Sám sebe označuje jako technologického skauta. Úkolem Jiřího Navrátila je propojovat přírodovědné výzkumníky s firmami tak, aby vznikaly inovace využitelné v byznysu.

Navrátil se stal začátkem února součástí firmy Direct People. Ta vznikla v roce 2010 jako první inovační agentura na českém trhu. Mezi jejích 30 klientů patří největší tuzemské banky, pojišťovny nebo technologické firmy.

Bývalý vědec Jiří Navrátil se se svými doktoráty z fyzikální chemie a biofyziky zaměřuje na přírodovědné inovace. První výsledky jeho práce by se měly ve společnostech začít uplatňovat do konce tohoto roku. Jeho letošním cílem je vydělat na transferu technologií tři miliony korun. "Pro mě je skutečným cílem to, aby se spolupráce mezi obchodníky a vývojáři rozhýbala a aby se o obchodu s nápady začalo mluvit," říká Navrátil. V současnosti jedná s firmami, které mají o spolupráci s inovátory zájem. V budoucnu ve firmě zbuduje tým lidí, kteří se budou spoluprací vědců s firmami zabývat.

Jiří Navrátil (37)

Pochází z Krnova. Má dva doktoráty – z fyzikální chemie a z biofyziky. Ve společnosti Direct People působí od letošního února. Mezi jeho koníčky patří fotografování bytových interiérů a architektury, rád jezdí na skateboardu.

"Prostředí české vědy je bohaté, vzniká tu spousta skvělých nápadů. Jen je potřeba najít někoho, kdo je zužitkuje," říká Navrátil.

Na českém trhu je jeho pozice prostředníka mezi byznysem a vědou ojedinělá. "Pro firmy je novinkou, že by pro ně mohl vyvíjet někdo zvenku. Zatím s podniky vyjednáváme, zajímáme se o to, jaké mají potřeby a problémy. O inovace mají veliký zájem. Jsou stěžejní pro to, aby společnosti dosáhly konkurenčního náskoku," míní Navrátil.

Výzkumníci podle něj často pracují na projektech, u kterých není jasné, zda budou mít v praxi využití, komu pomohou či zda budou mít tržní potenciál.

"Spousta mých kolegů pracuje na skvělých výzkumech, nikdy jsem ale neviděl, jestli jejich práce našla uplatnění," dodává a radí jim, aby navštívili veletrhy, kde u zástupců firem mohou zjistit, po jakých inovacích je na trhu poptávka. Tak mohou začít spolupracovat s podniky na smysluplných projektech.

Vědci nemohou být obchodníci

Vědci podle Navrátila neumí svou práci prodat. "Na druhou stranu to po nich ale nemůžeme chtít. Často jsou do své práce zcela ponoření. Vykročit z ní a dívat se na svůj projekt zvenku může být nepříjemné," uvažuje a dodává, že vědec by neměl dělat práci obchodníka.

O prodej inovací by se podle něj měli starat obchodníci najatí univerzitami a vědeckými centry. "Mezi inovátorem a obchodníkem by měl fungovat vzájemný respekt. Obchodníci mohou vývojářům přinášet zajímavé výzvy zvenku a vědci zase díky nim mohou reagovat na to, co je potřeba vyvinout," vysvětluje.

Navrátil se před lety vzdal všech svých vědeckých aktivit a opustil akademickou sféru, když přestal vyučovat na brněnském VUT. "Řekl jsem si, že dokud nevystoupím z konformní univerzitní zóny, tak se nic pořádného nestane."

Britské zkušenosti

K obchodu s nápady poprvé přičichl ve Velké Británii, kde působil jako externí technologický skaut v londýnské firmě Imperial Innovations. Za tři roky se podílel na desítkách projektů, snažil se najít a oslovit firmy, které mají o inovace zájem. "Obchod s duševním vlastnictvím mě fascinoval," říká.

Po návratu do Česka si všímal toho, jak vláda v roce 2008 investuje evropské dotace do vzniku vědecko-výzkumných center. Ta musela každý rok odvádět zpět výzkum v hodnotě desítek milionů korun. "V jejich rozpočtech jsem ale kromě výdajů na platy a stroje nenašel rozpočet pro marketing nebo obchodní oddělení. To mě zarazilo," říká Navrátil a dodává, že vědci v Británii jsou zvyklí spoléhat na byznysmeny s potřebnými kontakty, kteří se s potenciálními zákazníky schází.

V roce 2015 Navrátil založil firmu SciTech Visual s cílem poskytovat výzkumu marketingové služby. "Ale i tady mi došlo, že ani kvalitní marketing není recept na to, jak vědu dostat k investorům a začít ji využívat komerčně," říká. Je přesvědčen, že v týmu Direct People bude ve svém úsilí úspěšnější.