Úterý pro mne bylo rychle vyřešenou věcí, ale středeční návštěva pana Ovčáčka v České televizi mne vrátila do reality. Anglicky pěstěný melodický hlas pana mluvčího, kterým drmolil jako o závod nesnesitelně hloupá neoddiskutovatelná tvrzení o událostech na Albertově, mne vrátil k záznamu projevu pana Zemana. V tu chvíli jsem zalitoval, že jej není možnost shlédnout skutečně celý, tedy i s předřečníky a s děním po projevu. Stačilo mi to ale, abych zaznamenal, že minutě ticha dal pan Zeman jen dvacet dvě sekundy. Protože to nebylo připraveno, nikdo z usměvavého doprovodu takovou věc nehlídal a neřídil. Trapné! Nejsme jako oni! 

Zajímavý chaos na pódiu však pokračoval. Řečník ve svém projevu těžce artikuloval suchými rty kuřáka a diabetika a tak použil pitoreskní výrazy: Řekl testo namísto těsto, přičemž jsem si musel záznam pustit několikrát, abych si byl jist, že neslyším název jednoho řetězce hyparmarketů. Nebo nás pan řečník chtěl na závěr vyznat namísto vyzvat. A bylo toho víc... Nakonec pan Zeman bloudil po pódiu a nechtěl od ceremoniáře kytku, která zjevně patřila jen jedné ženě na pódiu. Chaos ústavního činitele v přenosu České televize! 

Přes to všechno mi připadne důležité odmítat vulgarismy, urážky a zbytečné vyhrožování na adresu pana Zemana, Ovčáčka a dalších. Nijak mi nevadí veselá satira a vtipný humor. Ale první věcí, kterou zásadně nepotřebujeme, je přetlačená a temná agrese. Těžce dýchající řečník z pódia protáhl v úterý své plíce jen tehdy, když se hrubě a vztekle opřel do médií nebo dobře živených a zdravých mladých mužů; tedy jen tam, kde se podrážděně hněval. Takový styl je pro nás nepoužitelný. Taková jedovatá agrese zabíjí. Hněvem nic dobrého nezplodíme. Nejsme přece jako oni! 

Ceremoniář pravděpodobně nemá situaci ve svých rukou, ač je to u tradičně připraveného pana Forejta překvapivé. Hlupáctví, které prosáklo projevem, povrchní znalost skutečností jako základ hlásaných tvrzení, divná skladba lidí na pódiu - včetně senátora Doubravy, migranta od KSČM k Severočechům, který se tlačil do záběru; nerespektování zákonů České republiky, jmenovitě Listiny práv a svobod z Ústavy, dokonce povrchní znalost hymny, v níž není jisté, jak je to s tou vodou zda šumí či hučí. Nakonec ve zpěvu pana poslance a pódiových zpěváků voda humí. Strašná ostuda. Takový amatérismus se u nás nesmí opakovat. Pamatujme, nejsme jako oni!

V neděli půjdou studenti na Albertov. Nepůjdu s nimi, budu ve službě. Jen se modlím, aby byl zástup důstojný a slušný. Aby se najatí agenti nechytali, když by chtěli dav vydráždit k něčemu, co by nahrálo na smeč organizátorům toho úterního jarmarku. Navíc, modlím se aby nám čínsky orazítkované dolary nezavřely ústa. Nejhorší by bylo, kdybychom si zvykli, že budeme zemí, v níž běžně zítra vlastně znamená včera a minuta má přibližně dvacet dvě sekundy. Pamatujte: Nejsme jako oni!