Zřejmě se nechala zlákat velkou podporou své strany, které jí přisuzovaly předvolební průzkumy. Zdálo se, že volby opravdu budou jen potvrzením vlády Konzervativním strany a dají ji silný mandát pro vyjednávání o odchodu Británie z Evropské unie. Brexit se tak stal jedním z hlavních témat volebního klání.

Průběh předvolební kampaně ale takto jednoduché řešení nenabídl. Podpora konzervativců i oblíbenosti samotné premiérky postupně klesala, zatímco jejich hlavní oponent – labouristé – nabývali na síle. Důvodů je několik. Prvním je značné podcenění přípravy kampaně, která se projevila např. změnami v již vydaném volebním programu. Dále Theresa Mayová nedokázala přesvědčivě vysvětlit jednotlivé body svého programu. Tyto nedostatky byly umocněny jejím rozhodnutím neúčastnit se předvolebních debat s ostatními lídry politických stran. Rovněž její forma útoků na předsedu Labouristické strany nebyla příliš důstojná britské premiérky.

Konzervativivní strana tak nabídla šanci svému největšímu rivalovi. A labouristé ji dokázali velmi dobře využít.

Jejich předseda dokázal dobře vysvětlovat silně levicové zaměření labouristického programu a neváhal využít i populistické rétoriky. Vystupoval konzistentně a dokázal se vyvarovat přímých útoků na premiérku.

Volby byly silně ovlivněny teroristickými útoky v Manchesteru a v Londýně. Přestože v bezprostřední reakci na ně dokázala Theresa Mayová vystupovat jako silný lídr s jasnou vizí, nedokázala tento potenciál zúročit v následných krocích.

Pohodlný náskok konzervativců z počátku kampaně zmizel.

I když se předvolební průzkumy se liší v míře podpory pro obě hlavní strany, lze spíše očekávat vítězství Konzervativní strany. Zda se jí ale podaří navýšit předpokládané zastoupení v Dolní sněmovně, zůstává otázkou.

Labouristé tak pravděpodobně zasednou do opozičních lavic. Napovídá tomu nejenom jejich podpora v Anglii, ale také ve Skotsku, kde před několika lety ztratili své dominantní postavení a nyní bojují o druhé místo s konzervativci. Právě jejich většinové postavení v této části Británie bylo v minulosti často rozhodujícím faktorem pro získání většiny ve Westminsteru.

Nyní mají hlavní slovo voliči. Ti rozhodnou, kdo jim bude vládnout a za jakých podmínek Británie vystoupí z Evropské unie.