reklama

Tání ledovců ohrožuje horské město v Peru, místní žalují německý koncern RWE. Žalob kvůli globálnímu oteplování přibývá

  • Peruánský zemědělec viní německý energetický koncern RWE z tání ledovců v Andách. V případu rozhodne německý soud.
  • Žalob proti vládám a korporacím kvůli globálnímu oteplování přibývá. Vědci dokážou lépe určit, kolik emisí vypouští jednotlivé společnosti a státy do ovzduší.
  • Snižování emisí je předmětem diskusí na klimatické konferenci v Bonnu, která vyvrcholí tento týden.
Tání ledovců ohrožuje horské město v Peru, místní žalují německý koncern RWE - Ilustrační foto. Tání ledovců ohrožuje horské město v Peru, místní žalují německý koncern RWE - Ilustrační foto. Foto: Wikimedia - Hildegard Willer (GFDL)

Soud v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko má rozhodnout, zda německý koncern RWE je spoluodpovědný za tání ledovců v peruánských Andách. Soudní jednání se odehraje jen pár desítek kilometrů od Bonnu, kde tento týden vrcholí klimatická konference OSN. Peruánský zemědělec a horský průvodce Saúl Luciano Lliuya chce od RWE, aby zaplatila část přehrad, které mají ochránit jeho domovské město Huarez před vodou z tajících ledovců.

Město Huaraz leží severně od hlavního města Lima ve výšce přes tři tisíce metrů nad mořem. Ještě o několik kilometrů výše dosahují místní hory, ve kterých se skrývá potenciální nebezpečí pro obyvatele tohoto města.

Ledovcové jezero Palcacocha zadržuje přes 17 milionů metrů krychlových vody. Okolní tající ledovce hladinu vody v jezeře nebezpečně zvedají, uvedla agentura Reuters. Místní se bojí, že stěny horského údolí pod tlakem vody z tajícího ledu prasknou a celé město zaplaví přívalová vlna.

Saúl Luciano Lliuya, místní zemědělec a horský průvodce, se s takovým osudem nechce smířit a snaží se sehnat pomoc. Chce získat peníze na protipovodňová opatření, na která by podle něj měla přispět také německá firma, která do ovzduší po desítky let vypouští emise skleníkových plynů.

Lliuya podal na koncern RWE žalobu, kterou už loni zamítl městský soud v domovském městě RWE Essenu. Nyní bude krajský soud v německém městě Hamm rozhodovat o odvolání peruánského zemědělce.

Lliuyaova argumentace je přímočará: Oxid uhličitý z komínů továren RWE přispěl k tání ledovců, to způsobuje zvyšování hladiny vody v ledovcovém jezeře, a tím pádem také nebezpečí pro jeho město. 

Peruánec požaduje, aby RWE zaplatila 17 tisíc eur (cca 435 tisíc korun) jako příspěvek místní samosprávě na protipovodňová opatření. Požadovaná částka odpovídá 0,5 procenta částky, kterou bude místní samospráva na opatření potřebovat. Podle odhadů vědců je RWE historicky zodpovědná právě za 0,5 procenta světových emisí z průmyslu, uvedl týdeník Economist.

"Zodpovědnost za to mají velká průmyslová odvětví, která pálí uhlí a ropu. Naším hlavním cílem je, aby tato odvětví přestala znečišťovat životní prostředí," řekl zemědělec agentuře Reuters.

RWE přitom v oblasti, kde Huarez leží, žádnou továrnu nemá. Komíny, o kterých je řeč, stojí skoro všechny v Německu. Ale to, co se děje v Německu, má důsledky na druhé straně světa, tvrdí podle týdeníku Der Spiegel Peruánec.

Případů přibývá

Tento případ ale není zdaleka ojedinělý. V Norsku v úterý soud zahájí jednání o žalobě dvou neziskových organizací, Nature and Youth a Greenpeace, proti norské vládě. Organizace tvrdí, že norská vláda porušila své ústavní povinnosti vztahující se k ochraně životního prostředí tím, že vydala nové licence pro průzkum nových nalezišť ropy.

Jejich žaloba nesměřuje proti konkrétním poškozením životního prostředí, jako je například zhoršení kvality vody, ale proti tomu, jak těžba přispívá k celkovému globálnímu oteplování. Organizace v žalobě upozorňují, že vlády v Pařížské dohodě slíbily, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

Případů, které nesměřují proti určitým škodám na životním prostředí, ale obecně proti globálnímu oteplování podle listu Economist výrazně přibývá.

Směřují proti vládám a velkým energetickým společnostem.

Žalobci ale často nejsou schopni prokázat souvislost mezi emisemi, které vypouští konkrétní společnosti, a změnami klimatu. Soudy jejich žaloby zamítají, protože je nepovažují za opodstatněné. Například soud v Essenu žalobu proti RWE zamítl, protože podle něj z tání ledovců nemůže vinit jenom RWE - emise, které tání způsobují, vypouští bezpočet společností, vlád i jednotlivců.

Přesto jednotlivé úspěchy existují. Podle listu Economist nařídil například před dvěma roky nizozemský soud vládě, aby snížila emise skleníkových plynů alespoň o 25 procent. Tehdejší cíl na snížení emisí o 17 procent do roku 2020 oproti úrovni v roce 1990 podle soudu odporoval ústavním povinnostem vlády pečovat o životní prostředí.

Žalob přibývá mimo jiné také proto, že vědci jsou schopni stále přesněji odhadnout, jaký podíl mají na množství skleníkových plynů v atmosféře jednotlivé státy, a dokonce i konkrétní velké společnosti, uvedl list Economist.

Plnění Pařížské dohody

Zatímco budou soudy v Německu a Norsku jednat o žalobách o změnách klimatu, pokračuje v Bonnu světová klimatická konference. Diplomaté se zde sešli s cílem domluvit se na konkrétních pravidlech, jak dosáhnout cílů stanovených v Pařížské dohodě.

Na základě Pařížské dohody země předložily dobrovolné závazky ke snížení emisí skleníkových plynů. Nyní se ale zdá, že jejich sliby byly nepřiměřené, uvedl list New York Times. Většina průmyslových zemí není na dobré cestě ke splnění svých cílů ke snížení emisí.

Problémem je také neurčitost řady slibů, která ztěžuje hodnocení jejich naplňování.

Diplomaté budou jednat o tom, jak zajistit jejich větší přísnost a vyšší transparentnost. Musí se dohodnout také na pravidlech následného hodnocení plnění povinností států.

Diskuse v Bonnu se zaměřují také na plánované vystoupení Spojených států. Diplomaté musí vyřešit, jak naplnit stanovené cíle i bez jejich zapojení. Americký prezident Donald Trump totiž v červnu tohoto roku oznámil, že Spojené státy v roce 2020 od dohody odstoupí.

Barbora Vrbíková
Přeposlat
Diskuse
reklama

Babiš dal ve sněmovně dohromady většinu s komunisty a SPD. Do vlády ale chce občanské demokraty

O post prezidenta se utkají Drahoš se Zemanem, Topolánka lidé nechtějí, ukázal nový průzkum

Nablýskané trable: Elon Musk představením nových elektrovozů jen zakrývá problémy Tesly

Mimochodem Davida Klimeše: Rok, kdy se demokraté rozhodli prohrát ve velkém stylu

Až 70 % Čechů platí za tarify podpultové ceny. Jak získat výhodnější podmínky, operátoři tají

reklama