reklama

Koalice KDU-STAN: z risku je hazard

Čtěte více: volby | koalice | STAN | preference | KDU-ČSL
  • Důvod pro vznik formální koalice byl jeden jediný: ambice Starostů.
  • Na ješitnost ale není vhodná doba, formu spolupráce by KDU a Starostové měli přehodnotit.
  • Je lepší, když budou po volbách s 9,9 procenta ve sněmovně než se stejným ziskem mimo.
Komentátor HN Petr Honzejk. Komentátor HN Petr Honzejk. Foto: HN - Matej Slávik

Koncem března tento list napsal, že koalici lidovců a Starostů bude možné vzít vážně až v momentu, kdy budou vytištěny volební lístky. Skepse se začíná potvrzovat. Jeden průzkum za druhým ukazuje, že koalice nemusí překonat deset procent hlasů, což by znamenalo, že zůstane před bránou poslanecké sněmovny, a nervozita aktérů logicky roste. Oficiálně zatím nevíme nic, ale informace unikající z interních jednání naznačují, že stále víc lidovců by nejraději z koaliční dohody vycouvalo. A revizi projektu by zřejmě, vzdor dosavadním oficiálním proklamacím, neodmítlo ani vedení Starostů. Jak utrousil už na sjezdu KDU jeden z členů vedení STAN: "Když to bude vypadat divně, v červenci si na to sedneme." Je červenec. Divně to vypadá. Inu, vskutku nejvyšší čas si "na to sednout".

Když koalice vznikala, říkali Pavel Bělobrádek s Petrem Gazdíkem: Míříme vysoko, chceme být třetí sílou v české politice. Naprosto v pořádku, sympatické. Ale nyní se znovu vynořuje otázka: Proč k tomu potřebují koalici? Proč nemohou jednoduše jít společně, spolupracovat, a to bez toho, aby balancovali na okraji propasti? Voličům je přece úplně jedno, jakou formu spolupráce má. Je v pořádku klást si velké cíle, ale těžko se chápe, proč si na cestu k jejich dosažení dobrovolně instalovat překážky, které mohou být fatálního rázu.

"Ona ještě koalice existuje?" ptá se Babiš

Důvod pro vznik formální koalice byl jeden jediný: ambice Starostů. Ti jinou formu spolupráce než otevřenou koalici (případně volební stranu, což bylo ale od začátku nerealizovatelné) odmítali. Měli sebevědomí, vyplývající z výsledku krajských voleb v roce 2016, ve kterých získali spolu s dalšími subjekty přes deset procent hlasů. Domnívali se, že úspěch lze přetavit v celostátní, dokonce uvažovali o samostatné kandidatuře do sněmovny. Jejich sebevědomí podpořily i prosincové výzkumy, které jim přisuzovaly celostátně bezmála pět procent. Jenže to byl jen momentální výkyv, haló efekt, ve kterém ještě doznívaly krajské volby. Starostům se ale rozšířily zorničky a začali se považovat za těžkou politickou váhu, kterou při vší úctě na celostátní úrovni nejsou. Načež dotlačili lidovce, kterým se už nechtělo být tím "šestiprocentním poštěkávajícím ratlíkem", jak to formuloval Pavel Bělobrádek, do obsahem velmi sympatického, ale formou krajně riskantního podniku.

A řekněme natvrdo, že jestli byl koaliční projekt v březnu risk, nyní už je to hazard. Součet preferencí se stále pohybuje u různých agentur mezi 8,5 a 10,5 procenta. Koalice může spoléhat pouze na to, že jedna a jedna bude nakonec víc než dvě, tedy že osloví i jiné než kmenové voliče, coby důvěryhodná, nebabišovská, nesocialistická alternativa. Mohlo by to fungovat, kdyby se ke koalici přiklonili liberální voliči z měst. Jenže v boji o tuhle skupinu je pořádná tlačenice: piráti, zelení a hlavně TOP 09. Posledně jmenovaná partaj je zřejmě klíčová. Když koalice vznikala, zdálo se, že topka spadne pod pět procent a koalice shrábne její elektorát. Jenže Kalousek vybral zatáčku smrti a drandí do sněmovny tlačen přesně těmi voliči, kteří koalici KDU-STAN chybějí. Až dvacetiprocentní potenciál, o kterém mluví Bělobrádek, tady možná stále je, ale ruku na srdce: kdyby se sečetly potenciály úplně všech stran, dostali bychom se zhruba na úroveň dvou set procent hlasů, takže tyto úvahy patří spíše do žánru politické fantastiky. Ne, nevypadá to dobře.

Architektům koalice se dá rozumět, proč se změnou projektu váhají: nechtějí být za kašpary. O koalici se mluvilo dlouho, schválily ji orgány obou uskupení, Bělobrádek si ji nechal potvrdit sjezdem (pro bylo 85 procent delegátů). Je tady logo, jsou natočené klipy, určeni krajští lídři. Když nyní lidovci vycouvají, riskují posměch typu "to vás ta odvaha rychle přešla". Ale posměch by se ozýval primárně od politických insiderů − a to sice bolí, ale volby to neprohrává. Samotní voliči fakt, že tady nějaká koalice KDU-STAN vůbec je, vlastně zatím ani pořádně nezaznamenali. Když se STEM zeptal otevřenou otázkou respondentů, koho budou volit, jmenovalo koalici KDU-STAN 0,9 procenta z nich. Víc lidí chtělo volit i už neexistující koalici STAN − TOP 09, což dobře ilustruje reálné povědomí voličů o dění v politice. Pokud by se forma spolupráce změnila na "s podporou", dalo by se celkem v klidu pokračovat dál v uchystané kampani. Se stejným logem, stejnými klipy, stejnými kandidátkami. A, jak říká Miloš Zeman, s perspektivou win-win, nikoli lose-lose.

Důkladnou úvahu o formě spolupráce lze lidovcům i Starostům silně doporučit. Na ješitnost není doba. Pokud chcete vyhrát válku, máte se starat o to, jak vyhrát válku, ne o to, jaké kdo má frčky. Česká demokracie potřebuje silnou nebabišovskou formaci. A lépe když taková formace bude například s 9,9 procenta ve sněmovně než se stejným ziskem, slušně řečeno, v háji.

Petr Honzejk
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Bude po volbách někdo spolupracovat s Okamurou? Místopředseda hnutí ANO Brabec to nevylučuje

O2 se může dál jmenovat O2. Firma kontrolovaná PPF zaplatí španělské Telefónice za užívání obchodní známky téměř miliardu korun

Rusko vyhostí část amerických diplomatů a zavře jejich rekreační objekty. Reaguje na návrh nových sankcí

Sociální sítě Miloše Čermáka: Návod na použití vlastního života neexistuje. Ale někteří lidé ho mají

Češi za loňský rok prosázeli rekordních 196 miliard korun, nejvíce peněz skončilo v automatech

reklama