Švédská prokuratura zastavuje předběžné vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange v případu znásilnění, kterého se údajně dopustil v roce 2010. Australan to v pátek v projevu na balkóně ekvádorského velvyslanectví v Londýně označil za "významné vítězství". Na ambasádě se Assange ukrývá od roku 2012 z obavy, že by ho Švédsko vydalo do USA. Podle londýnské policie mu ale v případě opuštění diplomatické mise nadále hrozí zatčení kvůli pět let starému zatykači. Ekvádorský ministr zahraničí vyzval Británii, aby umožnila Assangeovi bezpečně odejít do jihoamerické země, která mu udělila azyl.

Švédské státní zastupitelství, které se případem údajného znásilnění zabývalo sedm let, v pátek uvedlo, že nebyla naděje na Assangeovo zatčení v dohledné době, a proto evropský zatykač stáhlo. Zdůraznilo přitom, že to neřeší otázku jeho viny či neviny. Prokuratura ale také upozornila, že vyšetřování by mohlo být obnoveno, pokud se Assange vydá do Švédska do roku 2020. Poté bude případ promlčený.

V projevu z balkónu ekvádorského velvyslanectví v Londýně zakladatel WikiLeaks, který obvinění ze znásilnění vždy odmítal, uvedl, že krok švédské prokuratury je důležitým vítězstvím pro něj i pro lidská práva, právní bitva s Británií a Spojenými státy ale bude pokračovat. "Hrozné bezpráví", jehož se prý stal obětí, nemůže zapomenout, ani odpustit. Jeho tým podle něj nyní čeká právní bitva s Británií i Spojenými státy, se kterými chce navázat dialog.

Assange se na ekvádorskou ambasádu uchýlil v obavách, že by ho po vydání do Švédska Stockholm mohl následně předat Spojeným státům; ty chtějí Australana stíhat kvůli činnosti serveru WikiLeaks, který zveřejnil tajné dokumenty pocházející mimo jiné z prostředí americké diplomacie či armády.

Policie v britské metropoli hrozí Australanovi nadále zatčením, přičemž se odvolává na zatykač, který na Assange v roce 2012 vydal magistrátní soud v Londýně.

Ekvádorský ministr zahraničí Guillaume Long vyzval britské úřady, aby umožnily Assangeovi volnou cestu z ambasády, což by mu umožnilo odjet do jihoamerické země, která mu udělila azyl již před pěti lety.

Server WikiLeaks založil Assange v roce 2006. Od té doby portál zveřejnil mimo jiné statisíce utajovaných amerických vojenských zpráv, diplomatických depeší nebo kolem 8000 stran dokumentů o programech výzvědné služby CIA.