Kanadskou spisovatelku Margaret Atwoodovou těší, že se její postavy staly symbolem odporu proti současné americké vládě. Výrazně k tomu pomohla nedávná seriálová adaptace jejího románu Příběh služebnice, píše agentura AFP.

Sedmasedmdesátiletá autorka tento měsíc přijede do Prahy, kde převezeme Cenu Franze Kafky a vystoupí 18. října v Knihovně Václava Havla. Kvůli zvýšenému zájmu je na akci nutné se dopředu registrovat.

Agentura AFP připomíná, že od prvního vydání dystopického románu Atwoodové zvaného Příběh služebnice uplynulo již více než tři dekády.

Za tu dobu se rudé pláště, které v knize nosí ženy nucené totalitním režimem k sexuálnímu otroctví, staly "okamžitě rozpoznatelným vizuálním symbolem", míní Atwoodová.

"Velice mě těší, že s nimi lidé tímto způsobem pracují a že kniha má takový dopad," uvedla autorka tento týden na autorském večeru v londýnském Southbank Centre. "Ten symbol utekl ze stránek knihy a začal žít vlastním životem," dodala.

Obnovený zájem o Příběh služebnice vyvolala seriálová adaptace televize HBO v hlavní roli s herečkou Elisabeth Mossovou.

Seriál letos uspěl na cenách Emmy, zájem o něj ještě zvýšil nástup nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož si mnozí diváci zřejmě spojují s podobně utlačovatelským režimem, jaký se vyskytuje i v dystopickém románu Atwoodové.

Například letos v červnu proti republikánskému návrhu zdravotní reformy před americkým Kongresem protestovala skupina žen v rudých pláštích a bílých čepcích, jež nosí ženy v Příběhu služebnice.

"Zjednodušeně řečeno se stalo to, že skupina mužských zákonodárců rozhodovala o ženách, aniž by se ptala na jejich názor. Proti tomu je správné protestovat," konstatovala tento týden Atwoodová.

Podle ní se seriál Příběh služebnice s nástupem Donalda Trumpa nezměnil. "Tvůrci se jen vloni 9. listopadu probudili a řekli si, že teď žijeme v jiném světě. Seriál se nezměnil, pouze se posunul kontext," poznamenala autorka.

Televizní adaptace Příběhu služebnice minulý měsíc v americkém Los Angeles získala pět cen Emmy včetně té pro nejlepší dramatický seriál roku. Atwoodová ovšem vytvořila také další díla, v nichž větší temnou budoucnost.

Například v románu Přežívá nejsmutnější z roku 2003 předpovídala, že Zemi zdecimují globální oteplování, pandemie a genetické inženýrství.

Kniha vyšla právě v době, kdy se začala šířit infekce těžkého akutního respiračního syndromu známého pod zkratkou SARS. Ten v letech 2002 a 2003 způsobil smrt 774 lidem. Podobně román předznamenal aféru okolo takzvané ptačí chřipky a obecně zvýšený zájem veřejnosti o problematiku globálního oteplování, srovnává agentura AFP.

Také původní román Příběh služebnice z 80. let svým způsobem předběhl například mizogynní tálibánský režim v Afghánistánu. "Je mi líto, že jsem měla pravdu, ale opravdu nejsem věštkyně. Nemyslím, že je možné předpovídat budoucnost," rozporovala to tento týden Atwoodová. Prý jen měla štěstí, když odhadla, jaká témata opakující se v historii lidstva budou znovu aktuální.

"Nevěřím, že existuje jedna daná, nevyhnutelná budoucnost. Budoucností je nekonečně mnoho. To, jak se chováte dnes, respektive jak dnes budete volit, přímo ovlivní budoucnost, jíž se dožijete," varovala autorka. "Představte si svět, v němž byste rádi žili, a chovejte se podle toho," poradila.

Margaret Atwoodová je v těchto dnech podle britských sázkařů jednou z favoritek na Nobelovu cenu za literaturu. Ta bude udělena tento čtvrtek.

Podle britského deníku Telegraph autorka v londýnském Southbank Centre hovořila mimo jiné o tom, proč si spisovatelé musí věřit.

"Psát může jedině optimista," míní Atwoodová. "Musíte předpokládat, že svou knihu dokončíte. Že bude přijatelně kvalitní. Že ji někdo vydá. Že si ji lidé koupí, bude se jim líbit a že ji pochopí. To od člověka dennodenně vyžaduje nesmírnou dávku optimismu," dodala autorka.