Německou knižní cenu v pondělí večer obdržel rakouský romanopisec a esejista Robert Menasse za román nazvaný Die Hauptstadt (Hlavní město).

Odehrává se v Bruselu, kde si autor knihy před časem pronajal byt a nakonec zde strávil čtyři roky. Protože byl skeptický k Evropské unii, chtěl si prý ověřit, zda jsou jeho předsudky správné.

Došel k názoru, že ve většině případů byly mylné. Přestože dnes Evropskou unii spisovatel silně kritizuje, je přesvědčen o jejím přínosu a v rozhovorech varuje před tím, aby v Evropě převládl nacionalismus.

Za knihu, již vydalo nakladatelství Suhrkamp, je Menasse rovněž nominován na Rakouskou knižní cenu.

O svém novém románu bude autor příští měsíc vyprávět také českým čtenářům coby jeden z hostů Festivalu spisovatelů Praha. V jeho rámci Menasse v klášteře sv. Anežky České absolvuje mimo jiné diskusi o směřování Evropské unie, které se dále zúčastní turecká prozaička Ayse Kulinová a dosluhující ministr zahraničí a ovšem též volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek.

Menasseho v pondělí oceněná kniha Die Hauptstadt je podle agentury DPA ironickou sondou do společnosti, má ovšem také prvky kriminálního příběhu.

Deutsche Welle napsala, že autor se v knize "s láskou, avšak kriticky" zabývá prvky unijní byrokracie a lidské nedokonalosti.

"Je to satira, analýza a detektivka v jednom – a ještě navíc politický komentář o tom, jak je Evropa důležitá v časech národního egoismu," charakterizovala knihu Deutsche Welle.

"Vždy má smysl usilovat o lidskost, tu člověk nikdy zodpovědně nezíská sám od sebe. V románu Die Hauptstadt toto pravidlo Robert Menasse barvitě aplikuje na Evropskou unii," uvedla ve vyjádření porota Německé knižní ceny, podle níž Menasse mimo jiné ukazuje, že pouze ekonomika lidem bezpečnou budoucnost nezajistí.

"Těmi, kdo podkopávají mírový evropský projekt, jsme často my sami. Ti druzí jsou také v nás," míní porota, v níž letos zasedlo sedm kritiků například z německého deníku Die Welt, rakouského rozhlasu a televize Österreichischer Rundfunk či z německého listu Rheinische Post.

Po čtyřech letech, které strávil v Bruselu, dnes Robert Menasse kriticky smýšlí zejména o nacionalismu. "Nacionalismus je mrtvý. Národy jsou vlastně historické fenomény, v podstatě mrtvé. Jediní, kdo to ještě nepochopili, jsou nacionalisté," řekl letos v létě v rozhovoru pro literární magazín České televize zvaný Asap.

Hovořil v něm dále o tom, jak dnes prakticky neexistují národní trhy či národní ekonomika. "Hodnotový řetězec, výrobní procesy, finanční toky, vše je tak propojené, že už nic nemůžeme vyrábět a rozdělovat jen v celku svého národa. Máme společný trh, společnou měnu, máme agregované evropské hospodářství, jen evropskou demokracii ještě nemáme," poznamenal.

Podle Menasseho největší problém současné Evropské unie spočívá v tom, že neexistuje mytický a zejména kritiky EU často tepaný Brusel, nýbrž že rozhodují jednotlivé státy.

"Máme tedy postnacioniální vývoj, ale volíme jen na nacionální úrovni. Vše, čemu dnes říkáme krizi, lze vysvětlit tímto jedním paradoxem," míní Menasse. "Představitelé národních vlád rozhodují, nebo lépe řečeno blokují, a zároveň dochází k postnacionálnímu vývoji: globalizace, společný trh, finanční toky a tak dále, které by bylo třeba řídit. A tenhle paradox je celá krize," říká.

Podle Menasseho měli zakladatelé Evropské unie pravdu, že je třeba překonat nacionalismus. "Pak poroste blahobyt a svoboda lidí," říká a nadále věří, že Evropa je mírovým projektem, jenž nabízí blízké vztahy, mír se sousedy, ne nepřátelství a agresi.

V Menasseho starších dílech, z nichž mnohá vyšla česky, bylo patrné, jak autora ovlivnila Hegelova filozofie.

"Určitou dobu jsem se na Hegela odvolával jako na zástupce dialektického myšlení. Mně jde právě o tento typ myšlení, protože v dialektickém myšlení můžeme myslet a chápat skutečnost mnohem lépe než pomocí schematické logiky. Myslím si, že takhle je navíc konstruován i náš život: jako ustavičná změna konstelace protikladů," řekl před lety v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Čeští čtenáři mohou znát Menasseho tituly Evropský systém: Občanský hněv a evropský mír aneb proč musí darovaná demokracie ustoupit demokracii vybojované z 2014, o rok starší Vyhnání z pekla či Blažená léta, křehký svět, jež vyšla roku 1999.

Německá knižní cena se tradičně uděluje před zahájením Frankfurtského knižního veletrhu. Vítěze mezi německy píšícími autory vybírá Spolek německých knihkupců.

S cenou, kterou finančně podporuje Deutsche Bank, je spojena odměna ve výši 25 tisíc eur, což čítá v přepočtu 647 tisíc korun. Vloni ocenění získal Bodo Kirchhoff za román Widerfahrnis.