Německá ekonomika na začátku roku zpomalila a mezikvartálně vzrostla pouze o 0,3% mezikvartálně a o 1 % meziročně.

I když jde na první pohled o zklamání (náš odhad 0,5% q/q), pozitivním znakem německého růstu je jeho struktura. Německo na začátku roku 2015 podle předběžných údajů těžilo především z rostoucích útrat domácností.  Těm hraje do not velice příznivá situace na trhu práce a levná ropa. Pozitivně se na dynamice HDP podepsaly také investice (těží krom jiného ze slabého eura) a spotřeba vlády.  Naopak koulí na noze byl zahraniční obchod. Vývozy sice rostly, ale výrazně pomaleji než dovozy. Právě rychle rostoucí dovozy jsou logickým důsledkem rychlých útrat německých domácností. 

Tato struktura německého růstu není vůbec špatná pro německé sousedy v EU včetně Česka. Rostoucí útraty Němců částečně kompenzují  slabší domácí poptávku v řadě jižních zemí eurozóny. Francie i Španělsko krom jiného i díky tomu na začátku roku na rozdíl od Německa naopak hlásí akceleraci hospodářského růstu.

A růst útrat německých domácností hraje do not i Česku. Do Německa putuje více jak třetina českých vývozů (nejvyšší podíl ve střední a východní Evropě) a valná většina na německém trhu skutečně končí (tj. nejde dál ve formě re-exportů). I proto má české HDP velice těsnou vazbu na německé. Vazba je nejtěsnější především s průmyslovými regiony jako je Severní Porýní-Vestfálsko  a současně s některými regiony bývalého Východního Německa, jako např. Braniborsko (jak ukazuje graf odhadnutých regresí níže).

Pro tento rok počítám proto přes pomalejší start v Německu s poměrně svižným růstem o 1,5%. Česko by v závěsu mohlo zrychlit na 2,5%.

*Lineární regrese založená na ročních růstech HDP. Vyšší sklon lineární regrese indikuje vyšší citlivost českého HDP na změny v dynamice HDP dané spolkové země. Tmavší sloupec ukazuje na vyšší koeficient determinace R2 - lepší vysvětlovací schopnost odhadnutého lineárního modelu.