Nebylo by pěkné, kdybychom svět překvapili jednou pozitivně a dostali se do světových médií díky něčemu jinému, než kradení per, vrávorání u českých klenotů a buranské konverzaci mezi premiérem a ministrem obrany o neochotě premiéra reprezentovat naši zemi na pohřbu světové ikony boje za demokracii a společenský smír (jako jí byl také pan Václav Havel)?

Kdyby to nebylo tak smutné, tak by se člověk mohl nad klukovsky roztomilou krádeží, neomaleným tancem medvěda opilého medovinkou a tak trochu rapperskou konverzací bez etických zábran jen pousmát a říct si, že jsme se zas jednou pěkně pobavili a máme se o čem bavit a co dávat na sociální sítě. Jenže jakmile se takováto faux pas dostávají do světových médií a k tomu jsou tyto informace takřka to jediné, co se o České republice v zahraničí dozvídají, tak přestává veškerá legrace. Země Švejků je sice sympatická, ale země lupičů, opilců a hulvátů už není. 

Po těch našich skvělých PR výkonech by se člověk s očekáváním dalšího roku nejradši zahrabal do peřin a nečetl žádné noviny v obavě před další trapností, co se o nás lidé ve světě dozvědí. V konverzaci k tématu na Facebooku kdosi poznamenal, že nikdo ve světě Českou republiku neřeší, a že tedy není třeba dělat si hlavu z toho, co se v médiích po světě o nás píše. K mému překvapení se svět však do jisté míry stále o nás zajímá a mnoho jedinců nám fandí – někdy mám pocit, že cizinci mají rádi naší zem dokonce více než my sami. Náš boj za svobodu a inspirace panem Václavem Havlem jsou ve světě poměrně známé, nemluvě o pivu, kráse Prahy a kulturních velikánech. Divili bychom se až, jaký ohlas máme přes svou velikost a problémy naší země. Naše reputace ve světě nám nemůže být lhostejná, ovlivňuje totiž v globalizovaném světě mnohem více interakcí, pro naši budoucnost příznivých, či nikoli, než kdy předtím. 

Zanedlouho nás čekají novoroční přání. Pokud bych si mohl přát od státních představitelů něco do nového roku, tak by to bylo, aby se nejen snažili vyhnout se jakýmkoliv dalším trapným chybám, ale aby nás i celý svět pozitivně překvapili něčím, o čem budou také psát světová média. Vím, že je to mnohem těžší než předvádět, co předváděli, a bude to stát velké úsilí, ale reputace České republiky si to určitě zaslouží. Snad se přání splní!