reklama

USA a Severní Korea vyhrocují konflikt. Riziko jaderného střetu stoupá

Čtěte více: KLDR | válka | Trump Donald | jaderná zbraň
  • Americký prezident a severokorejský vůdce stupňují slovní válku o jaderný arzenál.
  • Experti se bojí, že při špatném odhadu protivníkových kroků může dojít ve východní Asii k válce.
  • Severní Korea podle některých zpráv bude brzo schopna vyslat mezikontinentální střelu s malou jadernou hlavicí daleko za hranice Asie.
jarvis_598b3dab498e27acf62e5b85.jpeg Válka, nebo diplomacie? Trumpova vyjádření budí u spojenců obavy, u protivníků výhrůžky. Foto: Reuters

Válka slov mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a severokorejským režimem Kim Čong-una by se při špatném odhadu protivníkových dalších kroků mohla zvrhnout v jaderný konflikt. Trump Kimovi pohrozil "ohnivou zlobou, kterou svět ještě neviděl", Kim odpověděl plánem vystřelit raketu na americký ostrov Guam v Tichém oceánu.

vše o krizi mezi usa a kldr na jednom místě

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson, který se v posledních dnech snažil získat diplomatickou podporu proti Severní Koreji při turné po Asii, uvedl, že Trump musel
použít silná slova, protože Kim ničemu jinému nerozumí.

A dodal, že Guam je v bezpečí.

Přesto se vyrojila celá řada scénářů toho, jak by vzájemné nepochopení a vystupňování hrozeb z obou stran mohlo vést k jaderné válce, jejímiž oběťmi by byli hlavně obyvatelé
obou Korejí a Japonska.

Z americké strany ale jiné signály o přípravě na konflikt než Trumpova silná slova vidět nejsou.

Rodiny amerických vojáků zůstávají v Jižní Koreji, příliv posil z USA do Asie se nekoná.

Rex Tillerson dokonce hovořil o nabídce rozhovorů se Severní Koreou.

To by byl průlom, protože USA dosud odmítaly přímý kontakt a jednaly se Severokorejci v rámci šestičlenné skupiny s Jižní Koreou, Čínou, Japonskem a Ruskem.

Severní Korea by si ale takové jednání okamžitě vyložila jako americký ústupek. A ještě víc by přitlačila.

Jaderný program severní Koreje

Tři jaderné krize

V roce 1994 USA zvažovaly preventivní útok, protože Severní Korea uprostřed hladomoru dokázala oddělit plutonium na bomby ze starých palivových tyčí.

Výsledkem byla dohoda s USA o zmrazení programu.

Druhá krize byla v roce 2002.

USA zveřejnily informace o severokorejském programu obohacování uranu.

V roce 2006 byl první úspěšný pokusný test jaderné bomby.

Třetí krize vrcholí nyní, kdy se Pchjongjang snaží nasadit jadernou hlavici na své mezikontinentální střely, které mohou zasáhnout USA i Evropu. Podle některých zdrojů to už Severokorejci zvládli.

Co Severokorejci mají?

Podle amerických vládních odhadů má režim Kim Čong-una až 60 jaderných bomb. Nevládní experti tvrdí, že jich není více než 25.

Režim má k dispozici šest typů střel krátkého doletu a nejméně osm typů raket s dlouhým doletem, většinu z nich stále jen testuje.

Co jim chybí?

Z analýz testů vyplývá, že zatím nezvládli technologii, která by umožnila střele dlouhého doletu s jadernou hlavicí vstup zpět do atmosféry a přesný zásah
cíle.

 

28 tisíc

amerických vojáků nyní slouží v Jižní Koreji a zajišťují její bezpečnost.

Pozornost těch, kteří se snaží o diplomatické řešení, bude nyní upřena na Čínu − ta podpořila nové ekonomické sankce Rady bezpečnosti OSN, ale zároveň je hlavním obchodním partnerem Pchjongjangu.

Čínským zájmem je, aby Severní Korea přežila jako nárazníkový stát.

"Severní Korea považuje jaderné zbraně za způsob odstrašení, který zaručuje přežití režimu, a zároveň za vyjednávací nástroj, pomocí něhož lze od USA, Jižní Koreje a Japonska získávat hospodářské ústupky," domnívá se přední americký expert na severokorejský jaderný program Robert
Litwak ve své nedávné knize o jaderné krizi
mezi USA a Severní Koreou.

Trumpova administrativa má dvě možnosti: preventivní útok na severokorejskou jadernou infrastrukturu, která je nicméně ukryta hluboko v horách, nebo intenzivní diplomacii, která povede ke zmrazení jaderného programu.

Trumpova prohlášení jako by naznačovala spíš první možnost, Tillersonova cesta po Asii spíš druhou.

Litwak navrhuje diplomatické řešení, které by zmrazilo jaderný program (americký zájem) a zároveň zajistilo přežití režimu a tím pádem existenci nárazníkového státu (čínský zájem).

Obnovení diplomatických kanálů mezi Washingtonem a Pchjongjangem by pak snížilo nebezpečí špatného odhadu protivníkových kroků a případných přehnaných reakcí na ně − a tím pádem i nižší riziko války.

V čínském zájmu také není, aby Severní Korea svým chováním donutila Jižní Koreu a Japonsko usilovat o jaderné zbraně. Zatímco v Jižní Koreji je to téma, které se čas od času vrací, ale které nemá širší politickou podporu, v Japonsku právě nastává zásadní změna. Nový ministr obrany Icunori Onodera veřejně prohlásil, že by jeho země měla usilovat o to, aby získala vojenské prostředky, jimiž by mohla udeřit na základny v zahraničí. Útočné zbraně Japonsku dosud zakazuje ústava.

"Někteří poslanci vládní strany doporučují, aby Japonsko zvážilo získání útočných zbraní. Premiér Abe to zatím vyloučil, ale předpokládám, že to vláda do budoucna bude řešit," domnívá se Hiroko Maedaová, analytička nevládního think-tanku
PHP z Tokia.

Podle ní jsou Japonci nervózní z americké politiky. Washington Japonsku a Jižní Koreji zaručuje bezpečnost, ale s prezidentem Trumpem přišla nejistota.

"Americká politika vůči Severní Koreji není jasná, máme o ni obavy," řekla Maedaová.

Martin Ehl
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Firmy ve světě vyplácejí největší dividendy v historii. Pražská burza patří k nejatraktivnějším v Evropě

Mandátový a imunitní výbor nevěří policistům. O Babišovi a Faltýnkovi rozhodne, co poslancům řekne žalobce

FlixBus tlačí na RegioJet. Jestli v boji podlehneme, přesuneme všechny autobusy do Německa, říká Jančura

Sloupek Martina Malého: Bolševická privatizace slov aneb Jak si komunisti přivlastňovali slova a otáčeli je tak, že se z nich stala karikatura

Apple opouští projekt samořízeného vozu. Podle NY Times se soustředí jen na samotnou technologii

reklama