reklama

Hollande nezvládl splnit předvolební sliby. Nezaměstnanost zůstala vysoká, ekonomika pokulhává, daří se ale start-upům

  • Francouzský prezident Francois Hollande je v zemi natolik nepopulární, že se rozhodl znovu nekandidovat.
  • Platí za to, že nesplnil své sliby v ekonomice, hlavně pokud jde o vytváření nových pracovních míst.
  • Francie sice nepředvádí výrazný hospodářský růst, ale Paříž a další velkoměsta se stávají významnými centry start-upů.
jarvis_58f7941e498e0baf3087b9a2.jpeg Francois Hollande: Odcházející francouzský prezident, kterému se nepodařilo zlepšit ekonomiku země. Foto: Reuters

Prezident Francois Hollande se příští měsíc rozloučí s Elysejským palácem. Jeho hospodářská bilance je natolik tristní, že se rozhodl neusilovat o opětovné zvolení, na rozdíl od svých četných předchůdců. Nepodařilo se mu splnit hlavní předvolební sliby − zrychlit tempo hospodářského růstu natolik, aby vznikl dostatek pracovních míst, a také ozdravit veřejné finance.

Hollandův nástupce zdědí druhou největší ekonomiku eurozóny, která od poslední finanční krize v roce 2008 sice roste, ale jen pomalým tempem. Jedním z důvodů je vysoké zdanění firemních zisků, které dělá 33,3 procenta, i zdanění práce dosahující 48,1 procenta. To je čtvrtá nejvyšší zátěž v rámci Organizace zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Vysoká míra zdanění zmenšuje firmám prostor pro investice a zhoršuje jejich konkurenční schopnost v mezinárodním srovnání.

Hospodářské vyhlídky

Francouzská ekonomika během dvou uplynulých let pookřála. Její HDP by se letos mohl podle předpovědi Evropské komise zvýšit o 1,4 procenta a příští rok ještě zrychlit. Firmy dosahují lepších ziskových marží, což jim vytváří prostor pro vyšší investice. To by mělo přinést také více pracovních míst a konečně dostat míru nezaměstnanosti pod 10 procent. Předvolební boj se na důvěře francouzských spotřebitelů v budoucí hospodářský vývoj neprojevil. Vážně jí neotřásly ani teroristické útoky, ukazují poslední průzkumy.

Volby očima investorů

Výsledek francouzských prezidentských voleb agentura Reuters hodnotí jako "nejméně předvídatelný za celá předchozí desetiletí". Může pro kapitálové trhy znamenat stejný šok jako brexit nebo nečekané vítězství Donalda Trumpa v USA. Dokud nebude na politické scéně ve Francii jasno, investoři budou vůči ní velice opatrní, míní například Chris Scicluna, šéf ekonomického výzkumu Daiwa Capital Markets.

Slabší růst a dvouciferná míra nezaměstnanosti

Francouzská ekonomika během pětiletého období následujícího po globální finanční krizi (tedy v letech 2008 až 2012) rostla jenom o 0,3 procenta ročně. Sousední Německo přitom předvedlo více než dvojnásobné tempo růstu (0,7 procenta). Francie svojí hospodářskou dynamikou zůstala pozadu nejenom za Německem, ale například i za Velkou Británií.

Hollande před pěti lety zvítězil také díky slibu, že se vypořádá s vysokou nezaměstnaností, která na jaře roku 2012 stoupala. Problém, který má ve Francii zvlášť silný politický náboj, se mu ale zvládnout nepodařilo. Průměrná míra nezaměstnanosti během jeho úřadování zůstala podle statistického úřadu Evropské unie nad deseti procenty a teprve letos by se měla dostat těsně pod dvoucifernou hranici.

Francouzský parlament loni schválil dílčí změny, například snazší propouštění z firem a zavedení finančních pobídek pro nezaměstnané, kteří se rozhodnou pro rekvalifikaci. Trh práce to ale moc neovlivnilo.

Situace na něm je proto nadále špatná. Svědčí o tom nejenom průměrná míra nezaměstnanosti, ale i další údaje. Z celkového počtu nově najatých zaměstnanců dostala loni naprostá většina (přes 86 procent) pracovní smlouvu na dobu určitou, informuje britský list Financial Times. Více než 45 procent nezaměstnaných Francouzů je bez práce déle než jeden rok, nejvíce od roku 2003, kdy se začal tento ukazatel sledovat. Nezaměstnanost mezi mladými lidmi do pětadvaceti let dosahuje 25 procent. Je sice nižší než v Itálii, Španělsku nebo Řecku, ale mnohem vyšší než v Německu (letos v únoru 7,2 procenta).

speciál HN: francie určí osud evropy

Tempo, jímž se zadlužuje francouzský stát, se během Hollandova úřadování zmírnilo. Vláda omezila veřejné výdaje a pomohly jí také vyšší daňové příjmy i klesající úroky. Ke zvládnutí rostoucího veřejného dluhu to ale nestačilo. Ani Hollandův nástupce to nebude mít v tomto ohledu snadné. Už proto, že prostor pro další zvyšování daní je velice omezený.

Francie nadále z veřejných rozpočtů utrácí sumu odpovídající 57 procentům jejího hrubého domácího produktu. To je spolu s Finskem nejvíce v Evropské unii. Stát zůstává důležitým vlastníkem v klíčových sektorech, jakými jsou například zbrojní průmysl, doprava, energetika či telekomunikace.

Francie, bývalá koloniální velmoc, dosud kontroluje četná zámořská území rozesetá skoro po celém světě − včetně Karibiku a Tichomoří. Za hranicemi "metropolitní Francie" žije zhruba 2,8 milionu jejích občanů, z nichž naprostá většina platí eurem.

Mladé Francouze přitahují start-upy

Francie má i přes zmíněné problémy také své přednosti. Je to stále "těžká váha" s vyspělým průmyslem, službami a vysoce výkonným zemědělstvím. Svými historickými památkami, kulturou, gastronomií i pestrou nabídkou zboží přitahuje nejvíce zahraničních turistů na světě.

HOSPODÁŘSKÝ OBRAZ FRANCIE

Paříž není jenom výkladní skříní luxusního zboží, nýbrž i městem, kde vznikají nové firmy zaměřené na inovace. Stala se bez nadsázky jedním ze světových center technologických start-upů. "Mladí Francouzi se odvážně pouštějí do zakládání vlastních firem. Je to velká naděje pro byznys a celou společnost," uvádí v rozhovoru pro německý list Handelsblatt Bernard Charles, šéf společnosti Dassault Systemes. Jednou ze zahraničních firem, které v Paříži vybudovaly svoje výzkumné centrum, je americký General Electric.

Významným inovačním centrem je také jihofrancouzské Toulouse, kde má montážní haly a výzkumná pracoviště Airbus Group. Koncentrací vysokých škol zaujímá druhé místo hned za Paříží. V Toulouse a okolí pracuje 22 tisíc výzkumníků. Region do výzkumu a vývoje investuje kolem pěti miliard eur ročně.

Není proto divu, že přitahuje zahraniční investory. Americká společnost Hyperloop Transportation Technologies miliardáře Elona Muska tam vybudovala své první evropské výzkumné středisko. Německý Siemens do Toulouse loni přemístil výzkumné pracoviště vyvíjející podzemní dráhu bez lidské obsluhy.

Rychle se rozvíjí také Lyon, v minulosti známý především díky svému textilnímu průmyslu. Po něm nastoupil průmysl chemický a výroba léčiv, což vytvořilo předpoklady pro výzkum biotechnologií.

Václav Lavička
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Notino vyráží na zteč: Největší český e-shop s kosmetikou se chystá ovládnout německý trh

Prezidentský kandidát Horáček jede v boji o Hrad naplno, Drahoš náskok těžko dohání. A potřebuje sehnat více peněz

Ukrajinská tajná služba zabavila počítače firmě českého podnikatele Fialy. Společnost prý používala špionážní software

Technologické firmy těží z rozvoje cloudu a mobilní reklamy. Microsoftu, Alphabetu i Amazonu rostl zisk

Sobotka dává Babišovi ultimátum do konce dubna, aby vysvětlil své kauzy. Podle Babiše to je volební kampaň ČSSD

reklama