reklama

Evropská komise navrhne další integraci eurozóny. Část českých politiků se bojí, že přijdeme o vliv v EU

  • Evropská komise nejspíš navrhne vznik zvláštní rozpočtové kapitoly ve společném evropském rozpočtu určené jen pro státy platící eurem.
  • Měla by přijít i s nápadem na vznik evropského měnového fondu.
  • Ten by výměnou za půjčky mohl požadovat tvrdé reformy po státech, které by zasáhl problém s dluhy.
Vlajky před sídlem Evropské komise Vlajky před sídlem Evropské komise Foto: Christian Lambiotte - archiv EK

Když francouzský prezident Emmanuel Macron začal mluvit o potřebě další integrace v Evropské unii, měl na mysli hlavně eurozónu. Ta se podle něj musí stát skutečným základem celé EU. "Je tu široká shoda na tom, že architektura eurozóny potřebuje dopracovat," říká k tomu francouzský velvyslanec v Praze Roland Galharague.

Návrhy na to, jak by se eurozóna měla změnit, v úterý představí Evropská komise. Chce, aby země platící eurem spolupracovaly více než dosud.

Podle části českých politiků by Česko mělo i v reakci na chystanou další integraci eurozóny rychle přijmout euro. Pokud se to nestane, hrozí prý Česku "riziko posunu do pozice politického a hospodářského satelitu eurozóny". Tedy státu "hospodářsky závislého na eurozóně, ale bez možnosti podílet se na rozhodování", tvrdí ve své čerstvé analýze Úřad vlády, vedený premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Navíc zdůrazňuje, že přijetí společné evropské měny by pro Česko bylo výhodné i ekonomicky.

Víc peněz pro eurozónu

To ale řada jiných politiků nebo ekonomů odmítá. Připouštějí, že po odchodu Británie z EU váha států s vlastní měnou výrazně klesne. Podle nich ale eurozóna není zcela jednotná, a tak nehrozí, že by její země prosazovaly svou vůli proti ostatním. Budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) euro nechce.

Podle toho, co zatím proniklo na veřejnost, Evropská komise Macronovým představám vyjde vstříc jen částečně. Francouzský prezident požadoval vznik velkého společného rozpočtu pouze pro země platící eurem. Komise ale podle všeho navrhne jen vznik zvláštní kapitoly určené pro státy s eurem, která bude stále součástí celoevropského rozpočtu. Tím Brusel vyjde vstříc kritikům, jako jsou Češi, kteří se obávají, aby rozpočet pro eurozónu nadměrně neodčerpal peníze určené všem členům unie.

Komise navrhne změny ve fungování Evropského mechanismu stability (ESM), tedy záchranného fondu eurozóny, známého taky pod názvem euroval. "Z Evropského mechanismu stability by se měl postupně stát evropský měnový fond," řekl už v září předseda komise Jean‑Claude Juncker.

Nová instituce by fungovala podobně jako Mezinárodní měnový fond – pomáhala by státům, které by se případně dostaly do dluhových problémů jako v minulosti Řecko nebo Irsko. Záchranné půjčky by jim poskytla jen výměnou za tvrdé reformy a úsporná opatření. Země jako Německo chtějí, aby evropský měnový fond mohl pomoc podmínit i restrukturalizací dluhů dané země, tedy jejich faktickým snížením. Ať už by šlo o seškrtání výše dluhů, o prodloužení doby jejich splatnosti, či snížení úroků. O peníze by tak přišli soukromí investoři, kteří problémovým státům půjčovali. I v tom by se evropský měnový fond podobal Mezinárodnímu měnovému fondu.

Komise prý navrhne i další krok, o kterém mluvil Macron, vznik funkce jakéhosi evropského ministra financí či hospodářství. Ale s omezenými pravomocemi: neměl by mluvit do podoby rozpočtů pro státy s eurem, ale jen doporučovat, jaké reformy by měly provést.

Čekání na Německo

Otázka je, jestli se země eurozóny na návrzích komise shodnou. "Musí se především domluvit Německo a Francie," připomněl na konferenci Aspen Institutu a HN Ulrich Speck, analytik Elcano Royal Institutu. Němci a Francouzi často reprezentují dva rozdílné pohledy, zjednodušeně řečeno přísnější a mírnější v pohledu na dodržování rozpočtových pravidel. Pokud se tedy shodnou, dá se očekávat, že se ostatní státy připojí.

Německo ale po zářijových volbách stále nemá novou vládu. Momentálně se zdá, že se s konzervativci kancléřky Angely Merkelové opět spojí sociální demokraté. Ti jsou k plánům na další evropskou integraci vstřícní, ani oni ale nesouhlasí s myšlenkami, jako jsou společné evropské dluhopisy.

Francouzi ujišťují, že jim o nic takového nejde. "Nechceme společné ručení za dluhy. To chci třikrát podtrhnout," zdůrazňuje francouzský velvyslanec v Praze Galharague. Ze společné rozpočtové kapitoly pro eurozónu by podle Paříže měly jít finanční injekce zemím, které zasáhne nějaký ekonomický šok, a nečekaně se tak dostanou do problémů. Má jít o vratné půjčky, tedy nikoliv o dotace.

Česko nedávno zdůraznilo, že pokud by se eurozóna dál integrovala, bude žádat o přidělení statusu pozorovatele na jejích schůzkách. Iniciativa vzešla od Úřadu vlády pod vedením premiéra Sobotky. Podle informací HN ale ministr financí Ivan Pilný (ANO) minulý týden na schůzi vlády opět zopakoval, že jeho úřad se snahou získat tento status v eurozóně nesouhlasí.

Ondřej Houska
Přeposlat
Diskuse
reklama

Babišova vláda má šanci na život. Dojednané hlasy ve sněmovně zatím nemá, ale podpora ČSSD je stále pravděpodobnější

Concorde byl citlivý a bylo nutné myslet napřed, říká jediný Čech, který jej pilotoval. K novým nadzvukovým projektům je spíš skeptický

Vláda bez důvěry se nemusí omezovat, může zvyšovat platy i měnit náměstky. Právníci přesto nabádají ke zdrženlivosti

Sloupek Martina Malého: Prodám zachovalou břitvu, téměř nepoužívaná, zn. Occam

Oktany a bajty Luboše Kreče: Česko, země chytrým vozům zaslíbená

reklama