reklama

Jaderné zbraně jsou zpět. I v Japonsku

Čtěte více: jaderná zbraň | Japonsko | zbrojení | Evropa
  • Jak se proměňuje geopolitická situace ve světě, je třeba se o roli jaderných zbraní, které už 70 let fungují hlavně k odstrašení protivníka, znovu začít bavit.
  • Japonci, historicky první jaderné oběti a nyní i jedni z prvních na mušce případných Kimových raket, si pohrávají s myšlenkou, že by měli mít útočné zbraně.
  • Evropu znepokojuje představa, že by USA stáhly svoji jadernou ochranu.
Šéf zahraniční rubriky Martin Ehl. Šéf zahraniční rubriky Martin Ehl. Foto: HN - Libor Fojtík

Začátkem srpna si svět od roku 1945 pravidelně připomíná výročí prvního a zatím i posledního bojového použití jaderných bomb v Hirošimě a Nagasaki. Letos toto přemítání o největším nebezpečí, které si člověk sám na sebe stvořil, zpestřili veřejnou výměnou názorů o tom, kdo na koho a jak udeří, americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Možná to právě ve dnech onoho výročí může vypadat jakou rouhání, ale vzhledem k tomu, jak dramaticky se proměňuje geopolitická situace ve světě, je třeba se o roli jaderných zbraní, které už 70 let fungují hlavně jako odstrašení protivníka, znovu začít bavit.

Kim a jeho atomové dítě: Zatím vše zůstává v rovině rétorických šarvátek, ale co když zaútočí

Japonci, historicky první jaderné oběti a nyní i jedni z prvních na mušce případných Kimových raket, si stále silněji pohrávají s myšlenkou, že by jejich země měla mít útočné zbraně. Zatím jim to zapovídá ústava, nadiktovaná po roce 1945 Američany. Jejich ochranný deštník nad Japonskem se s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu ale povážlivě zakýval.

Japonci čas od času myšlenku na jaderné zbraně opráší, jako třeba nyní bývalý ministr obrany Šigeru Išiba. Podle něho je země díky jaderným elektrárnám virtuální jadernou mocností, která by jaderné zbraně mohla vyrobit poměrně rychle. Stačí jen mít politickou vůli. Išibu přitom nedávný průzkum favorizoval na post premiéra místo Šinzóa Abeho.

Z jiného úhlu se − a také kvůli Trumpovi − na jaderné zbraně začali dívat Evropané. A podobně jako v Japonsku je to zatím jen opatrné našlapování. Jen málokdo z evropských stratégů se odváží pomyslet na to, co by se dělo, kdyby USA stáhly svoji jadernou ochranu Evropy. Byly by Francie a Velká Británie, obě skuhrající nad vysokými vojenskými výdaji, ochotny společně tento deštník Evropě poskytnout? Jak by toho asi využilo Rusko?

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé.

Děkujeme za vaši přízeň.

Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá.
Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.

Předplatit

Martin Ehl
Přeposlat
Diskuse

Vesnické ANO a NE Babišovi. Čím žijí obce, kde má politické hnutí rekordně vysokou a naopak nízkou podporu?

Jistě, pane premiére: Měli jsme stisknout "jaderný knoflík" a EET úplně zrušit, říká pět soudců Ústavního soudu

Český start-up zvyšuje rychlost strojů díky novým povrchovým materiálům. Povlaky tenčí než vlas nanáší atom po atomu

Velké akvizice v USA ožily až v druhé polovině roku. Jen od listopadu přibyly tři obří transakce za více než čtvrt bilionu dolarů

Miloš Zeman outsourcoval financování svého znovuzvolení na síť Martina Nejedlého a Strany práv občanů. Mediální magnát Michal Voráček podporu Zemana popírá

reklama