Radikální a populistické strany na Západě v poslední době cílí na střední vrstvu. Tu ohrožuje jednak nárůst příjmů nejbohatší skupiny lidí, jednak stagnace či pokles vlastních příjmů. Toho dokázal využít ve volbách například americký prezident Donald Trump. Toto téma je vidět ve volbách v západní Evropě a rezonovat může i v české společnosti při letošních parlamentních volbách. 

Počet domácností se středními příjmy se v posledních desetiletích zvýšil jen v několika zemích západní Evropy, zjistil průzkum americké organizace Pew Research Center. Výzkumníci sledovali, jak se daří střední třídě v jedenácti západoevropských zemích v období od roku 1991 do 2010. Nejrychlejší nárůst příjmů z nich mělo Irsko, které zaznamenalo i největší expanzi střední třídy.

Česko součástí průzkumu nebylo. Podrobnou zprávu o stavu české střední třídy přinesl v poslední době například týdeník Ekonom. Ten mimo jiné napsal, že to, kdo se cítí být součástí střední třídy, nezáleží jen na příjmu, ale i na společenském postavení či kulturních zájmech. Pew Research Center střední třídu definovalo pomocí příjmů a nezohledňovalo společenské a kulturní aspekty.

Podle Pew Research Center se příjmy střední třídy zvýšily ve Francii, v Nizozemsku a ve Velké Británii. Naopak špatně se vedlo Německu, Itálii či Španělsku. Celkově podíl střední třídy klesl v sedmi z jedenácti zkoumaných zemí.

Z větší části je snížení podílu střední třídy způsobené bohatnutím společnosti, čímž se někteří ze střední vrstvy posouvají do vyšších příjmových pater.

Největší část obyvatelstva ve střední třídě má Dánsko a Norsko, v těchto zemích je 80 procent obyvatel v této třídě. Nejnižší procento má naopak Španělsko, velmi malé zastoupení lidí ve střední třídě mají USA, kde se v této vrstvě nachází jen 59 procent lidí. Nejvyšší roční příjem domácností se středním příjmem má Lucembursko, kde si ročně přijdou v přepočtu téměř na 72 tisíc dolarů.

Zda byste patřili do střední třídy například ve Velké Británii či v Německu, si můžete vyzkoušet zde. 

Střední třída má téměř dvojnásobek národního mediánového příjmu 

Průzkum Pew začlenil do střední třídy ty, kteří mají příjem domácností na úrovni dvou třetin až dvojnásobku národního mediánového příjmu domácností, což je reálný průměr domácností, který je většinou nižší než průměrná mzda, jelikož ta je nadhodnocena nejbohatšími v zemi. 

Do průzkumu jsou zároveň započítány jednorázové příjmy ze zaměstnání, úroky a výnosy z dividend, výnosy z pronájmu, ale také například odečtení daně z příjmu a příspěvku na sociální zabezpečení. Odhady příjmů jsou také upraveny na velikost domácností. 

Střední příjmy v zemích západní Evropy a USA jsou v globálním měřítku v nejvyšších patrech, naopak nižší vrstvy z těchto zemí by patřily ke střední vrstvě ve zbytku světa.

Žebříček ovlivnila Maastrichtská smlouva i ekonomická krize

Evropa se ve zkoumaném období musela potýkat s řadou politických i ekonomických výzev. Nejznatelnější byla Maastrichtská smlouva o Evropské unii v roce 1993, která prohloubila společný trh v Evropě a zavedla společnou měnu euro, znovusjednocení Německa nebo ekonomická krize.

Německo je největší ekonomikou v západní Evropě a přední světovou velmocí. Růst HDP však mělo nejnižší mezi jedenácti zkoumanými zeměmi. Analytici důvod mírného růstu střední třídy vidí ve znovusjednocení Německa na začátku 90. let, poté se projevila i ekonomická krize, kdy hospodářský růst většiny zemí byl velmi pomalý. 

Na jednotném evropském trhu se například příliš nedařilo jižním státům, jako je Itálie či Španělsko. Naopak vypořádat se s problémy dobře dokázalo Norsko, Nizozemsko a především Irsko.

Střední třída v Česku za západním světem výrazně zaostává

Pojem střední třída je komplikovaný a poněkud neuchopitelný, protože o tom, kdo do ní patří, nerozhodují podle sociologů jen příjmy. Podílí se na tom i životní styl, kulturní zájmy a celkové postavení ve společnosti.

Zbývá vám ještě 30 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se