reklama

Naše sliby nelze splnit, přiznávají zastánci brexitu. Británie nejspíš bude do Bruselu dál posílat miliardy

  • Británie bude nejspíš i několik let po brexitu plnit pravidla EU a platit do evropského rozpočtu. Připouští to i tvrdí zastánci britského odchodu z EU.
  • Londýn potřebuje dohodu o tomto přechodném období, aby brexit tvrdě nezasáhl jeho ekonomiku.
jarvis_5989ee8c498e42ee135e06cf.jpeg Ušetříme 350 milionů týdně. V kampani za brexit to tvrdil Boris Johnson, současný britský ministr zahraničí. Tolik ale Londýn do Bruselu neposílá. Foto: Reuters

Zastánci odchodu z Evropské unie Britům slibovali, že okamžitě po brexitu zamezí volnému příchodu pracovníků z jiných zemí EU, hlavně z těch ve střední a východní Evropě. Zároveň tvrdili, že Velká Británie ušetří miliardy, kterými přispívá do společného evropského rozpočtu. Nyní, více než rok po referendu o brexitu, ale i většina jeho zastánců připouští, že tyto sliby byly nesplnitelné.

Britští politici se stále více shodují, že země se s Evropskou unií musí dohodnout na přechodném období. To znamená, že po britském odchodu z unie, který nejspíš nastane v březnu 2019, se vlastně nic nezmění. Británie by tak i po brexitu "dál umožňovala volný pohyb, platila do evropského rozpočtu, řídila se evropskými zákony a uznávala rozhodnutí evropských soudů. Jen s tím rozdílem, že by, oproti současnosti, ztratila své místo u stolu a svá hlasovací práva v EU," popsal pravděpodobný scénář Mujtaba Rahman, ředitel konzultantské firmy Eurasia Group.

Toto přechodné období by mohlo trvat dva až tři roky. Že brexit nebude sám o sobě znamenat žádnou zásadní změnu, připouštějí i velmi euroskeptičtí členové britského kabinetu, například ministr obchodu Liam Fox. "Na odchod z EU jsme čekali 40 let, tak to ještě dalších 24 měsíců vydržíme," prohlásil Fox.

Londýn stojí o sjednání přechodného období kvůli obavám z dopadů brexitu na britskou ekonomiku. Do data britského odchodu se téměř určitě nepodaří vyjednat konečnou dohodu o volném obchodu mezi Velkou Británií a EU. Pro britské firmy by to znamenalo, že okamžitě ztratí volný přístup na svůj zdaleka nejdůležitější trh. Totéž by postihlo i podniky ze zbylých 27 států unie. Británie je ale na obchodu s Evropskou unií mnohem závislejší, než je tomu naopak.

Londýn by během přechodného období získal stejné postavení jako Norsko. To má přístup na vnitřní evropský trh, ale musí respektovat jeho základní svobody, tedy i umožňovat volný pohyb pracovní síly ze zemí EU. Musí se také řídit nově přijímanými evropskými zákony, i když na jejich podobu nemá vůbec žádný vliv. Norsko také posílá peníze do různých evropských programů. V případě současného rozpočtu EU pro období 2014 až 2021 to je 1,3 miliardy eur, tedy skoro 34 miliard korun.

Velká Británie nedávno prohlásila, že volný pohyb Evropanů do země datem brexitu skončí. To je formálně pravda, ale jestliže Spojené království stojí o přechodné období, bude muset svobodu pohybu umožnit, byť pod jiným názvem. Evropané přijíždějící za prací do Británie se tak nejspíš budou muset na ostrovech nejdříve registrovat.

Země unie jsou o možnosti přechodného období a o podobě vztahů s Londýnem po brexitu ochotné začít jednat až poté, co budou jasné podmínky vzájemného "rozvodu". Požadují například, aby Britové do evropského rozpočtu doplatili to, co už dřív slíbili.

Londýn dlouho odmítal, že by EU dlužil jakoukoliv větší částku. Takové požadavky si mohou země unie "strčit za klobouk", prohlásil nedávno ministr zahraničí Boris Johnson.

Podle zatím nepotvrzených spekulací britských médií ale vláda nabídne, že bude v rámci tříletého přechodného období do evropského rozpočtu ročně platit 10 miliard liber, tedy bezmála 290 miliard korun. Souhlasí s tím prý většina ministrů, Johnson je proti.

Detaily mohou být známy už na konci srpna, kdy bude další schůzka mezi britskými a evropskými vyjednavači.

Ondřej Houska
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Firmy ve světě vyplácejí největší dividendy v historii. Pražská burza patří k nejatraktivnějším v Evropě

Mandátový a imunitní výbor nevěří policistům. O Babišovi a Faltýnkovi rozhodne, co poslancům řekne žalobce

FlixBus tlačí na RegioJet. Jestli v boji podlehneme, přesuneme všechny autobusy do Německa, říká Jančura

Sloupek Martina Malého: Bolševická privatizace slov aneb Jak si komunisti přivlastňovali slova a otáčeli je tak, že se z nich stala karikatura

Apple opouští projekt samořízeného vozu. Podle NY Times se soustředí jen na samotnou technologii

reklama