Česká vláda podle agentury Reuters nepodpoří společný nákup plynu pro celou Evropskou unii, jak to navrhuje ve svém projektu energetické unie polský premiér Donald Tusk. I když jde zatím o materiál pracovní, jde o jasné vyjádření názoru: Česko si prostě na rozdíl od jiných zemí ve střední Evropě udělalo po předchozích plynových krizích domácí úkoly a není závislé na dodávkách ruského plynu přes Ukrajinu.
Ruský plyn Češi pořád nakupují nejvíce, ale už jen možnost, kterou jim skýtá plynovod Gazela napojený na Německo, umožňuje mnohem lepší vyjednávací pozici než situace Polska, Slovenska či Maďarska. Český státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza na zprávu Reuters a moji poznámku o tom, zda Poláci mohou počítat s českou podporu svého návrhu energetické unie, na Twitteru reagoval tak, že český plyn je kupován soukromými firmami, takže musíme zajistit pozitivní dopady pro náš trh a pro schopnost EU nakupovat plyn (kdekoli).
Jinými slovy, Češi zastávají dlouhodobě tezi, kterou teď ostatní dohánějí svými činy: že už jen existence dostatečné plynové infrastruktury umožňuje s ruskými a dalšími dodavateli vyjednávat slušné ceny a vytvářet zásoby a náhradní propojení pro případ jakýchkoli výpadků. O tom ostatně mluvil dnes v Rumunsku i americký viceprezident Joe Biden. Američané by rádi svým středoevropským spojencům v tomto smyslu pomohli, měli důležitou roli v jednání o alternativních trasách ze střední Asie do Evropy, ale konečné rozhodnutí vždy tak nějak skončilo na neschopnosti Evropské unie udělat zásadní či závěrečné rozhodnutí (a schopnosti Ruska jakékoli takové rozhodnutí podkopat).
Poláci budou v jiné situaci, až dostaví svůj terminál na zkapalněný plyn LNG ve Svinoústí (letos v prosinci) a napojí ho na domácí i mezinárodní přenosovou soustavu (za rok?). Slováci jsou závislí na opačném toku plynu Česka, a tím pádem v zásadě mohou přejmout českou argumentaci. Opravdový problém mají Maďaři, kteří jsou rozhádaní se svými sousedy a nemají vytvořenou opravdovou alternativní dodavatelskou síť. A plánovaný severojižní plynový koridor, který by ve střední Evropě definitivně prolomil závislost na jednom ruském zdroji (navíc přes Ukrajinu), je zatím v nedohlednu (nyní existující vzájemná propojení mají příliš malou kapacitu).
Poláci se svým návrhem společného nákupu plynu narazili už jinde než v Praze. Společný nákup by totiž zaváněl kartelem, který by se nelíbil Alžířanům či Norům, dalším z trojice největších dodavatelů plynu do EU. V principu ho odmítl i eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger, který prohlásil, že pro EU plyn není zbraň, ale surovina.
Jenže Rusové dodávky energetických surovin jako zbraň chápou. Jako nejbližší příklad budou dodávky přes Ukrajinu, které Gazprom nejen zvedl ceny, ale oznámil, že od června bude chtít také za dodávky pro Ukrajinu platby předem, nicméně plyn pro Evropu prý přes Ukrajinu posílat bude.
Ruský trik se skrývá v detailu, který teprve vstupuje ve všeobecnou známost, i když unijní experty z něj bolí hlava už léta: zatímco přes Slovensko, Česko či Polsko vedou od domácí sítě oddělené tranzitní plynovody, tak na Ukrajině je tranzit součástí domácí sítě. Navíc aby plyn mohl být vytlačen do západní Evropy, musí být po určitou úroveň naplněné obří podzemní zásobníky na západní Ukrajině. A ty jsou poloprázdné, plyn se na Ukrajině tradičně "ztrácí".
Rusové proto budou tvrdit - a budou mít pravdu -, že plyn pro Evropu posílají. Ale co se s ním děje na Ukrajině, kde nejsou ani na vstupu, ani na výstupu měřící stanice, nikdo vlastně neví.
Příští plynová krize proto vypukne už v červnu, kdy mají Ukrajinci začít platit dopředu vysokou cenu. Půl roku dopředu tak bude jasné, že Ukrajina nebude mít na podzim a v zimě dost plynu ani na posílání toho, co má poslat, dál do Evropy. To je podle expertů čistá fyzika, nikoli politika.
Český postoj je proto racionální z hlediska domácího trhu a zajištění domácí energetické bezpečnosti, což je svaté právo každého členského státu Evropské unie. Ale polský návrh, jakkoli výhodný právě pro samotné Polsko, se pokusil o celoevropské řešení. Přinejmenším vyvolal vážnou debatu. Český konstruktivní, či chcete-li proevropský, přístup zatím není vidět. A to má tato vláda oficiální proevropskou nálepku.
