1. Co se stalo? ČNB oslabila kurz koruny s cílem zvýšení inflace

  • Česká národní banka (ČNB) minulý čtvrtek (7.11.2013) zahájila intervenci v podobě oslabení koruny (čehož dosáhla prodejem koruny na devizovém trhu a kurz nadále drží kolem 27 korun za euro a tedy oslabení o zhruba 5%)
  • ČNB chce tímto dosáhnout nárůstu cen a zvýšit inflaci (přesněji řečeno inflační očekávání, které byly pod úrovní cíle ČNB)
  • + Tato intervence ČNB je zpětně relativně srozumitelná vzhledem k tomu, že
    • ČNB má inflaci jako svůj hlavní cíl (držet ji na úrovni 2%)
    • Inflace směřovala (očekávání v průběhu 2 let) do negativních čísel (tzv. deflace, která by ekonomice nesvědčila, ale názory se rozcházejí v tom, kolik deflace hrozí a jak špatné by měla dopady)
    • ČNB ke zvýšení inflace nemá lepší možnosti než oslabení kurzu, tzv. kurzový kanál (protože například standardní nástroj monetární politiky, úrokové sazby ČNB, jsou blízko nule (0,05%) a nelze je tedy dále snižovat) a tuto možnost v tomto roce několikrát zmínila
    • Nejspíše nejméně krátkodobě opravdu zvýší inflaci (žádoucí z pohledu ČNB) a může mít některé pozitivní dopady na ekonomiku (nejisté, i když ČNB si od tohoto kroku slibuje relativně výrazné ekonomické oživení),
  • - Zároveň tato intervence ČNB je relativně překvapivá, protože:
    • kurz byl stabilní, export a spotřebitelská důvěra se v tomto roce relativně zlepšovali, komentátoři ani analytici příliš neočekávali změnu chování ČNB,
    • relativně nízké (i očekávané) hodnoty inflace byly srozumitelné, i protože k nim přispěla řada faktorů (včetně dobré úrody, nižších cen mobilních operátorů nebo možné snížení cen energií neočekávaného nárůstu sazeb DPH)
    • podobná kurzová intervence proběhla naposled v roce 2002,
    • někteří podceňují (na rozdíl od ČNB) rizika spojená s nízkou inflací (deflací),
    • a případně nevěří možnosti kurzu ovlivnit inflaci (a oslabení kurzu opravdu má nejisté dopady na inflaci (inflační očekávání) a má vedlejší (těžko předvídatelné) efekty na zbytek ekonomiky, viz detailně níže)
    • intervence je překvapivě relativně velká a tudíž i nepříznivé vedlejší účinky můžou být relativně velké

 

 

2. Jaké to má dopady? Zvýšení inflace (cen) a nejspíše exportu i nejistoty

  • Podle základního modelu by mělo v krátkém časovém období dojít k růstu cen (inflaci) a k růstu poptávky po domácím zbožím (od domácích i zahraničních spotřebitelů) následujícími způsoby (tady čerpám z diskuze (a komentáře v HN) s kolegou Vilémem Semerákem):
    • Téměř okamžitě se zvýší dovozní ceny a měla by se tak zvýšit poptávka po domácím zboží a službách (oproti zahraničním)
    • Čeští exportéři těží z oslabené koruny a dosahují vyšších zisků (dokud rostoucí domácí náklady tuto cenovou konkurenceschopnost nesníží)
    • Oslabená česká koruna přiláká více zahraničních návštěvníků
    • Rostoucí ceny a poptávka po domácím zboží by měly zvýšit výběr daní (především DPH a spotřební daně)
    • Tyto změny jsou ale i v základním modelu dočasné a rostoucí inflace (a inflační očekávání) budou prvotní dopady oslabené koruny postupně kompenzovat.
  • Ve skutečnosti efekty předpokládané základním modelem budou mírnější – neprojeví se plně nebo vůbec (jak moc ukáže až čas, nejistota je velká), z následujících důvodů:
    • V následujících měsících opravdu dojde k celkovému vyššímu růstu cen a relativnímu poklesu cen domácího zboží, na což bude poptávka firem i lidí reagovat se zpožděním (české obchody jsou z části již předzásobeny pro Vánoce a zahraniční návštěvníci reagují pomalu).
    • Zvýšené ceny dovozů (a zvýšení inflace a inflačních očekávání) můžou způsobit oslabení nebo odklad domácí poptávky.
    • Oslabená koruna jen částečně podporuje cenovou konkurenceschopnost exportů, jelikož jejich velká část je založena na dovozech (jejichž ceny se oslabením koruny zvýšily).
    • Oslabená koruna může některým exportérům komplikovat situaci (byly připraveni na jiný kurz a mohou kvůli tomu mít nyní vyšší náklady)
    • Neočekávaná kurzová změna (jako tato intervence ČNB) nepatří úplně ke stabilnímu podnikatelskému prostředí a může snížit ochotu firem investovat do exportních odvětví a přispět k většímu nahrazení koruny eurem
    • Může dojít k tlaku finančních spekulantů na kurz koruny a ČNB nemusí být schopná oslabený kurz koruny udržet (předpokládáme, že k tomuto nedojde)
    • Zvýšení inflace snižuje bohatství českých domácností a jejich ochotu utrácet
  • Shrnutí dopadů intervence ČNB:
    • Ceny: nárůst cen především dovozního zboží (inflace, z pohledu ČNB spíše pozitivní (splnění cíle a odvrácení deflace), pro spotřebitele a občany obecně samozřejmě negativní)
    • Domácí poptávka a ochota lidí utrácet: negativní dopad (znehodnocení současného bohatství a zdražení dovozů)
    • Výběr daní: očekávaný mírný nárůst kvůli nárůstu cen
    • Export: očekávaný nárůst (pozitivní, ale nejspíše omezený a dlouhodobě nejistý)
    • Ekonomika (HDP): Velká nejistota, možný i krátkodobý nárůst (předpoklad ČNB, i když je s tím spojená velká nejistota a více HDP i ostatní veličiny ovlivní jiné faktory než tato intervence ČNB)

3. Závěry? ČNB plní svou roli (která je možná příliš úzce definovaná)

  • ČNB alespoň formálně (tj. důraz na inflační cíl 2% spíše než sledování cenové stability obecně) plní svoji roli, ale nejméně v dlouhém období je užitečná diskuze o cílech ČNB (a tedy monetární politiky) – jestli má zůstat u inflace jako hlavní cíle anebo by měla přidat další cíle (například růst nebo zaměstnanost)
  • ČNB si tímto krokem buduje důvěryhodnost (že si stojí za svými cíli), ale ta může být oslabena v případě tlaku finančních spekulantů na kurz koruny a její užitečnost je vzhledem k očekávanému přijetí eura nejistá (tj. proč investovat do důvěryhodnosti ČNB, když tuto roli nebude hrát dlouhodobě a koruna bude nahrazena eurem)
  • ČNB by měla lépe komunikovat (což z velké části napravila v tomto týdnu)
  • Je možné, že ČNB touto intervencí v konečném důsledku sleduje jiné cíle než inflaci, ale o tomto nyní nemáme žádné důkazy (ale je to možnost, která stojí za zmínku)
  • Důležité je oživení ekonomiky – na to se intervence ČNB přímo nezaměřuje (nemá k tomu ani plný mandát, stará se především o inflaci) a podstatněji jej nejspíše neovlivní – a z toho pohledu se ČNB zabývá léčbou symptomů (nízká inflace a hrozba deflace) spíše než příčin (nedostatečná poptávka a konkurenceschopnost)