Kniha historika Koury popisuje swing jako odpor proti nacismu, předmluvu napsal Škvorecký

Kniha historika Petra Koury nazvaná Swingaři a potápky v protektorátní noci popisuje swing jako způsob, jímž mládež kladla odpor nacistické okupaci a ideologii.

V publikaci s podtitulem Česká swingová mládež a její hořkej svět autor analyzuje nejen samotné projevy tuzemské swingové subkultury jako oblečení, účes nebo jazyk. Věnuje se též obdobným subkulturám ve Spojených státech, Francii, Německu nebo v Rakousku.

"Je to první dílo, které se zasvěceně a se sympatií věnuje fenoménu, jenž byl za nacistické okupace a později v lidové demokracii jedním z nejzajímavějších a nejneprozkoumanějších výrazů odporu k ideologickým režimům v Evropě," napsal v předmluvě k objemné publikaci vznikající mnoho let Josef Škvorecký.

Spisovatel, který zemřel v roce 2012 v Torontu, jazzovou mládež popsal ve své knize Zbabělci. Slovní spojení "hořkej svět" použité Kourou v podtitulu pak pochází ze stejnojmenné sbírky povídek Škvoreckého.

Výraz "protektorátní noc" v titulu svazku má podle autora dva významy. "Jednak se tím míní, že swingaři žili nočním životem a že swingová hudba byla provozována ve večerních hodinách. Ale zároveň jsem tím názvem chtěl vyjádřit, že období, ve kterém se to děje, je pod příkrovem noci, represe, války," uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas Koura.

Kniha doplněná bohatým obrazovým materiálem popisuje výstřední tanečníky swingu z doby druhé světové války nazývané "potápky" a "bedly".

Ukazuje, že jejich generační vzpoura položila základy podobných subkultur, jako byli v pozdějším období rokenroloví "páskové" či bigbítové "máničky".

Koura na druhou stranu sleduje i historii odporu většinové společnosti vůči takzvaným výstředním tancům. Zkoumá také vztah nacismu k jazzové hudbě a pronásledování jazzových hudebníků a swingových fanoušků v hitlerovském Německu. Mimo jiné pátrá po tom, proč nacisté swingové výstřednosti v protektorátu tolerovali více než v samotném Německu.

Historik a politolog Koura v rozhovorech mimo jiné vyvrací mýtus, že jazzová a swingová hudba byla v době protektorátu zakázána. Poukazuje při tom na píseň Inky Zemánková Má láska je jazz z roku 1941, která byla nejen nahrána, ale pod tímto názvem vyšla i tiskem.

Tolerance však neplatila pro výstřednosti mládeže a zejména tanec, který protektorátní režim zakázal.

Petr Koura, narozený roku 1978, v současné době působí na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK v Praze. Zabývá se českými dějinami 20. století, zejména obdobím nacistické okupace Čech a Moravy.