Nejlepší rozpočet v celé historii samostatného Česka, tak prezentuje výsledek hospodaření státu za minulý rok ministr financí Andrej Babiš. Místo naplánovaného zatnutí sedmdesátimiliardové "sekyry" končí státní kasa v plusu. Máme tu tedy ministra financí, který dokázal, co nikdo před ním: poprvé reálně z roku na rok snížit zadlužení státu. 

Co k tomu vedlo? Je to tím, že Babiš na rozdíl od všech svých předchůdců "umí vybírat daně"? Nebo má jen štěstí, že ministerstvu financí šéfuje v době růstu? Odpověď bychom si neměli tvořit apriorně podle politických preferencí, ale výhradně podle faktů. Na jaké klíčové oblasti se vyplatí zaměřit pozornost?

1. DPH, DPH a znovu DPH. Není nic důležitějšího

Výběr pro rozpočet nejdůležitější daně vzrostl. Nenechte se však ohromit prostými čísly, důležité je meziroční srovnání. Růst v řádu nízkých jednotek procent, jaký dosud mohlo ministerstvo financí v každém z letošních měsíců vykázat, ale moc k chlubení není. Není totiž důkazem, že se skutečně daří daň lépe vybírat a potírat miliardové podvody, ony Babišem často zmiňované "karusely". 

Proč? DPH platí občané každým nákupem. Růst vybrané částky by tak měl v době, kdy se zásadně nemění sazby ani požadavky finanční správy na plátce, odpovídat tempu, jakým rostou útraty zákazníků v českých obchodech. A to se zatím v žádném z měsíců nestalo. Pokud vánoční nákupy (a v prosinci zavedená EET) nečekaně nepřinesou naprostý zvrat, pak to znamená, že přes všechny nové nástroje jako kontrolní hlášení, přes optimistická očekávání, že EET začne k přiznávání tržeb, a tedy i k odvodům DPH motivovat už předtím, než začne platit, stát nejdůležitější daň vybírá hůř než v minulosti.

Pro objektivní obraz je třeba sledovat položku celkový výnos DPH. K 1. lednu 2016 došlo ke změně způsobu, jakým se DPH rozděluje, a do státního rozpočtu putuje menší podíl než v minulosti. Nemusíme se ale bát, že by tento fakt Babiš větou o tom, že "krajům posílá z daní více", někdy ještě nepřipomenul.

Ke konci listopadu byl ovšem celkový balík vybrané DPH proti stejnému období roku 2015 vyšší ani ne o čtyři procenta. Útraty v obchodech přitom rostly víc. Je třeba ptát se proč.

2. Spotřební daně. Rozpočtu pomáhají kuřáci a motoristé

Levná ropa je pro ekonomiku i státní rozpočet manou nebeskou. Pohonné hmoty byly díky situaci na světovém trhu výrazně levnější než v letech minulých. Pro motoristu je velký rozdíl, zda za litr benzinu zaplatí 36 korun, nebo 29. Učebnicová poučka o dopadu ceny na poptávku se projeví jak tím, že lidi víc jezdí, tak třeba i tím, že – a data z dálnic tomu nasvědčují – tam, kde to jde, jezdí rychleji. Propálený benzin tolik nebolí. V době rostoucí ekonomiky a platů zvlášť.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se