reklama

Česko patří mezi nejvíce automatizované země na světě. Záchrana v podobě robotizace ale nepřijde přes noc, říkají podnikatelé

Čtěte více: průmysl | nezaměstnanost | robot
  • České firmy nestíhají vyrábět a chybí jim až 290 tisíc lidí. Na trhu práce ale nejsou.
  • Záchrana v podobě robotizace nepřijde přes noc, shodují se podnikatelé.
  • V Česku je 11 tisíc robotů, země tak patří k nejvíce robotizovaným na světě.
jarvis_59dba8aa498e27acf3670546.jpeg Na brněnském výstavišti včera začal Mezinárodní strojírenský veletrh. Na snímku šéf Veletrhů Brno Jiří Kuliš hovoří na expozici Indie, jež je letos partnerskou zemí. Foto: ČTK

Na průmyslové firmy dopadá nepříznivá matematika. Za eura utržená z vývozu dostávají méně korun než před rokem. Zaměstnancům platí v průměru skoro o osm procent více než loni a odbory se do kolektivních vyjednávání vydaly s požadavkem na ještě vyšší růst. Podle šéfa Českomoravských odborových svazů Josefa Středuly budou chtít osm až deset procent.

"Problém nedostatku lidí může vyřešit robotizace, nicméně nepřijde přes noc," míní Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a člen vedení ArcelorMittal Ostrava.

Průmyslová výroba podle statistiků vzrostla v srpnu meziročně o 5,8 procenta. Jde o jedno z nejvyšších temp v Evropě. Firmy ale přestávají stíhat vyrábět.

Průmyslová výroba roste, ale lidi nejsou

Trh práce se z pohledu zaměstnavatelů dostal na své limity. Existuje 206 tisíc volných míst, nejvíce v historii, ale jen 285 tisíc lidí si práci hledá. České firmy nikdy nestály v takto nevýhodné pozici. Ač je druhé číslo stále vyšší než to první, je třeba počítat s tím, že je mezi uchazeči o práci i řada lidí, které lze zaměstnat obtížně nebo ve skutečnosti ani pracovat nechtějí. Průmysl potřebuje takové, již jsou experty nebo zvládnou práci ve směnách.

Není to jediná starost průmyslu. Silná generace míří do důchodu, ovšem ze škol takto silné ročníky, které by ty odcházející nahradily, nepřicházejí.

"Situace je tragická," řekl na sněmu Svazu průmyslu prezident svazu Jaroslav Hanák. V současné době podle něj firmám chybí dokonce 290 tisíc lidí, tedy ještě více, než uvádějí úřady práce. Podniky kritizují vládu, že více neotvírá český trh cizincům. "Je potřeba přivést ekonomické imigranty ze spřízněných zemí, jako je Ukrajina," požaduje Hanák. Naopak pochválil, že alespoň spolupráce s ministerstvem spravedlnosti funguje a 60 procent vězňů už pracuje. To však nestačí.

Není proto divu, že začínající brněnský strojírenský veletrh dává velký prostor digitalizaci a robotizaci. Tedy dvěma trendům, které mohou pomoci lépe využít stávající zaměstnance a vyřešit jejich nedostatek.

V Česku je aktuálně podle dat Mezinárodní federace pro robotiku jedenáct tisíc robotů, a země tak patří mezi ty nejvíce automatizované na světě. "Očekáváme, že mzdy kvůli nim neklesnou, ořežou se špatně placené nízké pozice a přibude vyšších pozic s vyššími výdělky," předpokládá Rafaj z ArcelorMittalu.

Jedna z firem, která nedávno zavedla do své výroby takzvané spolupracující roboty, je pražská společnost Attl a spol. "Nasadili jsme už tři roboty," popisuje prodejní ředitel Tomáš Attl. "Pracují průměrně 20 hodin denně, šest dnů v týdnu, efektivita výroby se výrazně zvýšila," podotýká. Jeden robot tak teoreticky nahradí tři zaměstnance. Ti se ale podle prodejců robotů o práci bát nemusí.

"Optimisté vidí v robotizaci příležitosti, a dokonce věří, že vytvoří víc pracovních míst, než kolik jich sebere. U předešlých průmyslových revolucí tomu tak vždy bylo," uvádí obchodní ředitel dánské společnosti Universal Robots Pavel Bezucký. Právě tato firma postavila svůj byznysplán na prodeji jednoduchých, kolaborativních robotů schopných spolupráce s lidmi a stala se jejich největším výrobcem na světě. Dodává je i zmíněné firmě Attl a spol.

Podobné stroje nabízí i švýcarský obr ABB. Na brněnském veletrhu jeho kolaborativní robot ukazuje, jak dokáže složit propisku, která je z poměrně drobných dílů. "V Česku už je těchto takzvaných kobotů asi dvacet. Jeden stojí 40 tisíc eur," říká obchodní manažer ABB Jan Tluchoř.

Firmy mají o tato řešení takový zájem, že se jejich poskytovatelé prakticky nemusí prezentovat. "Už se ani sami nenabízíme. Nestačíme plnit objednávky. Mám pocit, že firmy všechny projekty, které měly posledních dvacet let v šuplíku, díky nynější dobré ekonomické situaci vytáhly a investují," dodává Jakub Unucka, ředitel společnosti Gaben, která v Brně představila robotickou balicí linku.

S přispěním Petra Lukáče a Michala Šenka

Roman Šitner
Přeposlat
Diskuse
reklama

Nových bytů na prodej je v Praze nejméně od roku 2009. Poptávka je pořád vyšší, i když výstavba neklesá

Centrální banka vyslala bankám jasný signál: Nemusí být vždy dobře jako dnes, chystejte se i na horší časy

Nejvíce státních dotací z potravinářských firem dostává Agrofert, letos si jeho firmy přijdou na 100 milionů

O2 mění generálního ředitele. V čele společnosti stane Jindřich Fremuth, dosavadní šéf komerční divize

Druhého kola účtenkové loterie se zúčastnilo téměř půl milionu lidí. Nejaktivnější hráč zaregistroval přes tisíc účtenek

reklama