V zásadě to byla jen otázka času, kdy se něco takového stane. V noci na dnešek dopadly rakety z amerických a dalších spojeneckých letadel a lodí na stovky cílů v Sýrii. Obama tak překročil červenou linii, kterou si dal před několika lety: zaútočit v Sýrii, pokud vláda proti vlastním obyvatelům použije chemické zbraně. Tehdy se to nestalo a v syrské občanské válce vyrostlo jiné monstrum než režim Bašára Asada.

Oficiálně je Damašek proti útokům na vlastním území, ale je nepochybné, ze útok Američanů a jejich spojenců uvítá. Boj proti islamistům, kteří z globálního hlediska představují větší nebezpečí než Asadův režim, odvede pozornost od samotného vnitrosyrského souboje.

Zásadní úder proti Islámskému státu byl zapotřebí. Jenže jak už se Američané přesvědčili v posledních letech několikrát, tak po hlasitém A je třeba říci také rozhodné B. George Bush mladší neměl pro útok na Irák plán, co dělat po pádu režimu Saddáma Husajna. A nechal rozpustit místní armádu, což se ukázalo jako fatální chyba.

Barack Obama nemá pro jistotu na útok proti islamistům pozemní armádu žádnou. Sen o vycvičení syrských povstalců bude ještě dlouho jen snem a sami Kurdové jako nejefektivnější bojová síla v oblasti mnoho nezmohou.

Ze všeho nejvíce tak útoky v Sýrii připomínají Kosovo v roce 1999 nebo Afghánistán v roce 2001. Pod tlakem okolností je třeba jednat rychle a plány dopracovat za pochodu. Obama má tak jako každý z amerických prezidentů posledního čtvrtstoletí svoji válku, kterou musí vést, ale začal ji za pro sebe ne příliš výhodných okolností.