reklama

Dva roky od největší uprchlické vlny má v Německu práci každý šestý migrant. Někteří z nich zakládají vlastní firmy

Čtěte více: Německo | migrace | práce
  • Dva roky po největším přílivu uprchlíků, jaký Německo zažilo, má práci jen málo z nich.
  • Někteří ale zakládají vlastní firmy a živnosti a nechtějí spoléhat na pomoc státu.
  • Odborníci tvrdí, že v nejbližších letech získá práci jen čtvrtina až třetina nově příchozích.
jarvis_598c8f05498e27acf76ad5c4.jpeg Cesta vede přes kurzy. Afghánský uprchlík Basir Mirchání se zaučuje na stroji ve sklářském podniku Energy Glass v německém Wolfshagenu. Foto: ČTK/DPA

Třicetiletý Syřan Ibrahim Ferik je jedním z uprchlíků, kteří přišli do Německa v největší utečenecké vlně, jež vrcholila v srpnu a září před dvěma lety. "Daří se mi velmi dobře," řekl redaktorovi stuttgartského deníku, který sledoval Ibrahimův život po příjezdu do Německa. Na rozdíl od většiny uprchlíků Syřan získal půl roku po příchodu stáž v IT firmě. Po jejím absolvování bude moct pracovat v oboru, který v Sýrii vystudoval.

Začlenit statisíce uprchlíků do pracovního trhu a do ekonomiky považují dodnes odborníci za největší úkol, který je s přílivem migrantů spojený. Letos v červnu mělo podle federálních německých úřadů práci jen 17 procent ze zhruba 1,2 milionu uprchlíků.

Aydan Özoguz, německý vládní komisař pro imigraci, uprchlíky a integraci, letos v červnu deníku Financial Times odhadl, že v příštích pěti letech práci získá čtvrtina až třetina nově příchozích.

"Pokud dosáhneme toho, že si na sebe za pět let vydělá polovina uprchlíků, pak to lze určitě považovat za úspěch," řekl agentuře DPA Joachim Möller, ředitel institutu IAB, jenž se zabývá trhem práce.

Pomoc domácích

Největší překážkou je malé vzdělání. Z celkového počtu příchozích je asi 10 procent negramotných, nejvíce z Afghánistánu. Syřan Ibrahim měl výhodu dobrého vzdělání. Právě Sýrie společně s Pákistánem patří k zemím, odkud do Německa přichází nejvíce vysokoškolsky vzdělaných uprchlíků, jak ukazuje statistika Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky z roku 2016.

Ibrahim, který se od počátku učil německy, za svůj úspěch vděčí především pomoci jedné spřátelené rodiny ze Stuttgartu.

"Jsem přesvědčený, že pro každého uprchlíka je důležité, aby měl někoho, kdo mu bude stát po boku. Nikdo to nemůže zvládnout v cizí zemi sám," říká Ibrahim Ferik.

Navzdory pesimistickým vizím, jež po příchodu tisíců uprchlíků šířila média, se dnes nezaměstnanost v Německu pohybuje na úrovni 5,5 procenta a stále klesá. Mnoho regionů uvádí, že si práci nachází stále více uprchlíků. "Investice do zařazení uprchlíků do pracovního života se vyplácí. Úspěšná integrace potřebuje čas," je přesvědčena Edeltraud Nikodemusová, bývalá vedoucí Jobcentra (obdoba úřadu práce) v Kaiserslauternu, již citoval zpravodajský web Volksfreund.de.

Obdivujeme pořádek

Mezi uprchlíky už se dokonce objevují i podnikatelé. Jedním z nich je čtyřiačtyřicetiletý Ijad Slik z Damašku, který nyní dodává čokoládu do KaDeWe, největšího obchodního domu na evropském kontinentě.

"Vždycky jsem snil o tom, že jednou budu KaDeWe zásobovat," řekl před časem týdeníku Die Zeit Ijad, jehož život se změnil poté, co se o tom poprvé zmínil v médiích. Zanedlouho ho oslovili dva berlínští podnikatelé s nabídkou finanční výpomoci. Společně vlastní podnik Maison de Slik dovážející sladkosti přímo z Damašku. Ty vyrábějí v rodinné firmě Slikovi příbuzní.

O něco snazší byly začátky manželů Chálida Karima a Hibby AlBassirové, která díky svému předešlému studiu v Německu už v době příchodu do Evropy mluvila plynule německy.

Rodina s dvěma dětmi podle týdeníku Die Zeit nyní v Berlíně vlastní obchod s nábytkem, kde je uskladněno asi 350 zahradních židlí, stolů a lavic, které se manželům podařilo zachránit před válkou v Sýrii a dovézt je do Německa. Obchůdek zatím rodině příliš peněz nevydělává, přesto jsou rádi, že ho mají a dokážou se uživit. "Peníze od Jobcentra jsme naposledy přijali před více než rokem. Není nám příjemné žít ze státní podpory," řekla Hibba.

Vedle svého podniku navíc oba pracují na částečný úvazek v archivu, kde dokumentují syrské kulturní dědictví pro případ, že by jednou mohli znovuobnovit svou válkou zničenou zemi.

Rodina se v Německu snaží začlenit. Chálid s Hibbou navštěvují integrační kurzy pro uprchlíky a obě jejich děti studují na gymnáziu. "Poznáváme, jak spolehlivost, pořádek a pravidla jsou pro Německo důležité. To se nám tady velmi líbí. Nejradši bychom se ale brzy zase vrátili domů do Sýrie," usmívá se Chálid.

Tereza Těšínská
Přeposlat
Diskuse
reklama

Z pražských sídlišť by se mohly stát vyloučené lokality. Vzor pro uzdravování panelových ghett ukazuje Nizozemsko

Šokuje mě, když vidím lidi pracující ve fabrikách za 16 tisíc. Pro mnohé se toho od socialismu moc nezměnilo, říká Zaorálek

Koruna je tam, kde byla před intervencemi. Posilování ale může zarazit úspěch Okamury a komunistů

Vlk z Wall Street míří do Česka. Dravý byznysmen bude v Praze radit podnikatelům, jak dosáhnout větších obratů

Větší rozdíl mezi mzdami mužů a žen je v rámci EU už jen v Estonsku, ukázala nová studie

reklama