reklama

Česko je navenek ještě rovnostářštější

Čtěte více: mzdy | statistika | ČNB | koruna
  • Průměrná mzda v Česku je stále pod třiceti tisíci.
  • Roste ale vytrvale. Nejvíc si polepšili ti s nejmenšími příjmy.
  • Znamená to, že se nerovnost snižuje?
Luděk Vainert. Luděk Vainert. Foto: HN - Libor Fojtík

Když statistická data nedostojí očekávání, nemusí to být hned špatná zpráva. Je klidně možné, že experti své předpovědi nastavili trochu moc optimisticky nebo "jen" nezapočetli všechny okolnosti ovlivňující období, kterého se statistika týká. To platí i pro poslední údaj o výši mezd. Rostou, ale tempo není tak vysoké, jak se čekalo. Není dokonce ani takové jako na jaře. Je fakt, že průměrná mzda prorazí (i díky štědrým vánočním odměnám) třicetitisícovou hranici až toto čtvrtletí, důvodem k obavám? Část trhu si tak nové údaje vyložila a koruna ihned oslabila.

Kurz české měny teď nemá jasný směr. I když většina trhu čeká dlouhodobé posilování, krátkodobý a střednědobý výhled ovlivňuje vedle už dosažených − a nemalých − zisků vůči euru i to, jak rychle se ČNB odhodlá k dalšímu zvýšení sazeb. Když mzdy nemíří nahoru tak rychle, jak předpovídá prognóza, měl by to být důvod, aby radní přehodnotili své poslední jestřábí výroky a se zdražováním peněz ještě počkali. Minimálně předvánoční "hike" je ohrožen, mysleli si ti, kdo korunu včera dopoledne prodávali a srazili ji o pět haléřů na euro, což na dnešní dobu není malý posun.

Do hlav centrálních bankéřů nikdo nevidí. Ovšem z toho, jaké postoje část ze sedmičlenné rady v posledních týdnech deklarovala, lze odhadnout, že jeden výkyv odhodlání zvýšit sazby těžko zvrátí. Už proto, že i růst 6,8 procenta (z něhož však hodně ukousne inflace) je velmi dobrý výsledek, který bledne jen ve srovnání s minulým čtvrtletím. Když hledáme další období, kdy se v Česku přidávalo tak rychle jako nyní, musíme hodně daleko do minulosti, až do let před velkou recesí. Přitom letní měsíce měly několik zvláštností, které platům nepřály. Vedle celozávodních dovolených se mohlo projevit i to, že státní svátky vyšly bez výjimky na pracovní dny, navíc od víkendu oddělené malou mezerou, která si přímo říkala o vyplnění volnem. Na zprůměrovaných výplatních páskách je vidět i to, že pracuje o dvě procenta víc lidí než loni. Nezřídka jde o lidi, kteří byli bez práce roky, a tomu odpovídá jejich současný výdělek.

Ještě víc je ale patrný vliv změn zaváděných státem. Už několikáté zvýšení minimální mzdy pomohlo těm odvětvím, kde se − alespoň na papíře − vydělává nejméně. K tomu je stále nutné připočítat vliv EET, která "zviditelnila" část příjmů především v pohostinství. Výsledkem je, že nerovnost mezi zaměstnanci klesá. Ve statistikách. Peníze, které se v nich nyní započítávají, ale samozřejmě končily v kapsách zaměstnanců i dříve.

Luděk Vainert
Přeposlat
Diskuse
reklama

Téma lithium otevřela dezinformační média, na sociálních sítích s ním bodovali Babiš a Okamura. Po volbách utichlo

Chicagská burza zahájila obchodování s termínovanými kontrakty na bitcoin. Během prvních minut se cena vyšplhala nad 16 tisíc dolarů

Kariérní řád půjde oživit jen těžko, učitele by měli hodnotit spíše ředitelé škol, řekl Zemanovi kandidát na ministra školství Plaga

Unikátní volební model Univerzity Karlovy: Prezidentskou volbu vyhraje na 90 procent Zeman, nebo Drahoš

Světový prodej zbraní loni vzrostl. Kvůli mezinárodnímu napětí státy poprvé od roku 2010 přestávají šetřit na obraně

reklama