reklama

Jaderné zbraně jsou zpět. I v Japonsku

Čtěte více: jaderná zbraň | Japonsko | zbrojení | Evropa
  • Jak se proměňuje geopolitická situace ve světě, je třeba se o roli jaderných zbraní, které už 70 let fungují hlavně k odstrašení protivníka, znovu začít bavit.
  • Japonci, historicky první jaderné oběti a nyní i jedni z prvních na mušce případných Kimových raket, si pohrávají s myšlenkou, že by měli mít útočné zbraně.
  • Evropu znepokojuje představa, že by USA stáhly svoji jadernou ochranu.
Šéf zahraniční rubriky Martin Ehl. Šéf zahraniční rubriky Martin Ehl. Foto: HN - Libor Fojtík

Začátkem srpna si svět od roku 1945 pravidelně připomíná výročí prvního a zatím i posledního bojového použití jaderných bomb v Hirošimě a Nagasaki. Letos toto přemítání o největším nebezpečí, které si člověk sám na sebe stvořil, zpestřili veřejnou výměnou názorů o tom, kdo na koho a jak udeří, americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Možná to právě ve dnech onoho výročí může vypadat jakou rouhání, ale vzhledem k tomu, jak dramaticky se proměňuje geopolitická situace ve světě, je třeba se o roli jaderných zbraní, které už 70 let fungují hlavně jako odstrašení protivníka, znovu začít bavit.

Kim a jeho atomové dítě: Zatím vše zůstává v rovině rétorických šarvátek, ale co když zaútočí

Japonci, historicky první jaderné oběti a nyní i jedni z prvních na mušce případných Kimových raket, si stále silněji pohrávají s myšlenkou, že by jejich země měla mít útočné zbraně. Zatím jim to zapovídá ústava, nadiktovaná po roce 1945 Američany. Jejich ochranný deštník nad Japonskem se s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu ale povážlivě zakýval.

Japonci čas od času myšlenku na jaderné zbraně opráší, jako třeba nyní bývalý ministr obrany Šigeru Išiba. Podle něho je země díky jaderným elektrárnám virtuální jadernou mocností, která by jaderné zbraně mohla vyrobit poměrně rychle. Stačí jen mít politickou vůli. Išibu přitom nedávný průzkum favorizoval na post premiéra místo Šinzóa Abeho.

Z jiného úhlu se − a také kvůli Trumpovi − na jaderné zbraně začali dívat Evropané. A podobně jako v Japonsku je to zatím jen opatrné našlapování. Jen málokdo z evropských stratégů se odváží pomyslet na to, co by se dělo, kdyby USA stáhly svoji jadernou ochranu Evropy. Byly by Francie a Velká Británie, obě skuhrající nad vysokými vojenskými výdaji, ochotny společně tento deštník Evropě poskytnout? Jak by toho asi využilo Rusko?

Bundestag si už nechal zpracovat studii, zda by podle německých zákonů bylo legální financovat takový jaderný deštník a zda by na německém území bylo možné tyto zbraně případně umístit.

I Barack Obama začal svoje první období ve funkci snahou snížit počet jaderných zbraní ve světě. Kdo si ale dnes pamatuje jeho projev na toto téma v Praze v roce 2009? Místo toho se Trump chlubí třicetiletým programem na obnovu amerických jaderných sil ve výši jednoho bilionu dolarů − který podepsal před svým odchodem právě Barack Obama.

Ať se nám to líbí, či nikoliv, jaderné zbraně po desetiletích v pozadí znovu hrají ve světové politice důležitou roli.

Martin Ehl
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Inkluze pomáhá i nadaným dětem. Nemusí čekat na pedagogicko-psychologickou poradnu, učitelé je odhalí díky testům

Americké trhy mají za sebou rekordní sérii. Finančníci očekávají "soudný den"

Desítky politických stran porušují zákon, odhalil nový úřad. Nedodávají například informace k transparentním účtům

Musíme najít způsob, jak se s umělou inteligencí spojit, říká její vývojář Marek Rosa

Drahoš se stal třetím oficiálním kandidátem na prezidenta, nasbíral již více než 78 tisíc podpisů

reklama