reklama

S eurem, nebo bez eura: Česko řeší dilema, jak mít v unii vliv. Se vstupem do eurozóny by nemělo spěchat, myslí si Mora z ČNB

  • V Evropě se schyluje k dalšímu posílení integrace eurozóny.
  • Část politiků a odborníků varuje, že pokud Češi nepřijmou euro, ztratí vliv na rozhodování o otázkách, které jsou pro ně zásadně důležité.
  • Odpůrci to zpochybňují - podle nich jsou v eurozóně velké rozdíly a její členové se na ničem podstatném neshodnou.
jarvis_59dbae40498e27acf3998368.jpeg Jak dál s Evropou: Pokračujme dál ve spolupráci, vyzývá německá kancléřka Angela Merkelová. Foto: Reuters

Evropský superstát, to ani náhodou, varuje před blížícími se volbami část českých politiků. Evropská unie nás prý pohltí. Je tu ale i druhý pohled, stejně vyhrocený: Česko se na jakékoliv další integraci rozhodně podílet musí, jinak se ocitne někde na okraji. "Kdo nesedí u stolu, je v menu," shrnuje toto varování okřídlené přísloví.

Mezi zastánci dvou krajních pohledů se žádný smysluplný dialog dosud nekonal, nastává ale doba, kdy může být něco takového nutné. Češi budou muset jasně říct, jakou Evropskou unii chtějí a jakou by v ní chtěli hrát roli. Jen s frázemi si už nevystačí.

"Končí doba, kdy se Evropská unie neustále věnovala výhradně boji s krizí. Teď se bude řešit, jak by měla vypadat zhruba za čtyři až pět let," prohlašuje Barbara Lippertová, ředitelka výzkumu v Německém institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti.

8 států

Evropské unie včetně Česka bude po odchodu Velké Británie dál platit vlastní měnou. Eurozóna tak obsáhne zhruba 85 procent HDP celé unie.

V reakci na chystaný odchod Velké Británie z evropského svazku připravují zastánci unie posílení integrace, které má vést k tomu, aby se společenství stalo akceschopnějším. A aby získalo větší podporu svých občanů.

"Je tu jednoznačný impulz pro další integraci. Macronův program je jasně zaměřený na prohloubení evropské integrace," zmiňuje Francouz Martin Michelot z pražského výzkumného centra Europeum nového francouzského prezidenta Emma­nue­la Macrona. Ten je hlavním propagátorem dalšího sjednocování zemí unie.

Kdo se ohlédne za Čechy

Jak ale bude tato integrace vypadat? A nebudou z ní vyloučeny země, jako je Česko, které nejsou v eurozóně? Macron opakuje, že blok států platících eurem je pro něj jednoznačnou prioritou.

Evropští politici mluví o tom, že další sjednocování musí být otevřené všem. To je jasné například při plánech na posílení společné evropské obrany, do kterých se státy s vlastní měnou mohou bez problémů zapojit. A Praha chce být u toho.

Složitější to ale je s eurozónou. Česko má už od svého vstupu do unie povinnost euro přijmout, ale v praxi může toto rozhodnutí neustále odsouvat. Řada analytiků varuje, že takový postoj by do budoucna mohl být nebezpečný:

"Je úplně jasné, že určitá část Evropy bude chtít jít dopředu rychleji a nebude se ohlížet na státy, které rovnou říkají, že nic takového nechtějí," tvrdí Michal Kořan, zástupce ředitele pražské pobočky Aspen Institute.

Macron v souhlasu s názory řady renomovaných ekonomů tvrdí, že eurozóna potřebuje posílit, aby mohla úspěšně fungovat a nebyla zranitelná v okamžiku, kdy udeří další krize.

Přeje si například vznik velkého společného rozpočtu pro eurozónu. S tím ale bude jen těžko souhlasit Německo, zvlášť po nedávných volbách.

Němci se ale na druhou stranu netají tím, že Francii vyjdou vstříc aspoň částečně − pokud Macron pohne se stagnující francouzskou ekonomikou. A Macron to velmi dobře ví. Proto se rychle pustil do reforem a zavedl už například výrazné změny trhu práce, které mají snížit nezaměstnanost a zrychlit hospodářský růst.

Další podobné kroky mají brzy následovat.

"Vidíme, že Francie se chystá splnit své domácí úkoly, jak trochu arogantně říkáme. Pak je možné bavit se o změnách na evropské rovině," říká k tomu Barbara Lippertová.

Vliv? Když máte argumenty

Znalci fungování Evropské unie dodávají, že pokud se dohodnou Němci a Francouzi, obvykle následuje shoda všech ostatních zemí svazku.

Ne proto, že by Německo a Francie něco diktovaly, ale proto, že reprezentují odlišné pohledy − zjednodušeně řečeno evropský sever a jih.

"Když se pohnou tyto dvě země, může pak celý proces jít velmi rychle," předpovídá dlouholetý bruselský diplomat.

Výsledek bude jako vždycky kompromisem. Své zájmy si budou hlídat i menší země eurozóny, ať už je to Finsko, nebo třeba Slovensko. Bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš minulý měsíc na konferenci v Praze shrnul, jak mohou i menší státy uplatnit svůj vliv: "Musíte mít argumenty, a ne dělat teatrální gesta." Země jako Slovensko či Česko musí podle Mikloše být tam, kde je centrum unie, tedy v eurozóně.

Po odchodu Británie bude vlastní měnou platit jen osm ze 27 členských zemí unie. Státy eurozóny budou dohromady představovat zhruba 85 procent hrubého domácího produktu svazku. Pokud budou jednotné, mají podle pravidel dostatečnou sílu na to, aby prosadily řadu změn ve fungování unie.

"Česku přece jde v první řadě o volný pohyb a o ekonomickou spolupráci, to jsou naše zásadní zájmy. I toto ale bude čím dál víc určováno v rámci eurozóny a Češi, na rozdíl od Slováků, na těchto jednáních sedět nebudou," upozorňuje Tomáš Weiss, vedoucí katedry evropských studií FSV UK. A dodává, že "pokud nechceme vstoupit do eurozóny, tak by měli politici vysvětlit, jakým jiným způsobem chtějí hájit české zájmy z periferie, kam se budeme postupně stále víc dostávat".

Má na to eurozóna?

Český velvyslanec při Evropské unii Martin Povejšil vnímá, že mnozí mluví o tom, že se formuje vícerychlostní Evropa, v rámci níž se ne všechny země budou podílet na všech společných iniciativách. Podle něj by to ale pro Česko nepředstavovalo žádné nebezpečí: "Pokud tady bude vícerychlostní Evropa, tedy že některé země budou spolupracovat v oblasti obrany a úplně jiné zase například v oblasti daně z finančních transakcí, tak to podle mě není problém. Ale zásadní problém pro nás může být dvourychlostní Evropa. Ta by nastala, pokud by uvnitř unie vzniklo jádro, které si vytvoří své vlastní instituce, a potom nějaká oddělená periferie."

Podle Povejšila by to "mohlo zásadně limitovat možnosti České republiky podílet se na podstatných částech evropské integrace, například na vnitřním trhu".

Eurozóna − pokud by byla oním jádrem − by mohla v takovém případě vnitřní trh přepsat podle libosti. A například ztížit podmínky pro chudší země, jako je Česko, které bohatším státům konkurují i svou levnou pracovní silou.

Otázkou ale je, jestli eurozóna takovým jádrem, které se stane skutečným centrem unie, vůbec může být. "Eurozóna nebude základem pro nějakou hlubší integraci," tvrdí člen vedení České národní banky Marek Mora, který donedávna působil v Radě Evropské unie a byl jedním z nejvlivnějších Čechů v Bruselu. Mora minulý týden na debatě Aspen Institute poukázal, že "mezi státy eurozóny stále přetrvávají velmi hluboké rozdíly, které se budou řešit velmi dlouho".

Podle něj je pro Česko vhodnější s přijetím eura nespěchat a počkat, jestli se tyto zásadní problémy podaří vyřešit. Jde například o nejasnou budoucnost Řecka nebo o křehkou ekonomiku Itálie.

Podle Mory by se mělo Česko soustředit na péči o své demokratické instituce a výkonnost ekonomiky, což by přineslo zvýšený respekt ostatních členských zemí. S odkazem na Švédsko nebo Dánsko bankéř dodává, že pro vliv v unii není členství v eurozóně podmínkou. Navíc je podle něj otázkou, jak dalekosáhlá vůbec chystaná integrace unie i eurozóny bude. Pokrok nakonec nemusí být nijak zásadní.

Češi si tak musí sami vyhodnotit, jestli jim prosazování jejich vlivu v unii půjde lépe s eurem, nebo bez eura. A především by se měli snažit toto rozhodnutí následně ostatním státům v unii jasně vysvětlit. Česko by se mělo vyvarovat nesrozumitelnosti − jeho partneři v Evropské unii v minulosti často nevěděli, co Češi vlastně chtějí.

Ondřej Houska
Přeposlat
Diskuse
reklama

Spojuje průzkumy a sázkařské kurzy. ČSSD slábne, stoupá SPD a piráti. Babiš asi nesestaví vládu sám, říká

Banky ve třetím čtvrtletí zpřísnily podmínky úvěrů na bydlení, i tak ve zbytku roku čekají zvýšení poptávky

Nastala nová éra astronomie. Vědci poprvé pozorovali zdroj gravitačních vln v místě, kde splynuly neutronové hvězdy

Česká měna je už téměř na úrovni jako před intervencemi. Na konci příštího roku může euro stát 25 korun, odhadují analytici

Narcos a další seriály Netflixu přilákaly za čtvrt roku 5 milionů uživatelů. Tržby vzrostly meziročně o třetinu

reklama