reklama

Americká kosmická agentura odložila první let rakety SLS pro pilotované lety. Odstartuje až v létě 2020

Čtěte více: NASA | vesmír | raketoplán
  • NASA nedodrží harmonogram vývoje rakety SLS pro kosmickou loď Orion.
  • USA budou bez nosiče pro pilotované lety nejméně do roku 2023.
  • První bezpilotní let se odkládá na červen 2020.
NASA odložila první let rakety SLS pro pilotované lety - Ilustrační foto. NASA odložila první let rakety SLS pro pilotované lety - Ilustrační foto. Foto: NASA

Po zrušení programu letů raketoplánů Space Shuttle je americká astronautika při dopravě lidí do vesmíru už řadu let odkázána na ruské lodě Sojuz. Změnit by to měla raketa SLS (Space Launch System) určená pro lety kosmické lodi Orion k Měsíci, Marsu nebo asteroidům. Minulý týden však kosmická agentura NASA oznámila, že nebude schopná dodržet původně plánovaný termín prvního bezpilotního testu. Mise nazvaná EM-1 (Exploration Mission 1) se měla uskutečnit v listopadu 2018, později ji NASA přesunula na prosinec 2019, nyní však její představitelé soudí, že start se uskuteční až v létě 2020.

Mezi důvody některé zdroje tentokrát uvádějí škody způsobené větrnými bouřemi v Michoud Assembly Facility v New Orleansu, kde se nosiče sestavují, nebo problémy při vývoji servisního modulu lodě Orion. Samotní představitelé NASA však mluví pouze v obecné rovině.

Skládačka z raketoplánů a Saturnu

"Analýza rizik, nákladů a technických faktorů časového harmonogramu naznačuje, že uvedení do provozu bude možné nejdříve v červnu 2020," uvedl minulý týden administrátor NASA Robert Lightfoot.

Dodal sice, že agentura stále zkoumá klíčové body plánu, které vedly ke zdržení, a doufá, že vyřešení problémů umožní prosincový termín dodržet, jiní experti ale soudí, že i červen 2020 je nereálný a očekávají další odklad nejméně o půl roku. Současně upozorňují, že i když NASA stále mluví o první pilotované misi v roce 2023, po odkladech bezpilotního letu EM-1 bude sotva možné tento termín dodržet.

S nosičem SLS se počítá také pro lety bezpilotních sond do vzdáleného vesmíru. První na řadě je sonda Europa Clipper, která měla roku 2023 odstartovat na cestu k Jupiterově měsíci Europa, kde je naděje na objevení života.

Těžký raketový nosič SLS navazuje na osvědčenou koncepci rakety Saturn V, která dopravovala americké astronauty na Měsíc v rámci programu Apollo. Současně obsahuje i základní prvky raketoplánů Space Shuttle: první stupeň pohánějí stejné čtyři motory RS-25 a dvě pomocné rakety Solid Rocket Boosters; jako nosná konstrukce pro ně slouží prvky externí nádrže pohonných hmot raketoplánů.

Druhý stupeň bude existovat v několika variantách a konfiguracích podle hmotnosti užitečného nákladu a cílů mise. I v tomto případě konstruktéři vycházeli z již osvědčených technologií – použili například motory JX-2, což je vylepšená varianta motoru J-2 z lunárních raket Saturn V.

Na použitém druhém stupni také bude záviset hmotnost a výška rakety SLS. V základní konfiguraci Block 1 s kabinou Orion bude celý komplex vysoký 98 metrů, v nejtěžší kombinaci Block 2 Cargo 111 metrů. Nosnost má být od 70 do 130 tun na nízkou oběžnou dráhu, náklady na jeden start se pohybují okolo 500 milionů dolarů.

Okolo Měsíce – a co dál?

První let s lodí Orion (zatím ještě bez astronautů na palubě) označený jako EM-1 má směřovat na oběžnou dráhu Měsíce. Loď by po přibližně třech týdnech ve vesmíru a šesti dnech u Měsíce opět přistála na Zemi.

Při druhé misi EM-2, plánované na rok 2023, by čtveřice astronautů obletěla Měsíc – šlo by tedy o stejnou cestu, jakou už roku 1968 absolvovali astronauté na lodi Apollo 8. V následujících letech by měl systém SLS sloužit především při stavbě malé kosmické stanice poblíž Měsíce. Zvláštní je, že NASA ve svých dlouhodobých výhledech nepočítá s přistáním na povrchu Měsíce, kam naopak míří kosmické programy Číny a Ruska.

NASA předpokládá, že k Marsu by se měl komplex SLS – Orion vypravit s lidmi okolo roku 2033. Ve stávající podobě toho však ani raketa, ani loď nejsou schopné. SLS nemá pro takový let dostatečnou nosnost, proto by nejspíš bylo potřeba několik startů a sestavení lodi poblíž Země. Jinou možností je druhý stupeň na jaderný pohon, který však zatím existuje jen v podobě studií.

Také samotná loď Orion je pro let k Marsu malá a mohla by sloužit nanejvýš jako velitelský modul. I v tomto případě je podoba dalších nezbytných částí sestavy (obytné moduly, motory pro manévry u Marsu, přistávací modul atd.) nejasná.

Narůstající zpoždění programu pilotovaného nosiče SLS a lodi Orion je především důsledkem nedostatečného financování. Svou roli ale také hraje nekoncepční plánování kosmických programů, jejichž cíle se mění s každým novým prezidentem v Bílém době. NASA ochromuje i přebujelý byrokratický aparát, velký počet projektů, které mají s vesmírem jen málo společného a silná lobby odpůrců pilotovaných letů jak přímo v kosmické agentuře, tak i ve vědeckých a politických kruzích.

Stále více komentátorů proto vidí větší naději pro americkou astronautiku v soukromých firmách vyvíjejících pilotované lodi, především Space X (loď Dragon 2) a Boeing (CST-100 Starliner). Ty jsou sice také do značné míry financované z kontraktů s NASA, na rozdíl od státní agentury však pracují mnohem rychleji a efektivněji.

Jan A. Novák
Přeposlat
Diskuse
reklama

Babiš dal ve sněmovně dohromady většinu s komunisty a SPD. Do vlády ale chce občanské demokraty

O post prezidenta se utkají Drahoš se Zemanem, Topolánka lidé nechtějí, ukázal nový průzkum

Nablýskané trable: Elon Musk představením nových elektrovozů jen zakrývá problémy Tesly

Mimochodem Davida Klimeše: Rok, kdy se demokraté rozhodli prohrát ve velkém stylu

Až 70 % Čechů platí za tarify podpultové ceny. Jak získat výhodnější podmínky, operátoři tají

reklama