Turecko v reakci na středeční útok v Ankaře, při němž zahynulo 28 lidí, zpřísní bezpečnostní opatření v celé zemi. Prohlásil to ve středu turecký premiér Ahmet Davutoglu. Premiér zároveň z útoku znovu obvinil syrské kurdské milice YPG, přestože se k němu v pátek přihlásila jiná skupina zvaná Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK). TAK je ale podle premiéra jen "pláštíkem" pro útoky YPG.
Davutoglu rovněž podle agentury Reuters apeloval na Spojené státy jako na spojence ve vojenském paktu NATO, aby považovaly jakýkoli útok na Turecko za útok na sebe samé. Turecko už déle naléhá na Západ, aby se zřekl spolupráce s Kurdy v boji proti terorismu v oblasti.
Spojené státy stojí v čele mezinárodní koalice, která podniká nálety proti pozicím džihádistického hnutí Islámský stát (IS) v Iráku a Sýrii. Jedním ze spojenců, které koalice v boji proti IS podporuje, jsou i milice YPG, jejichž pozice ale Turecko už týden bombarduje.
Skupina TAK v pátek uvedla, že její atentát je odvetou za vojenské operace, které proti kurdské menšině na východě země vede turecká armáda z rozkazu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Erdogan po útoku tvrdil, že za útok jsou odpovědné milice Lidové obranné jednotky (YPG).
Strana demokratické unie (PYD), která je politickou složkou syrských Kurdů, ale oznámila, že její ozbrojené křídlo, tedy YPG, nemá s ankarským útokem nic společného.
Skupina TAK je odnoží PKK usilující o autonomii na jihovýchodě Turecka a podniká už řadu let pumové útoky namířené proti tureckým ozbrojeným složkám. Skupina ve svém prohlášení uvedla, že její akce byla pomstou za zabití nevinných lidí při operaci turecké armády v městě Cizre, obývaném převážně Kurdy.
PKK se od TAK distancuje a říká, že tuto skupinu tvoří její bývalí členové, kteří nesouhlasí s jejími snahami o mírový proces. Ten byl loni přerušen právě poté, co turecká armáda zahájila bojové operace na východě země. Turecké úřady tvrdí, že skupina TAK je pro PKK pouze krytím pro případ, že spáchá útok, při němž zahynou civilisté a který vyvolá rozhořčení obyvatel.
Milice YPG jsou aktivní od roku 2011, kdy v Sýrii vypukla občanská válka. Syrské Kurdy podporuje mezinárodní koalice, kvůli odporu Turecka ale nebyli jejich zástupci pozváni na ženevskou konferenci o řešení krize v Sýrii.
Kurdští separatisté bojují od roku 1984 proti ústřední turecké vládě. Boje, při kterých už zahynulo více než 45 000 lidí, se soustřeďují na jihovýchodě Turecka, obývaném převážně etnickými Kurdy.
