel přímo s pařížskou starostkou Anne Hidalgovou, smlouvu už radnice potvrdila.

Podle Hidalgové jde o „nesmírný dar městu“ a Pařížanům, pro něž byl interiér budovy dosud většinou nedostupný.

Pinault slibuje, že renovace a proměna stavby bude sama o sobě uměleckým dílem. S pařížskými památkáři se nicméně dohodl, že všechny architektonické změny bude v případě nutnosti možné vrátit. V rámci rekonstrukce budou mimo jiné obnoveny původní fresky znázorňující pět světových kontinentů.

Podle současného návrhu má budova zahrnout třípatrové výstavní prostory o ploše zhruba 3000 metrů čtverečních. V nejvyšším patře muzea bude fungovat restaurace, v přízemí se počítá s auditoriem pro 300 diváků.

Pinaultovo muzeum by se v Paříži mělo otevřít začátkem roku 2019. Detaily o tom, která umělecká díla v něm budou vystavena, zatím Pinaultova nadace neposkytla. Pouze oznámila, že zde chce hostit stálou expozici majitelovy sbírky a také zvát současné výtvarníky, aby do prostoru prováděli intervence dle vlastní libosti. Podobně to už nyní dělají v Pinaultových muzeích v Benátkách.

Šéfem muzea by měl být Martin Bethenod, současný ředitel Pinaultovy nadace. Na projektu se v roli poradce podílí také Jean-Jacques Aillagon, v letech 2002 až 2004 francouzský ministr kultury ve vládě premiéra Jean-Pierra Raffarina.

Paříž tak díky Francoisovi Pinaultovi získá již druhé muzeum moderního umění v nedávné době. Teprve před dvěma lety si na kraji města své muzeum současného umění za 143 milionů dolarů otevřel luxusní koncern LVMH, za nímž stojí druhý nejbohatší Francouz Bernard Arnault. Ten je podobně jako Pinault magnátem v oblasti oděvnictví, patří mu například značka Louis Vuitton.

Stejně jako Pinault také Arnault vlastní rozsáhlou sbírku moderního umění.

Deník New York Times v této souvislosti připomněl, jak začátkem tisíciletí oba miliardáři zápasili o vlastnictví značky Gucci. Sbírají také díla stejných umělců, například Damiena Hirsta či Richarda Serry. Rovněž muzeum LVMH navrhl slavný architekt – Američan Frank Gehry.

Deník Guardian o nynějším projektu Pinaultovy nadace v Paříži dokonce otevřeně píše jako o pokračování konkurenční války mezi dvěma nejbohatšími Francouzi.

„Ve světě umění neexistuje konkurence. Pokud je víc míst, kde lze vystavovat, je to jedině dobře,“ odmítl však Pinault v rozhovoru pro New York Times dotaz, zda nové muzeum v Paříži nestaví proto, aby „dohnal“ a předstihl konkurenta Arnaulta.

Úspěch obou muzeí půjde změřit například návštěvnosti. Muzeum LVMH v roce 2015 navštívilo přes 1,2 milionu návštěvníků.

Francois Pinault sbírá umění od roku 1991, kdy prvně zakoupil plátno Pieta Mondriana za 8,8 milionu dolarů. Dnes se kromě renomovaných umělců zaměřuje také na mladé výtvarníky, výrazně upozornil například na vietnamsko-dánského konceptualistu Danha Voa, o nějž zájem ve světě umění setrvale stoupá.

Právě Danh Vo byl vloni kurátorem významné přehlídky v benátském Palazzo Grassi, jejž spravuje Pinaultova nadace.