Turecko podle všeho nemíní plnit část nedávné dohody mezi Evropskou unií, NATO a Ankarou, podle které by měli být uprchlíci zachránění loděmi Severoatlantické aliance vraceni na turecké území. Tvrdí to řecké zdroje, které ohlásily koncem minulého týdne výrazný nárůst uprchlíků a označily to za další druh nátlaku Turecka na EU.

Řecko je tak pod dalším tlakem poté, co po Rakousku i Makedonie začala o víkendu brzdit proud běženců využívajících takzvané balkánské trasy pro cestu do severozápadní Evropy.

Plánované nasazení jednotek NATO proti pašerákům lidí v Egejském moři se podle zpráv z Atén tak komplikuje, uvedla agentura DPA. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga nemá být ovšem úkolem mise zachycovat a odklánět zpět lodě s uprchlíky, jak tvrdila řada evropských politiků, ale sdílet s místními úřady informace, zajistit dohled nad oblastí a přispět tak k přerušení tras převáděčů. Lodě NATO se zatím drží v mezinárodních vodách a nepřibližují se oblasti mezi řeckými ostrovy a Tureckem.

Policejní organizace Evropské unie (Europol) informovala o prvním svém kroku v rámci boje s nelegálním převáděním uprchlíků. V Haagu otevřela nové centrum, které bude pomáhat členským zemím posílit jejich výměnu informací a koordinaci operací v terénu.

Do pašování migrantů do Evropy se podle zpráv Europolu zapojuje více než 40 000 lidí. Loni se Europol zabýval více než 1550 případy této trestné činnosti. Na 90 procent žadatelů o azyl se podle něj dostává do Evropy pomocí zločinecké sítě.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) do Řecka letos připlulo z Turecka už 94 269 uprchlíků. Sousední Makedonií, která leží na balkánské cestě, za stejnou dobu prošlo přes 83 000 migrantů, z nichž jen asi 20 požádalo o azyl v této balkánské zemi.

Makedonie o víkendu přestala pouštět do země uprchlíky z Afghánistánu a podle všeho ani ostatní běžence bez platných dokladů, což se může dotknout mnoha Syřanů a Iráčanů, kteří spadají do skupiny osob s právem na azyl.

První důsledkem byl návrat asi 4000 běženců z makedonsko-řecké hranice zpět do Atén. Dalších 5000 jich u hraniční čáry dál čeká. I regulace příjímání uprchlíků, do které se od pátku pustilo Rakousko, má svoje následky: podle maďarských úřadů prudce stoupl počet migrantů snažících se tajně proniknout přes plot z ostnatého drátu na maďarských hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Během víkendu zadržela policie více než 500 migrantů po jejich vstupu do země.

V Německu, které loni přijalo přes milion běženců, se uprchlická krize stala již celonárodním tématem. Ministr vnitra Thomas de Maizière se rozhorlil proti rozhodnutí Rakouska přijímat jen desítky žadatelů o azyl denně a naopak tisícovky těch, kteří mají namířeno hlavně do Německa, nechat procházet svým územím. Některé země si podle něho nemohou myslet, že "mohou problém řešit tím, že naloží dodatečné břemeno na záda Německa".

Migrace je stále citlivější otázkou i v České republice, která ovšem uprchlíků přijala zatím jen několik desítek. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) bilancoval migrační demonstrace v Praze z první únorové soboty: v hlavním městě zasahovalo 1000 policistů, demonstrantů bylo v součtu až 10 000. Chovanec vyjádřil názor, že manifestace byly zřejmě největší za posledních 20 let.